Považujete afghánskou misi (2001-2021) za úspěch Západu?Anketa
Co je ovšem ironické, o pádu režimu v Kábulu psal samotný Ašraf Ghaní. Ovšem ne o tom svém. Toto téma zpracoval v článku amerických Los Angeles Times v polovině února 1989, kdy v USA vládl prezident George Bush starší, Afghánistán čerstvě opustila sovětská vojska a Československo stále ještě bylo zemí s vedoucí úlohou komunistické strany.
Už první věta Ašrafa Ghaního přetéká historickou ironií: „Sověti opustili Afghánistán, což znamená, že pád obleženého loutkového režimu v Kábulu je jen otázkou času.“ Dále řekl, že prezident Bush má unikátní příležitost „definovat pozitivní agendu pro budoucnost země“, ale zatím jen potvrdil, že USA budou dále podporovat afghánský odboj.
S tím Ghaní zřejmě nesouhlasil se slovy, že Afghánci potřebují víc konstruktivních řešení místo prostředků destrukce. „Bushova vláda by mohla trvat na tom, že Afgháncům bude dáno právo na sebeurčení, a mohla by převzít iniciativu tím, že by ekonomickou pomoc poskytla jen vládě takto vybrané,“ spekuloval Ghaní a dodal, že tím by mohla zmařit plány Pákistánu a Íránu na určování afghánské budoucnosti a „zažehnutí občanské války“.
I další věta je poněkud ironická: „Afghánci nemají žádnou chuť si nechat řídit politiku Spojenými státy. Spíše si přejí, aby Spojené státy přestaly spolupracovat s pákistánskými generály ve výběru politiků a v psaní scénáře pro budoucnost jejich země.“
Fotogalerie: - Babiš v "Rumunsku" v Mostě
„Vzhledem k tomu, že chybí vláda, která by skutečně reprezentovala afghánský lid, tak není žádný důvod pro mírové předání Kábulu a dalších měst stále v rukou Sověty podporovaného režimu. Skoro 3 miliony civilistů uzavřených v obléhaném Kábulu jsou na prahu hladovění a skoro jistě utrpí značné ztráty, pokud obléhající odboj na hlavní město zaútočí,“ psal Ghaní v roce 1989 s tím, že masakr civilistů v Kábulu určitě není něco, k čemu Bushova vláda a „lepší, vlídnější Amerika“ chtěla přispět.
Radil, že Spojené státy mají pozastavit dodávky zbraní a podpořit „politické řešení“. „Prezident může požadovat referendum pod dohledem OSN – což je logické vzhledem k Ženevské úmluvě z loňského dubna, která umožnila stažení sovětských sil. Referendum by se konalo zároveň v Pákistánu, Íránu a v částech Afghánistánu, které nejsou pod kontrolou Sověty podporovaného režimu.“ Toto referendum by podle Ghaního vedlo ke zvolení „zodpovědného vedení, které by mohli Afghánci považovat za své“.
„Koneckonců, nezapomínejme, že kromě devíti let sovětské okupace má Afghánistán téměř třísetletou zaznamenanou historii vlády nad svým územím. A jak jeden z velitelů odboje odpověděl západním reportérům, u svobody, důstojnosti a cti nemůže být žádný kompromis. Když Washington přestane vnímat Afghánce jako žoldáky ve své svaté válce proti Sovětům, může porozumět jejich touze po samostatnosti, míru a prosperitě,“ napsal Ašraf Ghaní, v roce 1989 už bývalý profesor univerzity v Kábulu, který tehdy vyučoval antropologii na univerzitě Johna Hopkinse. Ani ve snu by ho asi tehdy nenapadlo, že jednou bude z Kábulu unikat se čtyřmi vozy a helikoptérou napěchovanou penězi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
