„Rusko začalo válku. Bezdůvodně a naprosto neomluvitelně zaútočilo na Ukrajinu, kde navíc podle všeho páchá válečné zločiny. Se zrušením oslav města proto souhlasím. Není to o historické pravdě, je to o vnitřním pocitu. Ve světle tragického dění na Ukrajině prostě nemůžu jít položit věnec k pomníku Rudé armády. Diskutujeme o tom, že bychom tento den pojali jako oslavu míru. Zvažujeme malý akt s minutou ticha za všechny nevinné padlé ve všech válkách, kdy jen symbolicky vzkážeme Putinovi, ať si také váží míru a nebojuje,“ zaslal své vyjádření ParlamentnímListům.cz Ivo Vondrák (ANO), hejtman Moravskoslezského kraje.
Ostravským rodákem je bývalý místopředseda ČSSD, ministr zahraničí v Sobotkově vládě a ministr kultury ve druhé Babišově vládě Lubomír Zaorálek. Ten ParlamentnímListům.cz sdělil: „Vždy musím mít úctu k těm, kteří položili své životy v boji proti nacismu. V Ostravě to byli vojáci čeští i ruští. Na tom nemohu měnit nic. Ruské hosty bych tentokrát nezval.“
Zareagovali i dva bývalí premiéři vlády České republiky za ČSSD. „Dějiny nelze měnit, pouze přijmout. Osvobození Ostravy bylo součástí vítězství ve druhé světové válce a padlí vojáci si zaslouží naši úctu, ať už byli z Československého armádního sboru nebo z Rudé armády. Účast oficiálních orgánů Ruské federace je třeba odmítnout,“ vysvětlil Vladimír Špidla, premiér v letech 2002 až 2004. „Je to trapné. Za starého režimu jsem si často zbytečně pompézních oslav zásadně nevšímal. Dnes by mně to připadalo jako slušnost. Rudoarmějců padlo při osvobození republiky 160 tisíc,“ uvedl Jiří Paroubek, předseda vlády od dubna 2005 do srpna 2006.
Ing. Jiří Paroubek
Jste pro odstřižení se od ruských dodávek plynu a ropy?Anketa
Ing. Kateřina Konečná
„Rusko ztratilo punc obránce a osvoboditele vpádem svých vojsk na Ukrajinu. Brutální vraždění civilního obyvatelstva, znásilňování, rabování a bombardování měst je příznačné pro banditu, kterým se Rusko stalo. Proto rozhodnutí města Ostravy rozumím,“ konstatovala Pavla Golasowská (KDU-ČSL), od roku 2014 poslankyně, zastupitelka Třince. „Kliku mají celé západní Čechy až do Plzně. Tam to nemusejí řešit,“ upozornil senátor Tomáš Jirsa (ODS), starosta Hluboké.
Mgr. Bc. Pavla Golasowská, DiS.
Je dobré nepřepisovat dějiny a nezapomínat, ale aktuální působení Rusů na Ukrajině asi jinou možnost nepřipouští,“ sdělil Zdeněk Nytra, senátor za obvod Ostrava město, předseda senátorského klubu ODS a TOP 09.
„Historii můžete zamlčet, ignorovat, ale ne změnit. Spojenečtí i českoslovenští vojáci, kteří na jaře 1945 padli při osvobozování Československa, si zaslouží dnes naši úctu. Ti nemají nic společného s obsazením ČSSR v roce 1968, Krymem, Donbasem i nynější ruskou agresí na Ukrajině. Pietní vzpomínky budou letos asi skromnější a bez zástupců Ruska, ovšem neměly by se rušit,“ objasnil Michal Hašek (ČSSD), bývalý hejtman Jihomoravského kraje v letech 2008 až 2016 a také předseda Asociace krajů České republiky.
„Určitě bychom neměli spojovat oslavy konce druhé světové války s ruskou agresí na Ukrajině. Navíc se osvobozeneckých bojů na území tehdejšího Československa zúčastnili i vojáci jiných národností včetně Ukrajinců. Rušit připomínku nejstrašnější války v dějinách lidstva považuji za chybu,“ okomentoval Tomáš Hanzel (ČSSD), v letech 2017 až 2021 poslanec, od roku 2006 do roku 2018 starosta Karviné. „Ruskou agresi naprosto odsuzuji. Rušit oslavy osvobození je ale stejná blbost, jako když Národní divadlo stahuje ze svého programu Čajkovského,“ ohodnotil situaci Miroslav Nenutil (ČSSD), v letech 2008 až 2020 senátor za obvod Cheb, exstarosta Stříbra.
„Jako občan Ostravy to chápu jako snahu současné koalice ANO, ODS, KDU-ČSL a Pirátů vládnoucí Ostravě zapomenout. Alibisté ať řeknou, na co chtějí zapomenout, na ty tisíce mrtvých Rusů, Ukrajinců a dalších národností Sovětského svazu? Nebo dokonce chtějí zapomenout na 1. československý armádní sbor? Kdo zapomene na minulost, je nucen ji znovu prožít! KSČM bude stále veřejně připomínat padlé za naši svobodu a rok 1945 jako rok vděčnosti za možnost žít jako národ Čechů, Moravanů a Slezanů,“ sdělil Leo Luzar, místopředseda KSČM, od roku 2014 až 2021 poslanec, dlouholetý zastupitel městského obvodu Ostrava-jih.
Psali jsme:
„Určitě bychom kvůli současné válce na Ukrajině neměli přepisovat dějiny. Na druhou stranu žádné kulaté výročí osvobození si letos nepřipomínáme, takže ani s těmi oslavami není třeba to jakkoliv přehánět,“ myslí si Petr Štěpánek, 1. místopředseda Trikolory. „Určitě bychom neměli spojovat oslavy konce druhé světové války s ruskou agresí na Ukrajině. Navíc se osvobozeneckých bojů na území tehdejšího Československa zúčastnili i vojáci jiných národností včetně Ukrajinců. Rušit připomínku nejstrašnější války v dějinách lidstva považuji za chybu,“ upozornil Marian Keremidský, první místopředseda Strany práv občanů, bývalý místostarosta Znojma.
_profil_top.jpg)
Mgr. Petr Štěpánek
Marian Keremidský, Mgr.
„Já osobně bych ty oslavy nerušil, mělo by to být připomenutí hrůz a nesmyslnosti jakékoliv války. Naopak, letos se dá dobře připomenout, že nejsou ‚dobré a špatné‘ národy, ale že každý se někdy může ocitnout na špatné straně barikády,“ vysvětlil Jan Korytář, bývalý primátor Liberce a první předseda politického hnutí Změna.
„Ani současná ruská agrese nic nemění na tom, že nás Rudá armáda v roce 1945 osvobodila od nacismu. Připomenutí by mělo být s ohledem na válku na Ukrajině skromnější a kdybych byl primátorem Ostravy, využil bych toto výročí k mírovému apelu na obě strany konfliktu. Květnové dny jsou především symbolem toho, jaká strašná je každá válka a jak důležité je vážit si míru a pracovat pro něj,“ zdůraznil Matěj Stropnický, bývalý předseda Strany zelených.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
