Informací serveru listu The Guardian o tom, že studenti Městské univerzity v Londýně, vysoké školy s jedním z nejprestižnějších žurnalistických oborů v zemi, chtějí zakázat bulvární deníky, začíná Petr Žantovský svůj pravidelný přehled mediálních zajímavostí uplynulého týdne. „Velice mě udivilo, že ve Velké Británii, která byla vždy etalon všeobecné demokratické tolerance, vychovávají studenty na vysokých školách k něčemu takovému. Samozřejmě že ne všechny, někteří se od toho distancovali, nicméně už sama ta skutečnost, že taková iniciativa může vzejít z vysokých škol, je velmi drsná. V prohlášení s názvem ‚Proti fašismu a sociálnímu oddělování v britských médiích‘ studenti tvrdí, že deníky Sun, Express, Daily Mail a další zveřejňují islamofobní články a jsou pro sociální oddělování,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Sám má však se zmíněnými listy jinou zkušenost. „Když do Anglie jedu, tak se snažím s těmi novinami seznámit i na vlastní kůži. Musím říct, že to jsou docela pitomé bulvární tabloidy jako všechny tabloidy na světě, ale opravdu jsem si nepovšiml, že by v nich byla znát nějaká tendence k sociálnímu oddělování. To už je takový předstupeň rasismu a jako by to vyjadřovalo názor, že by se měli lidé jiných, řekněme, ras nebo etnických původů vyčleňovat ze společnosti. To ale, prosím pěkně, ve Velké Británii nikdy nebyla pravda. Tam byl veliký přísun přistěhovalců z Pákistánu, z Indie a z různých podobných zemí dávno před jakoukoli migrační krizí v osmdesátých letech, ale ti lidé jsou normálně začleněni do společnosti,“ upozorňuje mediální odborník.
Celoevropsky se atmosféra proměňuje ve velmi netolerantní
Koneckonců to dokládá i fakt, že Londýn má muslimského starostu Sadiqa Khana. „Takže všechny tyhle fráze jsou podle mého názoru zase jenom určitou další kapkou do takového celospolečenského mlýna, aby se na to pak mohlo poukázat a říkat: ‚Podívejte se, vždyť i britští studenti univerzity říkají, že ten a ten typ médií je islamofobní, je škodlivý, je nějaký a žádají jeho zakázání.‘ A velmi silně to vypadá jako předstupeň nějakého dalšího restriktivního působení někoho vůči něčemu. Nevím, do jaké míry to má, nebo nemá podporu zrovna toho londýnského starosty, to z toho prohlášení není zřejmé. Ale fakt je ten, že to je politikum, které může nějak zapůsobit, a to, myslím, velmi neblaze,“ obává se Petr Žantovský.
Především proto, že se celoevropsky proměňuje atmosféra ve velmi netolerantní. „Ale ne vůči sociálně odděleným nebo migrantům, ale vůči lidem, kteří byli vždy tolerantní a vždy byli pramenem tolerance. Seděl jsem včera na ‚Kulaťáku‘ v Dejvicích a přímo na tom náměstí se koná nějaká výstavka ze života a díla Václava Havla. A je na ní jeden citát, který bych si dovolil parafrázovat. On říkal, že na demokracii je obtížné to, že ti, kteří ji upřímně cítí a respektují, mají velmi svázané ruce v tom, co činí. Zatímco ti, kterým je úplně ukradená, těmito slovy to neřekl, ale v zásadě to tak vyznívá, že ti, kteří ji ignorují, tak si mohou dovolit absolutně všechno. To je veliká pravda, která navzdory tomu, že ji řekl Havel v jiném kontextu, platí o dnešním světě o to více. A to je velmi neblahé,“ myslí si mediální analytik.
Nestačí mít svobodu, ale důležité je přát ji i tomu druhému
Ani druhé dnešní téma nevzbuzuje z pohledu svobody projevu v médiích příliš mnoho optimismu. „Vyděsilo mě, že ústavně-právním výborem Senátu prošel Pelikánův návrh protiteroristického zákona a dokonce ho ten výbor doporučil jednomyslně. Proti tomu zákonu se nějak radikálně vymezil veřejně ze senátorů pouze Jaroslav Kubera, který je znám tím, že je jedním z mála nositelů původního ducha ODS. To znamená ducha svobody, svobodomyslnosti, tolerance a přejícnosti svobody. To je něco velmi důležitého, protože nestačí mít svobodu, ale důležité je přát ji i tomu druhému. A to podle Kubery zcela zjevně tenhle návrh zákona porušuje, a proto veřejně prohlašuje, že ho nepodpoří,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Vnímá to jako velmi cenný postoj v této nátlakové době, kdy je velmi o strach říci upřímně, co si člověk o věcech myslí. „Zejména o takových věcech, které jsou fedrovány v médiích způsobem velmi jednostranným, což je i případ tohoto zákona. Ostatně nejsme v tom sami. Ve Spojených státech podobný zákon prošel v květnu v Senátu, v Polsku prošel také ve stejné době, pokud vím, Radou ministrů, něco podobného mají na Slovensku už od loňského prosince. A v zásadě je to u nás jakési legislativní opodstatnění vytvoření toho útvaru na Ministerstvu vnitra. Toho útvaru, který má údajně sledovat jakési proteroristické, prokremelské nebo nevím jaká ještě mediální vyjádření a mediální aktivity. Mě na tom, musím říct, vyděsila hlavně formulace ‚schvalování terorismu‘,“ přiznává mediální odborník, že mu to připadá jako něco naprosto šíleného.
Za dílo určité publicistické nadsázky se půjde pěkně za katr
V té souvislosti připomíná billboard s fotografií Usámy bin Ládina a heslem „I já to myslím upřímně“, který před dvanácti lety nechal vyvěsit známý kreslíř Štěpán Mareš. „Usáma bin Ládin, tehdejší ikona islámského terorismu a Al-Káidy, a parafráze na tehdejší billboardy Stanislava Grosse bylo tehdy vnímáno jako velmi černý humor, nicméně jako humor. Teď může dojít k tomu, že kdyby Mareš nebo kdokoli jiný něco podobného vyvěsil na ulici dnes, skončí před soudem a bude obhajovat tenhle výtvor jako dílo určité publicistické nadsázky. Proti němu bude stát nějaký státní zástupce, bude tam sedět soudce a budou velmi rigidně trvat na výkladu litery zákona ve smyslu, když zobrazuje lídra světového terorismu a ještě mu do úst vkládá takovou pozitivní větu, tak to nelze interpretovat jinak než jako schvalování terorismu a půjde pěkně za katr,“ varuje Petr Žantovský.
Jaroslav Kubera
Za to bude hrozit vězení od tří do dvanácti let. „Takže to je něco, čeho se opravdu bojím, protože výklad toho, co je to schvalování terorismu, je velice gumový a samozřejmě záměrně. Když si vezmete, že mnoho lidí se bouří ve svých názorech proti oficiálnímu stanovisku, že občanské referendum na Krymu o připojení k Ruské federaci byl podle oficiální americké interpretace akt mezinárodního terorismu ze strany Ruska, tak ve chvíli, kdy já řeknu, že si myslím, že to tak nebylo a že tam proběhlo nějaké referendum, tak se mohu stát podle toho zákona také člověkem, který obhajuje mezinárodní terorismus. A kdo ví, jak se mnou bude naloženo. Je to velmi nebezpečné přitvrzování toho legislativně mediálního tlaku na vytváření nesvobod,“ kritizuje mediální analytik.
Pokus vtěsnat Klause do protizemanovských vyjádření nevyšel
Připomíná, že prvním krokem v tomto směru byl USA PATRIOT Act, zákon o sjednocování a posilování Ameriky neboli vlastenecký zákon z roku 2001. „Pikantní bylo, že Patriot Act zavedl republikánský – tedy údajně konzervativní – prezident, nikoli tedy demokratický, byl to George Bush mladší. A od tohoto Patriot Actu se odvíjejí všechna další a další legislativní omezení svobody slova a svobody názoru. K tomu ještě dodám, že v normální, suverénní a sebevědomé zemi se na jakékoli zločinecké aktivity pohlíží z hlediska trestního zákona. A i na teroristické činy trestní zákon stačí. Na to nepotřebujeme vymýšlet další zákony, u nichž je jednoznačné podezření, že nejsou namířeny proti terorismu, ale proti lidem, kteří jsou nepohodlní stávající mocenské elitě,“ podotýká Petr Žantovský.
Pro závěrečné téma obrátil pozornost k veřejnoprávní televizi. „Ve čtvrtek jsem sledoval rozhovor s bývalým prezidentem Václavem Klausem v pořadu 90´ ČT24. Bylo úžasné, jak se ho paní redaktorka snažila neustále vtěsnat do nějakých protizemanovských vyjádření, do věcí, do diskusí, do témat, s nimiž on nemá absolutně nic společného. Speciálně to bylo patrné na tom, jak znovu oživovala téma Brady a dalajláma. To je dost neuvěřitelné a jsem opravdu zvědav, jak dlouho našim mediátorům tohle téma vydrží, protože to téma bylo mrtvé už v okamžiku svého vzniku. To bylo vyfabrikované zcela zjevně a teď už zase slouží jenom jako klacek v ruce nějakých účelových redaktorů,“ domnívá se mediální odborník.
To se povedlo: Brady měl dostat metál za propagaci holocaustu
Zaujala ho věta, kterou redaktorka Michaela Hergetová v rozhovoru s Václavem Klausem pronesla. „A to bych pasoval na pitomost týdne. Ta věta zněla: ‚Pan Brady to měl dostat – míněno metál – za propagaci holocaustu.‘ Uf, to jsem tedy u té televize padl na záda, protože pan Brady dělal asi v životě ledacos, ale zcela určitě nepropagoval holocaust. Protože kdyby ho propagoval, tak spadá pod zákon o Osvětimské lži a rozhodně nespadá do množiny lidí, kteří by měli dostat od prezidenta metál. Prostě blbost těch namyšlených redaktorů, kteří si nevidí do úst ani do té míry, aby zformulovali věcně správně svoji demagogickou otázku, je naprosto neuvěřitelná,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ať se však na obrazovce dopustí čehokoli, jsou chráněni celým managementem České televize. „Tomu je zjevně zcela jedno, jakou pověst ta televize má a že ji má čím dál horší. Jediné, o co usilují, je zvednout zákonem stanovené poplatky, aby mohli dělat větší byznysy. To je úžasné. A za co máme platit tyto nebo ještě větší poplatky? Za hloupost redaktorky, která říká, že Brady propaguje holocaust? To se mi nezdá. A když tedy jsem u toho, co si platíme, tak během toho rozhovoru s Klausem zapojila ČT také několikrát opakované píárko na tu akci 28. října na Staromáku. Bylo tam mnoho záběrů, bylo znovu zopakováno vyjádření pana Gazdíka, všichni ti protagonisté se tam znovu připomenuli, abychom jim náhodou nezapomněli udělat náležitou propagaci,“ poukazuje mediální analytik na „obdivuhodnou“ snahu veřejnoprávního média.
Kašlou na zákon o ČT i o rozhlasovém a televizním vysílání
Důvod, proč doprovodné obrázky k rozhovoru s Václavem Klausem zmiňuje, je však mnohem vážnější. „V rámci toho rozhovoru se ve 20 hodin a 46 minut objevily záběry z té demonstrace a byl tam k vidění jeden její účastník, který držel transparent, na němž byl nápis ‚Miloš mi prdel‘. A to, prosím pěkně, odporuje zákonu nejenom o České televizi, ale i zákonu o rozhlasovém a televizním vysílání, protože se objevuje sprosté slovo před dvaadvacátou hodinou. A já tímto pádem posílám Radě České televize i Radě pro rozhlasové a televizní vysílání podnět k prozkoumání tohoto záběru ve 20 hodin a 46 minut čtvrtečního data. A čekám, že na to budou příslušné orgány reagovat tak, jak jim zákon ukládá,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
