Například v pohádce Mrazík se tvrdí, že lepší než vlastní vůle je odevzdaně čekat na osud. Nevzhledná Marfuša se s velkým úsilím snaží získat ženicha, ale toho nakonec získá pohledná a zcela pasivní Nastěnka.

Velkou roli v úspěchu žen z pohádek hraje jejich krása. Díky ní si polepšila také Popelka.

Pohádkoví hrdinové by na trhu práce neuspěli

V pohádkách je často ukazováno zcela nevhodné chování na trhu práce. Hlavní hrdinové dostanou poklady a získají štěstí jen díky tomu, že jsou hodní. Kladní hrdinové pak nemusí vynaložit úsilí ani tvrdou práci na jejich získání, píší lidovky.cz.

Některé pohádky nabádají i k páchání trestných činů. Například ta O perníkové chaloupce navádí děti, aby kradli cizí majetek. Když jsou ale obyvatelkou perníkové chaloupky chyceni a po zásluze potrestáni, je majitelka domu označena za zlovolnou ježibabu.

Pohádky nepodporují rozvoj vlastních schopností. Místo nich jsou důležité kontakty, například kouzelní dědečkové nebo zvířátka. Hlavnímu hrdinovi pomohou v rozhodující okamžik.

Trautenberk je nedoceněný podnikatel, kterého potápí neschopní zaměstnanci

Nedoceněná osobnost se skrývá v Krkonošských pohádkách. Trautenberk má nápadité podnikatelské záměry, chce třeba podnikat ve farmacii nebo si přilepšit na stočném z přehrady. Plány mu ovšem kazí líní a neschopní zaměstnanci, kteří jsou navíc spolčeni s mocným sousedem Krakonošem.

Takové kouzelné předměty by ve skutečnosti vedly k hlubokým hospodářským krizím. Oslík, ze kterého padají peníze, by způsobil hyperinflaci. A ubrousek, který umí vyčarovat jídlo, by přivedl ke krachu zemědělce i prodejce potravin.

Pohádky klamou. Podle Jaroslava Otčenáška z Etnografického ústavu AV ČR, kterého oslovil server lidovky.cz je to dáno tím, že naši předkové si představovali štěstí jako nález pokladu nebo svatbu s princeznou.