Časopis Týden oslovil padesátku nejvýznamnějších tuzemských podnikatelů a 50 největších firem s otázkou, kolik zaplatili státu na daních. Téměř nikdo Týdnu ale neodpověděl, přestože například v takových severských zemích je tato věc otevřenou záležitostí, nikoliv ale v ČR. V Dánsku, Norsku a Švédsku jsou navíc daně poměrně vysoké.

Z podnikatelů odvětil Týdnu jen majitel největšího tuzemského zemědělsko – potravinářského uskupení Agrofert Holding Andrej Babiš. Časopisu sdělil, že zaplatil za rok 2010 daň z příjmů fyzických osob ve výši 12,1 milionu korun.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který vlastní rozsáhlé rodové pozemky, pak přes mluvčí TOP 09 Alžbětu Plívovou uvedl, že za rok 2010 „po odečtení uplatnitelné daňové ztráty ve výši 5,2 milionu korun od základu daně zaplatil 140 100 korun.“

„Své tuzemské daňové odvody však nechtěla zveřejnit drtivá většina tuzemských boháčů v čele s majitelem skupiny PPF Petrem Kellnerem, který okupuje první místo pomyslného žebříčku nejbohatších podnikatelů. Podnikatelé jako fyzické osoby daní příjmy například z odměn či divident, které dostávají ze svých firem,“ zmínil dále Týden.

Trend zveřejňovat odměny vrcholného managementu je přitom možné sledovat i u obrovských korporací, které mají sídlo ve Spojených státech amerických či ve Velké Británii. Ne ale v Česku.