Možná zrovna snil o vlastní teplé posteli, když ho dva policisté nemilosrdně vzbudili. Tonda už je zvyklý, za mručení a nadávek si sbalil pár švestek a šoural se směrem k východu. A my za ním. Jedna cigareta stačila k rozvázání jazyka: "Co si myslí, zelenáč, by mohl být můj synek, ale to by si pak nedovolil slušný lidi budit uprostřed spánku." Neodpustil si narážku na mladého policistu, který přetrhl jeho spaní. Brzy se dovíme, že Tonda je na ulici už třetím rokem.

Psali jsme:
Bezdomovci tábor v Praze mít budou. Jen se neví kde

Manželka a dům. Teď ulice

Dřív měl prý manželku a dům na Vysočině. Podnikal, o vše přišel, žena ho okradla, skončil na ulici, vydal se do Brna, za novou prací a životem, nikdo ho nezaměstnal, nikdo nezaměstná, tak spí na nádraží. Jo a ještě.. Život je krutý a on za nic nemůže. Na otázku, proč nepracuje, ví Tonda zcela přesně.