Majetek knížete Adolfa Schwarzenberga byl zabaven poté, co před druhou světovou válkou uprchl před nacisty. Nejprve jej zabrali nacisté a posléze i československý stát. Restituční spor se táhne léta a teprve únorové a březnové rozsudky Nejvyššího správního soudu v Brně karty zamíchaly. Soud totiž zrušil předchozí zamítavé verdikty městských soudů, které nároky dědičky hlubocké větve Elisabeth Pezoldové neuznávaly.

Jenže podle Týdne Pezoldové v tom, aby spory vyhrála, brání dvě věci - Lex Schwarzenberg, což je zákon pocházející z roku 1947 a sama osoba Karla Schwarzenberga. „Lex Schwarzenberg je pro mne totéž jako Benešovy dekrety," prohlásil podnikatel Pavel Dlouhý. Ten je místostarostou městečka Hluboká nad Vltavou a je prý považován nejen za jakéhosi kmotra ODS, ale také tím, kdo fakticky vlastní majetek Schwarzenbergů.

„Pan Dlouhý shromáždil za dvacet let majetek, jaký naše rodina budovala tři sta let," zavtipkoval si údajně nedávno na konto člena ODS sám Schwarzenberg.

Podle Týdne prý Karel kdysi sice slíbil svému strýci Heinrichovi, který jej adoptoval, že se bude v budoucnu hlásit o rozsáhlý majetek, ale dosud to dnešní ministr zahraniční neudělal. Jak Týden poznamenává, když se stal kancléřem prezidenta Havla, požádal pouze o restituci majetku svého biologického otce Karla, tedy o zámky Orlík, Čimelice a další.

Schwarzenberg: Vypadalo by to, že jsem hrabivý

„Nesmíte zapomenout, že by nešlo jen o mé příbuzné: dědicem celého majetku jsem ze tří čtvrtin já, takže by to vypadalo, že jsem hrabivý. Ale hlavně by to nemělo žádný výsledek," řekl prý v této souvislosti týdeníku sám Schwarzenberg.