Profesor filozofie Jan Sokol z nynějších možných kandidátů upřednostňuje před ostatními Jana Fischera nebo Jana Švejnara. Sám, přestože svou bývalou kandidaturu na prezidenta hodnotí jako zajímavou zkušenost, se už kandidovat nechystá.
„Pokládám to za omyl, který dál oslabí vládu, způsobí další volby a také kampaň, která nebude v rukavičkách. A kdyby měl vyhrát ambiciózní člověk, nevím, kdo tu bude vládnout a ponese za to nějakou odpovědnost. Vlk se nenažere a z kozy nic nezbude,“ takhle bez pardonu hodnotí pro ParlamentníListy.cz aktuální ústavní změnu, která se týká přímé volby prezidenta, bývalý kandidát na prezidenta Jan Sokol. Za klíčové v případě nového prezidenta pokládá zlepšení postojů k Evropské unii.
Narcise na Hrad ne
Nový prezident by měl podle filozofa Jana Sokola brzdit soupeřivost politických stran, které by si stát nejraději rozparcelovaly, a trvat na zájmech státu a celé společnosti. Za klíčově důležité považuje zlepšení postojů Hradu k Evropské unii. „Po mém soudu pro nás nejvíc dosáhl Václav Havel,“ jmenuje hlavu státu z novodobé historie, která se blížila ideálu.
- SLEDUJEME téma: Přímá volba prezidenta
V prezidentském křesle by nejraději viděl sedět umírněnější možné kandidáty - Jana Fischera či Jana Švejnara. „Ti by zřejmě nebyli špatní. Oba sice vidí svět hodně ekonomicky, ale nemají tu nutkavou potřebu na sebe upozorňovat jako Václav Klaus nebo Miloš Zeman,“ doplňuje. O posledních dvou jménech si totiž myslí, že mají narcistní povahy.
Přímá volba? Fuj
Sokol má ohledně přímé volby prezidenta jasný názor. Jde podle něj o omyl, který napáchá mnoho špatného. V tom si úplně rozumí s místopředsedou Senátu Petrem Pithartem (KDU-ČSL). Ten v deníku Právo prohlásil, že se v tomto případě politici schovávají za lid. „Lidi si také přejí trest smrti a zrušit daně a mnoho lidí si přeje všechny nepřizpůsobivé poslat do Indie,“ dodal. K novele ještě řekl, že takové posílení prezidenta je návodem k výrobě vůdce.
Oba se zúčastnili volby prezidenta v roce 2003. Byli protikandidáty Václava Klause. Petr Pithart byl navržený čtyřkoalicí v první volbě 15. ledna 2003. V ní prezident zvolen nebyl. Verdikt nepadl ani při druhé volbě, ale ve třetí o měsíc později, jíž se účastnil právě Jan Sokol, zvítězil Václav Klaus.
Psali jsme:
Je rád na univerzitě
O prezidentské kandidatuře roku 2003 hovoří Sokol jako o ohromně zajímavé zkušenosti, jak se politická elita profesionalizovala a uzavřela do sebe. „Jsem rád, že jsem mohl zůstat na univerzitě, a mám navíc jakési právo kritizovat, co se mi nelíbí,“ vysvětluje ParlamentnímListům.cz nakonec Sokol s tím, že v současnosti možnost kandidatury na post prezidenta ani nezvažuje.
Nynější proděkan pro vnější vztahy na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze Jan Sokol byl v první vlně signatářů Charty 77. Po prvních svobodných volbách se stal poslancem Federálního shromáždění v letech 1990 až 1992, ministrem školství v Tošovského vládě roku 1998 a posledním koaličním protikandidátem Václava Klause v prezidentských volbách v únoru 2003. Je znám kritikou vysídlení Němců z Československa, je signatářem prohlášení Ligy proti antisemitismu a roku 2008 byl vyznamenán nejvyšším vyznamenáním Francouzské republiky, tedy Řádem čestné legie.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
