Kandidatura lídra Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) Tomáše Vandase na post prezidenta republiky začala před měsícem. Podpisy pod petici - neboť podle pravidel přímé volby musí sehnat padesát tisíc signatur - získává Vandas mimo jiné v místech rasového napětí. Například při nedělním pochodu extremistů v Břeclavi. Je třeba se toho bát, jako třeba nečekaných výsledků nacionalistické rodiny Le Pen při prezidentských volbách ve Francii? Někteří tuzemští občanští aktivisté Vandasovi velkou důležitost nepřikládají, jiní se nechtějí vyjadřovat.

Kocáb: Je to kokotina

„To nestojí za seriozní komentář. Absolutní bláznovství. Když to víc rozeberu, bude to vypadat, že se tím nějak zabývám, což fakt ne. Je to kokotina. Neužívám sprostá slova, ale nic jiného mě nenapadá,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Michael Kocáb. Muzikant a bývalý ministr pro lidská práva a národností menšiny je v současnosti v Turecku. „Ve Francii jde o pravicové extremistické strany, ale ne o Vandase. Chápete ten rozdíl? Tam lze debatovat o politicích, ale Vandas je mimo,“ podotkl.

Ostatně ve Francii se Jean Marie Le Pen ještě jako předseda nacionalistické Národní fronty dostal roku 2002 v prezidentských volbách do druhého kola. Většina Francouzů brala tento jeho úspěch jako národní ostudu. Právě on totiž třeba označil plynové komory za pouhý detail v dějinách druhé světové války. V neděli se v zemi galského kohouta konalo první kolo prezidentských voleb a Le Penova dcera v barvách stejné strany v něm dosáhla velmi dobrých výsledků, byť se do druhého kola neprotlačila.