Proč europoslanci požadují tvrdší tresty pro regiony s nadměrnými rozpočtovými deficity? Jednoduchá odpověď - protože žít na dluh se nevyplácí. Nejznámějším příkladem rozhazování státních peněz je Řecko, problémy však v této oblasti mají i jiné evropské státy jako například Irsko nebo Portugalsko. Dlouhodobě nevyrovnaný rozpočet mají také Spojené státy, které svým přístupem ohrožují proces oživení globální ekonomiky. Nadměrné zadlužování členských států má totiž jednoznačně negativní dopady nejenom na vývoj kurzu měny, ale obecně na makroekonomickou rovnováhu národních ekonomik, vývoj inflace a úrokových sazeb a celkovou důvěru ve finanční sektor.
Proto jsou součástí zpřísněných podmínek Paktu stability a růstu návrhy na citelné pokuty těm zemím, které by dlouhodobě hospodařily se schodkem vyšším než 3% hrubého domácího produktu nebo měly vysoký státní dluh. S ohledem na bezprostřední vazbu fiskální a monetární politiky by se citelnější sankce měly vztahovat především na země platící eurem. Parlament i Komise navíc navrhují, aby za situace, kdy by provinilý stát delší dobu nic nepodnikal pro ozdravení svých veřejných financí, dostal pokutu od Evropské komise v principu automaticky bez ohledu na postoj členských států v Radě. Moc dobře si totiž pamatujeme situaci, kdy Německo a Francie Pakt nedodržovaly a samy na sebe si sankce neuvalily, zatímco jiné státy za rozpočtovou rozmařilost platit musely.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLbox PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku



