Vadí vám, když Petr Macinka říká o oponentech, že jsou ,,méněcenní" ?Anketa
K vidění byla i dobová technika. „Sice nám neumožnili tu mít tank T-34, ale vyzráli jsme na ně pošvejkovsku, jak je dobrým českým zvykem, a vzali jsme si skutečný sovětský tank, nicméně lehčí, takže ten nám již nemohou zrušit coby nadměrný náklad. Takže tady je tank T-37, který se účastnil osvobozování na Dukle a Slovenska,“ poznamenal hned na začátku akce předseda spolku Magistra Vitae Richard Štěpán. Doplnil, že jelikož prý nechtěli být stejní jako „ideoví odpůrci“, tak „přestože Američané neosvobozovali Prahu“, na místo dopravili rovněž Jeep Willys. „Je to v rámci objektivnosti, že ctíme všechny osvoboditele,“ pronesl.
Přestože vyzýval přítomné ke klidu, ten zejména ze začátku akce na místě nepanoval, a i když se obě skupiny policie snažila oddělovat, část lidí z obou táborů se chodila navzájem provokovat. Byť mnohokrát vše skončilo u výměny názorů a diskuze, došlo i na případy, kdy se situace vyostřila a zasahovat musela i policie. Ta nakonec zajistila kvůli přestupkům tři osoby.
„Mně to je jasný, jste banderovci! Jste banderovci zasraní!“ přistoupil například muž se symboly KSČM ke skupině s ukrajinskou vlajkou a pustil se do šarvátky, zatímco jeho kolega se rozhodl přítomné aktivisty dráždit komunistickou kartičkou. Druhá strana zase směrem k pódiu ukazovala plakát přirovnávající komunisty k nacistům s poznámkou, že jde o „stejný svině“. „Bolševik a komunista, zločinec stejný jak nacista,“ stálo na dalším poutači a přítomní naráželi na to, že s akcí je spojeno mnoho lidí spřízněných s KSČM a že je zakladatelem pořádajícího spolku někdejší komunistický místopředseda Josef Skála.
„Komunisté – krysy. Lezte do kanálů, běžte do análů!“ držel další aktivista na místě a při konfrontaci od skupiny s protikomunistickými nápisy zaznívaly připomínky sovětské okupace či slova o krádeži Podkarpatské Rusi SSSR, únosech československých občanů Moskvou a někteří zmiňovali i osobní zkušenosti svých předků s komunistickými represemi a vzpomínky na násilí, kterého se dopouštěli někteří rudoarmějci v době po osvobození. Druhá strana zase argumentovala oběťmi Rudé armády a lidem s ukrajinskými symboly připomínala složitou historii Ukrajiny během druhé světové války.
„Komouši byli zločinci. Kurvy to byly,“ zaznívalo od jednoho z mužů na místě při pohledu na sovětské symboly části příchozích. „A co Petr Pavel? Ten vám nevadí? Vždyť to je taky komunista!“ ozvalo se z druhé strany, po čemž přiběhli aktivisté s vysvětleními, že český prezident „není komouš“.
Přímo vedle pódia se u petičního stánku, polepeného nápisy, že akce je „nekritickou adorací Ruska“, objevil i aktivista Vojtěch Pšenák.
K aktivistům dorazili i muži v ukrajinských uniformách, na což jeden z mužů, který dorazil na vzpomínkovou akci, reagoval výzvou, aby mu ukrajinští vojáci předvedli nacistický pozdrav. „Zahajluj mi! Zahajluj mi!“ pořvával k mladému muži v uniformě s ukrajinskou vlajkou, který se dal na odchod, zatímco aktivisté začali na muže křičet, ať muže v ukrajinských uniformách „nechá v klidu“. „Bráško, nehroť!“ vyzval též jeden aktivista.
Napjaté chvíle zažila aké aktivistka Ivona Remundová, jež si přinesla plakát s textem, který přítomné žádala o minutu ticha za ženy, které nepřežily znásilňování vojáky Rudé armády. „A za ty, které přežily – a celý život musely slavit dny, kdy je znásilnili,“ stálo na textu, s nímž se postavila na Staromák. Netrvalo dlouho a transparent vzbudil velké vášně. „Kam přijeli, tam se musely ženy schovávat? Proč? Chovali se jako prasata!“ dodával jiný z přítomných aktivistů na tvrzení, že se takové skutky ze strany příslušníků Rudé armády neděly. Debata okolo ženy se vyhrotila natolik, že na ni jeden z účastníků shromáždění vrhl pivo a zasahoval antikonfliktní tým.
Nemenší pozornost vyvolávala rovněž jedna ze skupinek protidemonstrantů, kteří na místě drželi přeškrtnutou ruskou vlajku a plakát, na němž bylo zachyceno Černé slunce – symbol, který využívali nacisté a dnes jej přebrala neonacistická scéna. Dané vyobrazení měl jeden z mužů i vytetované.
Ani ostřejší výměny názorů však neměly přílišný vliv na průběh programu. Jediný menší karambol se odehrál během breakdancového vystoupení, kdy se hledali tři odvážlivci, kteří by se nechali akrobaty přeskakovat. Na pódium přišel zřejmě se svou dcerou mladý muž, který pár minut z pódia shlížel na Staroměstské náměstí a diváky s ruskými a sovětskými vlajkami pod sebou, načež se rozhodl přistoupit k mikrofonu a pronesl: „Smrt komunismu! Zkurvený Rusko!“ Více toho již říct nestačil, jelikož mu Štěpán zakryl mikrofon a za křiku davu podotkl, že akce není o komunismu a nejde o politickou akci. Muž se ještě postavil vůči bučícímu davu a ukázal vůči němu symbol míru prsty zdvihnutými do „V“. „My jsme tady také za svobodu. My jsme tady kvůli tomu, že naše země byla osvobozena spojeneckými armádami s Rudou armádou v čele,“ komentoval to Štěpán.
Bez přerušení probíhala hudební vystoupení včetně množství ruských písní zpívaných Vladimírem Vančickým a skupinou Ruská duše. Došlo i na písně spojené s Rudou armádou či ty, které se objevily v ruských filmech o Velké vlastenecké válce. Právě bojům v samotném Rusku se věnovalo i několik historických pasáží, které se prolínaly se vzpomínkami na český odboj a život za protektorátu, ale také například na bitvu o Británii.
Oblíbenou atrakcí nejen u dětí a nadšenců do historie se v průběhu programu staly dobové vozy a zbraně. Zájem budily též u turistů. Mezitímco se pobavení Japonci natáčeli s tanky a sovětskými vlajkami, se za nimi fotily arabské rodinky se samopaly a anglicky mluvící turisté pro změnu nahrávali svou fascinaci ruskými a sovětskými vlajkami za zvuku ruských písní přímo naproti Týnskému chrámu.
„Pokud jejich prarodiče dělali něco jiného, tak o tom dnes nemluvme“
Se slovy k dění v květnu 1945 i tomu dnešnímu na akci vystoupil politolog Petr Drulák. „Nemůžeme se pustit do nějaké jednoduché černobílé šablony a říci: ‚jedno je dobře, druhé je špatně‘. Pokud tohle uděláme, tak se odřezáváme od vlastních dějin. A bohužel se to dneska děje a zrovna v těchto dnech – 8. a 9. května. Tyto dny si připomínáme osvobození, vítězství. Připomínáme si chvíle, kdy se rozhodlo o tom, že náš národ bude dál existovat. V lednu 1945 to jisté nebylo, v květnu 1945 jsme věděli, že tomu tak bude. Komu za to vděčíme? Ta největší síla osvobození přichází z východu – přichází s hrdinnou Rudou armádou. Šlo o armádu Rusů, Bělorusů, Ukrajinců, Kazachů, Kyrgyzů a dalších národů Sovětského svazu,“ pravil.
„Já jsem rád, že tady dneska vidím i ukrajinské vlajky, protože jistě to jsou vlajky potomků těch, kteří nás osvobozovali. Pokud jejich prarodiče dělali něco jiného, tak o tom dnes nemluvme,“ pronesl Drulák, za což si vysloužil potlesk, a slyšet byly i názory, že těmito slovy „rozbil“ protidemonstraci aktivistů.
„Jsem rád, že si uvědomuje, že hlavní síla osvobození přišla z východu. Více než sto tisíc obětí. Nezapomínejme však ani na další. Více než 30 tisíc Rumunů položilo život za naši svobodu. A nezapomínejme ani na tu stovku Američanů, kteří také mohli dělat něco jiného, než padnout v Evropě. I jim patří respekt a úcta,“ ocenil oběti armád, které osvobozovaly tehdejší Československo.
„Nevím, proč jsme dnes nuceni říkat, že je tu jenom jedna správná strana. Že z východu nepřišlo nikdy nic dobrého a že všechno dobré přišlo ze západu. Ze západu přišla hitlerovská agrese,“ zaznělo od Druláka s dodatkem, že „to nás přesto nevede k tomu, abychom říkali, že ze západu přicházejí jenom špatné věci“. „Z východu přišlo osvobození. Ale ani to nás nevede k tomu, abychom říkali, že z východu přicházejí jen dobré věci. Dějiny jsou složitější,“ zdůraznil. Podle Druláka z toho plyne, že máme být otevření vůči Východu i Západu.
„Dneska se nám snaží vysvětlit, že Rusové jsou pouze škůdci a Němci pouze zachránci. Hloupá šablona. Ale my ji nepřijmeme. My jsme se tu sešli, protože víme, že to je jinak. Protože si nenecháme ukrást naše dějiny. Protože si nenecháme ukrást naši zemi a náš národ,“ zakončil.
„Co slyším poslední dobou, není pravda,“ řekl 99letý pamětník
O své vzpomínky se na Staroměstském náměstí podělil 99letý pamětník Pražského povstání Stanislav Vodsloň. „Povstání v Praze vzniklo jenom kvůli tomu, že jsme zažili druhou světovou válku. Utrpení, ponížení. Mnoho lidí skončilo v koncentrácích, mnoho lidí bylo zastřeleno, zabito všelijakým způsobem. A my, kteří jsme měli nějaký vztah k těm lidem, kteří padli, jsme čekali, kdy povstání začne,“ přiblížil Vodsloň a hovořil o tom, jak se dostal k práci pro ilegální organizaci a předával vzkazy směrem k partyzánům a odboji.
Při povstání měl dostat výzbroj a coby 18letý šel na barikády. Vzpomíná, že největší boje měl zažít zejména 7. května s esesáky. „Ti neznali bratra, tam šlo o všechno,“ poznamenal pamětník Pražského povstání, že boje sváděli fanatičtí Němci, kteří se na rozdíl od běžných vojáků wehrmachtu nehodlali vzdát.
„Pomohli jsme ukázat, že český národ není národ zbabělců – že je to národ, který dokáže bojovat za svou svobodu, když je třeba. To se nám podařilo,“ řekl Vodsloň na Staroměstském náměstí.
Hovořil též o tom, že si měl oddychnout, když do Prahy přijeli rudoarmějci, jelikož 8. května měla povstalcům na mnoha místech dle jeho slov značně docházet munice. „Slyším poslední dobou, že prakticky svoboda přišla 8. května a že 9. května už bylo zbytečné, že přijela Rudá armáda. To není pravda a každý se o tom může přesvědčit velmi jednoduše – stačí zajít na Olšanské hřbitovy a vidět hroby vojáků sovětské armády, kteří v Praze padli,“ poznamenal.
„Někteří lidé, když mluví o druhé světové válce, povstání a o tom, jak jsme se osvobodili a pomohli nám Sověti, tak se pomalu bojí říct, že je sovětské Rusko, které nám pomohlo… Jako by se báli, že budou kdovíjak pronásledováni za to, že chválí Sověty, kvůli válce na Ukrajině. Ale pravda se nedá popřít a zakrýt žádnou lží,“ dodal pamětník a sklidil silný potlesk publika.
Organizátor akce Richard Štěpán pro ParlamentníListy.cz řekl, že průběh akce vnímá pozitivně a ocenil i přístup aktivisty Pšenáka. „Kupodivu se dneska pan Pšenák choval poměrně civilizovaně ve srovnání s tím, jak se chová obyčejně, až mě to překvapilo,“ shrnul. K aktivistům s ukrajinskými vlajkami podotkl, že mu jejich účast nikterak nevadí, pokud se zdrží provokací, a doplnil, že vzpomínkový festival bude pokračovat i v příštím roce.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Dokumenty, zásady a pravidla ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte, že se má dnes měnit pohled na události druhé světové války?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
