Hodně humbuku pro nic. I tak by se dalo nazvat prohlášení „Několik vět 2017“, které iniciovala a zveřejnila platforma Spravedlnost a inovace (SPIN) kolem advokáta Jana Kalvody a hudebníka Michaela Kocába. Podle SPINu totiž současná situace ve společnosti vybízí k nové verzi petice z roku 1989, pod kterou se tehdy podepsalo více než 40 tisíc lidí.
Výzvu kromě Kalvody a Kocába podepsali například Jan Ruml, Jiřina Šiklová či herec Jiří Mádl. Všichni souhlasí s prohlášením SPINu k trvalé politické krizi v České republice, skupina jako taková chce prý zasáhnout do nadcházejících sněmovních voleb, kandidovat ale nebude.
Dle prohlášení jsou například zašlapávány hodnoty Masarykovy a Havlovy, prezident Miloš Zeman se stal mocenskou loutkou zájmů Moskvy a Pekingu, dochází z jeho strany k ohýbání ústavy, a také jsme strháváni do područí Východu, navíc je naše země rozkrádána navzdory řečem o boji proti korupci… Autoři dále vyzývají k přijetí eura a zmiňují dalších mnoho věcí…
„Zašlapávány jsou hodnoty Masarykovy a Havlovy, na nichž náš stát vznikal. Jsme spolu s dalšími zeměmi strháváni od euroatlantického světa zpět do područí východu...Parlamentem a vládou nekorigovaný prezident republiky vytváří vlastní politiku, ohýbá ústavu k bodu zlomu. S pomocí politických struktur se stal loutkou mocenských zájmů Moskvy a Pekingu...Další a další skandály dokazují, že přes ujišťování politiků o boji s korupcí je naše vlast vysávána a demoralizována promyšleným, dobře organizovaným rozkrádáním veřejných statků...Vláda musí vypracovat novou zahraničně-politickou koncepci, jak v co nejkratší době vrátit Česku věrohodnost, jak je dostat na špičku rozhodovacích procesů, do jádra Unie, jak přijmout euro a prosazovat dobré ekonomické a bezpečnostní transatlantické vztahy,“ píše se kupříkladu v prohlášení.
Pro ParlamentníListy.cz se již k výzvě v tomto týdnu vyjádřili někteří politici. Mezi nimi i člen předsednictva ODS a europoslanec Jan Zahradil, který uvedl: „Už zas? A rovnou Několik vět 2017? A co takhle CHARTA 2017? Proč se žinýrovat? Tahle parta stále stejných signatářských jmen má vzácný dar změnit skoro všechno ve svou vlastní karikaturu, i sebe..." Podle Zahradila zejména Jan Kalvoda, který je taktéž signatářem, kalí vodu, neboť zastupuje firmu Diag Human proti českému státu a navíc je to „lžidoktor“ . A proto je výzva pro Zahradila passé. „Ani za naštvání, ani za vtipkování to už nestojí. Jen lepkavá trapnost," uvedl. V gardu jeho smýšlení jdou i jiní politici.
Mají ale takto kruté názory i umělci a další osobnosti věřejného života? Jak ParlamentníListy.cz zjistily, moho z nich o výzvě Kocába ani neví. „Museli bychom si to napřed přečíst," říkají unisono. Další pak nechtějí mít nic společného s politikou. ParlamentnímListům. se tak podařilo najít jen málo těch, co se nebojí říci svůj názor.
Fotogalerie: - Několik (neo)vět
Nevíme, nevíme...
„Četla jsem k tomu nějaké info na webu, ale věnovala jsem se tomu v rychlosti, jen jsem to přelouskla. Nemám o tom žádné bližší informace. Nerada bych se vyjadřovala o nějakých mých sympatiích, když o tom nic nevím,“ řekla ParlamentímListům.cz zpěvačka Ilona Csáková.
„Já jsem tu výzvu poštou dostal od pana Zapletala, ale podívám se na to. Abych se přiznal, nestačím sledovat věci od Michaela Kocába,“ přiznal herec Jan Čenský.
„O tomto, co mi říkáte, také nic nevím. Netuším, o co jde, neslyšela jsem o tom. To asi bude něco čerstvého, ne? Oni s tím ještě vylezou ven,“ zmínila udiveně zpěvačka Petra Černocká.
Když slyšela, že platforma kolem Kocába chce zasahovat do voleb, udivilo ji to. „Jak chtějí zasahovat do voleb? Koncerty, demonstracemi, nebo jak? Ale pravdu mají v tom, že bychom měli jít směrem na Západ. Je ale logické, že se před volbami snaží nějaká skupinka angažovat. Sice nevím, jaké mají chlapci plány, je však vidět a cítit, že občanská společnost žije a to je dobře. Až bude trošku jasnější, o co jde, tak bych se vyjádřila, teď mohu jen říci to, že bych šetřila silami a časem na nějaké připojování, na nějaké podepisování. Myslím si, že tohle je úkol pro střední a mladé generace, ode mne už určitě nikdo nečeká, že bych cokoliv veřejně podpořila slovem,“ řekla dále zpěvačka.
Vzpomíná si prý, že její někdejší přítel podepsal v roce 1989 původních Několik vět, ovšem ona ne.
„Dost váhám s nějakým podepisováním a za bolševika jsem se tomu vyhnula v obou směrech. Nešla jsem ani v únoru 1977 na tu tzv. antichartu do Divadla hudby. Tehdy jsem sice byla čtvrtá ve Slavíku, tedy ne, že by si mne nikdo nevšímal, ale tato věc mne nějak minula. Jsem za to dnes ráda,“ podotkla Černocká.
Miloše Zemana za jeho chování prý veřejně plísnit nechce. „Ale abych se přiznala, v mnohém mi nevyhovuje. Doba je však turbulentní a objevují se silné výroky a některé se mi líbí, u některých bych mírnila, ale musíme si zvyknout. Je to jako s počasím: jsou tady velké výkyvy a pohyby ve společnosti a já to jen tiše sleduji. Ovšem kdyby o něco opravdu šlo, tak se připojím. Rozhodně bych chtěla, abychom už trvale nabrali směr na Západ,“ zauvažovala dále Černocká.
Drahoš nebo Zeman? Jak totiž ukázal průzkum agentury Median z přelomu května a června, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš má mezi ohlášenými prezidentskými kandidáty největší podporu. V případném druhém kole volby by totiž Drahoš podle volebního modelu Medianu získal 53,5 procenta hlasů, prezident Miloš Zeman 46,5 procenta. Průzkum také ukázal, že roste skupina lidí, pro které je Zeman jako prezident nepřijatelný.
„Pan Drahoš je kultivovaný, inteligentní pán a já myslím, že by tahle volba nebyla vůbec špatná! Osobně si myslím, že větší města to tomu Drahošovi asi dají. Je to v pořádku, jenže průzkumy bývají nespolehlivé, na průzkumy nehleďme,“ dodala zpěvačka pro ParlamentníListy.cz.
Vydra: Angažoval jsem se v roce 1989, teď si nejsem jistý
„O té výzvě jsem četl. Nejsem si však jistý, zda je už nutné něco podobného podepisovat. Obávám se, že brzy k tomu dojít může, ale teď ne. Pokud by můj podpis něčemu a někomu výrazně pomohl, pokud bych věděl, že něco může změnit, tak pak bych se pod to podepsal, teď bych váhal,“ sdělil herec Václav Vydra.
Jeho slova ale rozhodně nelze prý chápat tak, že by se něčemu vyhýbal, že by se bál. „V roce 1989 jsem podepsal Několik vět, velmi jsem se v tom angažoval, myslím, že to tehdy bylo potřebné. Doufám, že to něčemu pomohlo,“ svěřil se s tím, že postih od tehdejší KSČ jej naštěstí minul.
Překvapivě se však domnívá, že mnoho lidí Kocába v jeho letošních iniciativách zrovna moc nepodporuje. „Demokracii a otevřené hranice máme, nikdo nás nestíhá za svobodný projev. Ale část lidí si asi uvědomuje, že demokracie je u nás poměrně křehká a pokud se lidi za ni nebudou prát, tak ona lehce podléhá,“ vysvětlil zřejmé pohnutky Kalvodovy a Kocábovy platformy SPIN.
O Vydrovi je známo, že Miloše Zemana zrovna „nemusí". Prostě mu nevoní jeho ironické řeči. „Průzkumy, které se provádějí, jsou mnohdy zavádějící," dlí na konto nového průzkumu od Medianu. „Je celkem jasné, kam se po minulé prezidentské volbě ubírala společnost, a jaká úroveň se pro nás stala normou. To není dobré! Snad si to někdo při prezidentské volbě uvědomí,“ zmínil k prezidentským volbám.
Zatímco on podepsal Několik vět, jeho maminka Dana Medřická naopak byla mezi těmi umělci, kteří byli nahnáni 28. ledna 1977 do Národního divadla, aby veřejně podpořili mediální kampaň proti Chartě 77. Jen připomeňme, že tehdy v čelných řadách hlediště divadla seděla řada oblíbených herců - kromě Medřické třeba Karel Höger, Jan Werich, František Filipovský, Miloš Kopecký, Jiří Sovák, či Ladislav Pešek.
„Ona to byla schůze, kde se podepisovala prezenční listina. Tu pak prezentovali jako podpisové archy anticharty. Máma se bohužel nedožila Sametové revoluce, takže na ni těžko mohl za toto někdo útočit, a pokud kvůli tomu někdo na ni útočí až teď, tak je mi to jedno. Je to jeho problém. Totiž vím, že máma, kdyby se dožila Listopadu 89´, byla by mezi prvními, kdo by byl v těch revolučních dobách aktivní. Minimálně jako já určitě,“ dodal.
Zeman je hrozný a hnusný!
Herečka Daniela Kolářová, která je známá svým odporem ke komunistickému režimu – ostatně v „revolučních“ listopadových dnech, kdy se ani nevědělo, jak všechno dopadne, byla velmi aktivní – a je navíc i jedna z mála, která se krátce po Sametové revoluci postavila za Chartu a společně s Jiřím Bartoškou, Petrem Čepkem nebo Vlastou Chramostovou vystoupila v březnu 1990 na prvním sjezdu Charty 77 v pražské Lucerně, také v roce 1989 podepsala Několik vět.
„Sice o této výzvě Kalvodovy a Kocábovy platformy SPIN nic nevím, ale jak vás tak poslouchám, tak to bych asi podepsala. S tím naším panem prezidentem zažíváme totiž úzkostný stav, prostě Čína a Rusko... to není zrovna dobré,“ řekla Kolářová pro ParlamentníListy.cz.
Že ale některým politikům výzva zrovna nevoní, není pro ni samotnou překvapením. „To potvrzuje jenom to, o co Kocáb usiluje a co píše,“ poznamenala na konto slov europoslance Zahradila.
„V naší společnosti jde nejenom o únik od reality, ale i etiky. To, jak se chováme v otázce přistěhovaleckých kvót, je tak amorální, tak nekřesťanské! Když jsme se chtěli stát součástí západní Evropy a vrátit se do křesťanského prostoru, tak by nám přece mělo být nejbližší úsloví ´pomáhej bližnímu svému´! To je přece základ a jedno z desatera. Chápu, že se tomu lidé budou posmívat, jako se smáli Václavu Havlovi a sluníčkářům, kam jsem taky patřila v Občanském hnutí, ale slovům Kocába rozumím a pomyslně tu jeho výzvu podepisuji, stejně tak jako jsem v roce 1989 podepsala skutečných Několik vět,“ zdůraznila herečka.
Vzpomínky na Několik vět roku 1989 se podle ní nedají zapomenout. „Jakeš se mohl v té době zbláznit! Moje jméno sice neběželo médii jako to Hanky Zagorové, ale myslím, že to tehdy také někdo veřejně nakopnul. Byli jsme prostě ´ztroskotanci a samozvanci´. Já jsem ale měla zaracha od komunistů už dávno předtím, protože jsem kvůli operaci a zdravotním problémům neabsolvovala s Divadlem Na Vinohradech zájezd do Moskvy. Pak pro mě nastaly obtíže, nepouštěli mě - a i mnoho dalších - třeba do rádia. Brala jsem gáži v divadle, ale nesměla jsem pracovat nikde vedle. U Několika vět to pak mělo rychlý spád, neboť v tom roce přišel i Listopad,“ vysvětlila.
Soudí, že dnešní mladá generace není tak nevšímavá, jak se mnohdy tvrdí. „Mnohé mladé lidi zajímá, co se v naší společnosti děje, vím to od svých synů. Když se dotkneme jmen jako je Zeman, nebo Babiš, tak jsme na jedné lodi,“ řekla. „Já ta jména už nemohu ani slyšet! A dokonce si občas myslím, že uzrál čas na další bouře nespokojených lidí. Pokud vyhraje v parlamentních volbách hnutí ANO Andreje Babiše a Babiš se stane premiérem, tak to už opravdu bude čas na opětovné zvonění klíči,“ domnívá se.
Podle ní situace nestojí rozhodně tak, že by Babišovi bylo nějak ubližováno. „Nechápu ty lidi, kteří ho chtějí volit. Vždyť jak k tomu svému majetku přišel? Akceptuji, že s ním umí nakládat, že je chytrý, ale podle mě k němu nemohl přijít v devadesátých letech férovým způsobem, není to prostě možný! Navíc ještě ty úniky na daních... Jak to, že to lidem nevadí?“ otázala se. Míní, že nastal čas na změnu v prezidentském postu: „Zeman je hrozný a hnusný! Vždyť pan profesor Pirk někde řekl, že to je člověk, který už je pro veřejné vystupování zdravotně indisponován. U něj je asi narušená i psychika. Navíc je obklopený blbci, lidmi, kteří ho zřejmě utvrzují v tom, že je geniální. Já mám pocit, že není duševně zdráv. To by však uměli posoudit jen psychiatři.“
Proto ví, koho nejspíše bude v prezidentských volbách volit. Určitě to nebude Miloš Zeman. „Pan Drahoš by mohl být rozumný člověk. Podpořila bych jej, ale obávám se, že pro lidi, kteří se o tyto akademiky nezajímají, to bude v masovém měřítku neznámý člověk. Já osobně bych ale byla ráda, kdyby se stal naším prezidentem, v dnešních poměrech by to bylo úžasné!“ dodala herečka.
Hudebník Aleš Brichta neví, co by na Kocábovu výzvu vlastně řekl. „Přijde mi to úsměvné, jako špatný vtip,“ uvedl na její konto.
„Proč proti korupci vyzývají lidi, kteří se v ní namočili, kterým se to stalo? Když někdo vymyslí nějakou podobnou blbinu, tak to pak nemá smysl ani komentovat. Já si spíš myslím, že hodně hudebníků, když slyší, že za něčím stojí Kocáb, tak rychle jdou od toho,“ dodal.
Kalvoda je bazilišek...
Bývalý mluvčí někdejšího ministra zdravotnictví a novinář Tomáš Cikrt by sice prohlášení „Několik vět 2017“ nepodepsal, ale souhlasí s ním.
„K hodnotám, které prohlášení hájí, se hlásím. Mám rád Michala Kocába, nebo paní Jiřinu Šiklovou. Ale výzvu nepodepíši, protože je to xté plácnutí do vody, hezká slova chronických petentů, které z důležitého poselství dělají laciné zboží ve výprodeji,“ napsal ParlamentnímListům.cz v mailu Cikrt, jenž jinak Michaelu Kocábovi věří, že své aktivity myslí poctivě.
„Myslím, že je autentický a myslí to všechno dobře. Ale to nestačí. Zvolený způsob apelu na veřejnost je kontraproduktivní. Zase stejná skupina moudrých dává ostatním najevo, že jsou hloupí a neumí se zorientovat! Přitom tu vznikají aktivity mladých lidí, neokoukaných a zapálených pro demokracii o nic méně, než staří harcovníci. Pokud chtějí provařené osobnosti kolem Michala Kocába skutečně prospět svobodě a demokracii v naší zemi, nechť se stáhnou do ústraní a nechají veřejný prostor mladým, mohou jim poradit, pomoci... Chtěl bych jim připomenout, že jsou za současnou krizi spoluodpovědní, většina z nich měla nějakou zákonodárnou či exekutivní funkci. Nejprve by tedy měli nahlédnout kriticky na sebe sama a pak moralizovat ostatní,“ vysvětlil Cikrt.
Podle jeho soudu je dnes zapotřebí hovořit o tom, že je naše společnost strhávána na Východ namísto na Západ. „Ano, je to důležité, tento posun je v české politice zjevný, vliv Moskvy a Pekingu sílí a koncentruje se právě kolem prezidenta Zemana a jeho podivných přátel!“
Že se aktivit na tomto poli spolupodílí s Kocábem zrovna Jan Kalvoda, jenž dlouhodobě figuruje v kauze Diag Human, to jej však děsí. „V tomto s panem Zahradilem souhlasím stoprocentně. Právě Jan Kalvoda shazuje svojí přítomností celou Kocábovu aktivitu (a každou, v níž se objeví) ze všech osobností nejvíce. Není možné mít plné ústa morálky a demokracie a hájit agenta studené války Josefa Šťávu. Není možné ostatní pérovat z toho, jak má vypadat demokracie a přitom nejprve sedět ve vládě ČR, řešit případ Diag Human a pak přejít na druhou stranu a ve stejné kauze pomáhat někomu, kdo chce obrat o peníze daňové poplatníky ve zcela vylhaném sporu. Jan Kalvoda je pro mě esencí té nejhorší polistopadové politiky, bazilišek, který se rád poslouchá a přitom popírá, co hlásá. A já osobně mu nemohu zapomenout rozbití Československa, ke kterému přispěl svojí arogancí a neschopností naslouchat slovenské straně,“ doplnil Cikrt.
Asi mu schází pozornost veřejnosti
Spisovatelka a novinářka Marie Formáčková hovoří podobně. „Dnešní iniciativa Několik vět je celkem úsměvná, neškodná, ničemu nepomůže, ale také nijak zvlášť neuškodí, ani nezatřese dějinami, jak by si určitě její signatáři přáli,“ řekla.
Podle ní nejsme rozhodně „strháváni na Východ". „Myslím si, že nikam strháváni nejsme, ostatně východní mocnosti stejně jako západní mají docela jiné starosti, než prahnout po přízni malé evropské země, kterou bezpochyby jsme. Kromě toho máme spoustu historických zkušeností jak s jednou, tak s druhu stranou, a proto buďme rádi za to, co dnes máme, a sice, že stojíme na svých vlastních nohou.“
Kocábovy aktivity ovšem nehaní. „Docela mu rozumím. Byl slavný, vyprodával sály, jeden čas se o něm mluvilo jako o tom, který odtud ´vyprovodil´ sovětská vojska a vypadalo to, že má našlápnuto na politickou kariéru. Nestalo se a jemu sláva, nebo možná pozornost veřejnosti, schází. Nejedna bývalá hvězda touží po comebacku,“ sdělila na jeho konto pro ParlamentníListy.cz.
A jak se jí jeví vyjádření europoslance Zahradila hlavně na vrub Jana Kalvody? „Určitě s ním lze souhlasit. Navíc lidé, kteří konají proti svému vlastnímu státu, zasluhují naprosté opovržení. Těm by se nejen nemělo naslouchat, ale slušný člověk by se s nimi ani neměl bavit, natož s nimi sepisovat nějaké petice. A to opomíjím trapnou záležitost s vylhaným titulem. V podobných situacích se mi vždy vybaví verše Vítězslava Nezvala: ´Kdo lže, ten krade, a pak visí… kdo lže, ten vždycky ublíží si!´,“ doplnila Formáčková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
