Právě tuto otázku v Evropském parlamentu otevřela debata o zastropování a degresivitě v rámci nové Společné zemědělské politiky (SZP), kterou uspořádala předsedkyně evropského zemědělského výboru Veronika Vrecionová (ECR) společně s europoslanci Norbertem Linsem (EPP) a Barry Cowen (RE).

Diskuse spojila zástupce Evropské komise, Evropského účetního dvora, akademické sféry i zemědělské odborníky z několika členských států. Mezi řečníky vystoupil například italský europoslanec Carlo Fidanza, členka Evropského účetního dvora Iliana Ivanova, zástupce Evropské komise Gijs Schilthuis nebo profesor Alan Matthews. Akce se zúčastnili také bývalý ministr zemědělství a místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Petr Bendl a bývalý předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.

Podle Veroniky Vrecionové už debata dávno není jen teoretická. Téma zastropování a degresivity se podle ní stává jedním z klíčových bodů budoucí reformy SZP a součástí širší debaty o budoucnosti evropského rozpočtu, konkurenceschopnosti zemědělství i možném rozšíření Evropské unie.

„Právě nástroje jako zastropování a degresivita mají přímý dopad na to, jak bude evropské zemědělství vypadat za deset let – kdo bude hospodařit, kdo bude investovat a kdo vůbec dostane šanci začít,“ uvedla Vrecionová během debaty.

„Pokud v některých zemích zůstane koncentrace podpory bez omezení, zatímco jinde se zavádí korekce, vzniká zásadní nerovnováha v konkurenci napříč EU,“ doplnil Petr Bendl.