Fyzické osoby si mohou dobrovolně zřizovat datové schránky. Mnohdy jsou jim ale k ničemu – některé dokumenty posílají úřady stále jen klasicky a navíc často ne doporučeně. Lidé se tak o nich ani nemusejí dozvědět.
Foto:
Hans Štembera
Popisek: Schránka na stížnosti pacientů
reklama
Úřady mají povinnost samy zjišťovat, zda má člověk datovou schránku. Pokud ano, platí, že s ním lze komunikovat pouze přes ni. „Fyzická osoba, která si zřídí datovou schránku, je povinna ohlásit změnu registračního údaje," namítá ale Luděk Schreib z odboru komunálního odpadu na pražském magistrátu pro deník Právo, který o problému informuje.
Nikdo neví, jak to je
Právě výzvy k úhradě poplatků za svoz komunálního odpadu jsou častým problémem. Jiří Korbel z odboru tisku a PR ministerstva vnitra i zase myslí, že ne všechna data musí být přes schránky posílána. „Je třeba rozlišovat, zda jde o dokument bez, či s číslem jednacím," říká.
S tím zase nesouhlasí profesor Vladimír Smejkal, který je spoluautorem zákona o datových schránkách. Podle něj se v zákoně o číslech jednacích vůbec nemluví. „Uživatel schránky není povinen nikam nic hlásit; úředník by měl sám zjistit v seznamu schránek, zda ji adresát má, či nikoliv," řekl.
Pane senátore, hlasoval jste pro senátní novelu zaměstnávání zahraničních zubařů u nás. Tito studenti medicíny, možná lékaři mají pracovat pod dohledem českého l=kaře, který asi podle vás nemá co na práci a tak bude dohlížet. Bez řádně ukončené zkoušky z českého jazyka a slevovat z náročnosti aproba...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
