Před nějakou dobou proběhla médii krátká zpráva o výroční zprávě o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2018. Šabatová na úvod konstatuje, že český zákoník práce garantuje právo na spravedlivou odměnu. „Ačkoliv zákon takto chrání zaměstnance po mnoho let, toto právo bývá v praxi nevymahatelné, protože zaměstnanci si protiprávního jednání zaměstnavatele často nejsou vůbec vědomi. Proto je přístup k informacím zásadním předpokladem, aby zaměstnanci mohli spravedlivé odměny dosáhnout – ať již vyjednáváním se zaměstnavatelem, či rozhodnutím soudu. Větší informovanost zaměstnanců může také vytvářet tlak na zvýšení odměn u nejhůře placených zaměstnání. Stávající právní úprava ale platovou transparenci prakticky nezaručuje a mnozí zaměstnavatelé se snaží zveřejnění informací o odměňování předcházet, když v pracovních smlouvách zavazují zaměstnance k mlčenlivosti ohledně výše jejich mzdy,“ říká Šabatová a vyvozuje z toho tento záměr:
Zaslouží si Jaromír Jágr od Zemana vyšší státní vyznamenání, než jaké dosud má?Anketa
„Ochránkyně se domnívá, že by v české právní úpravě měla být výslovně stanovena nicotnost právního jednání, jímž se zaměstnanci zaváží k mlčenlivosti ohledně výše své odměny. K vyšší transparentnosti by rovněž přispělo stanovení povinnosti zaměstnavatelů uvést v pracovní inzerci výši nabízené odměny, povinnosti uvést na dotaz zaměstnance či odborové organizace průměrnou odměnu žen a mužů vykonávajících stejnou práci (bez zveřejnění odměn za práci konkrétních zaměstnanců) a u zaměstnavatelů s vyšším počtem zaměstnanců stanovení povinnosti pravidelně zveřejňovat informace o rozdílech v odměňování svých zaměstnanců a zaměstnankyň. Pokud by tito zaměstnavatelé informační povinnost nesplnili, nemohli by se ucházet o veřejné zakázky.“
Na trhliny v nápadu veřejné ochránkyně práv upozorňuje v Reflexu právník Petr Kolman. Problém podle něj spočívá někde jinde, v terminologické nedůslednosti. „Netroufám se říct, zda je to záměr či nedbalost, která se dlouhodobě line českým veřejným prostorem v oblasti odměňování.“
A dodává, že dle statistik mají ženy nižší platy. Ale nikoliv za stejnou práci. „Nižší platy mají logicky proto, že zastávají nižší pozice. Ano, je pravda, že profesní růst žen je leckdy zbrzděn mateřskými povinnostmi, to ovšem povinné zveřejňování platů ze své podstaty stejně neřeší. Pokud někdo zastává ve firmě či na úřadě vyšší pozici, má logicky vyšší mzdu či plat,“ vysvětluje Kolman a dodává, že diskriminace na základě pohlaví v případě stejné pozice a stejně kvalitní práce je vzácná a navíc se před ní může dotyčný/á bránit žalobou.
Návrh ombudsmanky podle něj působí „jako když někdo jde s legislativním kulometem na mravence“. Kolman také poznamenává, že návrh by nepochybně mohl být zneužit v konkurenčním boji. „Vidina vyřazení nepohodlného soupeře z utkání o veřejnou zakázku může být velice lákavá, v tomto je česká a moravská perverzní kreativita bezbřehá,“ říká právník. To podle něj povede k tomu, že firma zakázku nedostane a platy poklesnou všem. Bez rozdílu. Tudíž Kolman pochybuje, že je ombudsmančin návrh dobře promyšlený.
O něco tvrději se k návrhu Šabatové vyjádřil bývalý poslanec Bohuslav Chalupa na Facebooku: „Bába se definitivně pomátla....než jsem jako poslanec zvedl ruku pro její zvolení, měl jsem raději upadnout a tu ruku si na třikrát zlomit. Všem vám občané, se znovu omlouvám za tuhle hrůzu hrůzoucí.
A dost mi to připomíná urážlivý názor ČSSD na živnostníky – pamatujete?“
Kolmana za jeho výtky k návrhu pochválila také advokátka Jana Zwyrtek Hamplová. „Stále mne překvapuje, jací lidé za nás mluví... A jak je do těchto funkcí mohl někdo vůbec vyslat...“ vyjádřila se na adresu Šabatové.
Fotogalerie: - Za nezávislost justice
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
