Za pár dní nás čekají další volby, tentokrát podzimní. Ty květnové důkladně přepsaly politickou mapu České republiky. Letní slunce ozářilo realitu, někdo možná vystřízlivěl z jarní politické kocoviny. Ukazuje se, že nové strany nejsou ničím novým, jsou v nich známé i méně známé „firmy". Z politiky dělají reklamní kampaň na cokoli. Pojmy a hodnoty, na kterých nám záleží, používají jako módní doplněk, který se právě hodí, ale dá se odložit. Nechci nikomu křivdit, ale za uplynulé 4 měsíce se dalo určitě udělat víc, než vláda zatím předvedla.

Plošné škrty jsou nejjednodušší, ale nejsou spravedlivé ani perspektivní pro budoucnost. Noviny dělají reklamu ministrům, kteří údajně bojují proti korupci. Na ministerstva si berou manažery, kteří vědí hodně o podnikání, ale s náplní veřejných služeb se teprve seznamují. Nechme stranou proklamace, sledujme činy. Prvním „protikorupčním" opatřením je to, že strany vládní koalice ve sněmovně zrušily omezení přístupu ke státním zakázkám pro firmy s neprůhlednou majetkovou strukturou. Vláda utahuje opasky rodinám s dětmi, ale na příjmy nejbohatších deseti tisíc nesáhla. To nejsou kroky správným směrem. Volby do zastupitelstev a do senátu by na tyto přešlapy měly reagovat.

Máme 19 kandidátů do Senátu

KDU-ČSL má na radnicích pověst dobrých hospodářů. To potvrdila i anketa, ve které se naši starostové umisťují mezi nejoblíbenějšími, naopak je nenajdete mezi těmi, kteří odchází kvůli korupci. Máme 19 kandidátů do Senátu, kteří bojují o udržení naší vlajky v Parlamentu ČR. Jaká by byla politická scéna bez křesťanských demokratů, ukazuje moje nedávná zkušenost. Volal mi nejmenovaný představitel církve, abych v Radě Evropy opět podpořila návrhy na ochranu života a proti liberálnímu pojetí sexuálních práv. S lítostí, ale vážně jsem mu odpověděla, že tohle už zajistit nemohu, protože nemám poslanecký mandát. Církev se musí obrátit na křesťany v jiných stranách. Jestli to bude fungovat, zjistíme brzy...