V Poslanecké sněmově se připravuje zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami, na kterém má spolupracovat poradkyně premiéra Natálie Vachatová společně s poslanci SPD a ANO. Norma se má vztahovat na činnost ve veřejném, politickém, mediálním, vzdělávacím nebo akademickém prostoru, která může ovlivňovat veřejné mínění.
Podle zastánců zákona má norma zvýšit a zajistit, aby o politickém směřování země rozhodovaly především volené politické strany, nikoli neziskové organizace. Odpůrci zákon považují za údajnou kopii ruského zákona a volají po zastavení přípravy návrhu.
Návrh zákona dle informací ČT24 vychází ze zkušeností demokratických států, které evidují zahraniční vazby u subjektů působících ve veřejném prostoru, přičemž nejde o převzetí konkrétního modelu, ale o úpravu odpovídající českému ústavnímu pořádku. Podobná legislativa by už měla existovat i ve střední Evropě, například v Maďarsku a na Slovensku.
Do debaty o přípravě zákona se zapojil i herní vývojář Daniel Vávra, podle kterého je odpor části neziskového sektoru vůči zákonu dán obavou ze zveřejňování zahraničního financování. V komentáři na svém facebookovém profilu popsal, že zatímco politické strany mají přísná pravidla pro financování volebních kampaní a nesmějí přijímat peníze ze zahraničí, neziskové organizace podle něj mohou získávat prostředky od cizích států či nadací a následně ovlivňovat veřejnou debatu, a to aniž by podléhaly stejným omezením.
„Cizí ambasáda, příslušník, či nějaký ten fond a think tank, si tu může podpořit nějakou pěknou neziskovku, nasypat do ní třeba 100 milionů a ta pak může za ty peníze jet nonstop volební kampaň a propagandu ideálů strany, kterou je třeba podpořit,“ uvedl Vávra.
Fotogalerie: - Den krojů
„Nemůže to dělat úplně okatě stylem ‚volte ODS‘, ale může to dělat naprosto okatě stylem NEVOLTE POPULISTY A EXTREMISTY – BABIŠE A MOTORISTY, VOLTE DEMOKRATICKÉ STRANY!“ podotkl Vávra a poukázal i na iniciativu Milion chvilek pro demokracii, která akorát na 21. března 2026 plánuje jednu z dalších demonstrací na Letné.
„Financování Milionu chvilek je pak velice zajímavá kapitola sama o sobě a vůbec se nedivím, že jim tenhle zákon tak vadí,“ dodal Vávra a krátce shrnul dosavadní fungování iniciativy, kterou úřady řešily kvůli podezření na nepřiznanou volební kampaň před volbami v roce 2021 a před prezidentskou volbou v roce 2023. Případ se dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu, který nakonec rozhodl ve prospěch iniciativy.
Po zveřejnění informací o přípravě zákona se na sociálních sítích i v médiích snesla největší kritika zejména na Natálii Vachatovou. Marketingová ředitelka organizace Člověk v tísni Adriana Černá dokonce přešla od kritiky samotného zákona do osobní roviny a začala psát o rodinných vazbách Vachatové.
Na to ovšem nemohla nereagovat novinářka Angelika Bazalová, která na oplátku upozornila na rodinné vazby Adriany Černé. Připomněla, že jejím manželem je Jakub Janda z organizace Evropské hodnoty, která podle ní také čerpá finanční prostředky ze zahraničních zdrojů.
Vávra se rozepsal i o jejich organizacích. „Proč zmiňuji tyto dva bojovníky proti zákonu o transparentnosti neziskovek vedle sebe? Jsou to totiž manželé. Taková nezisková rodina. Nebýt grantů z ciziny, umřeli by možná hlady. Nebo by se pan Janda musel vrátit ke svému původnímu řemeslu,“ napsal Vávra.
Vávra uvedl, že Člověk v tísni podle něj v roce 2023 získal od administrativy USA a od agentury USAID přibližně 1,7 miliardy korun a další asi 1,6 miliardy korun z prostředků Evropské unie. Organizace Evropské hodnoty podle něj ve stejném roce obdržela granty a dary ze zahraničí v celkové výši kolem 25 milionů korun. Mezi dárci se měl údajně nacházet i USAID nebo National Endowment for Democracy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s přípravou daného zákona?
