„Političtí ‚tvrďáci‘ a harcovníci Kalousek, Fiala, Rakušan, Němcová, Dienstbier, Štětina a další (k nimž se ochotně a rád nově ‚přitulil‘ například i šéf Pirátské strany Bartoš) si za léta působení v české kabaretní politice zvykli na ‚měkké‘ protivníky typu Sobotky, Nečase, Bárty nebo Vondry. Politiky s máslem na hlavě, de facto politické amatéry s malou odolností vůči stresům jakéhokoliv druhu. Zvykli si, že díky jejich ‚politické hmotnosti‘ a informacím ve stylu ‚složky na každého‘ prostě jen stačí na potenciální konkurenty ‚u žlabu‘, nebo na ty, kteří jim třeba jen ‚nejdou na ruku‘, zadupat a udělat ‚budliky – budliky – budliky‘. Většinou je vystaráno – šťoural si ‚pustí do kalhot‘ a výsledku je dosaženo,“ poznamenal Štefec.
Fotogalerie: - Institut Aleny Vitáskové
„Pokud se protivník takzvaně ‚nepodělá‘ a pokračuje ve zlobení, vytáhnou nějaké to ‚máslo na hlavě‘ (kterého tam má většina nejen politiků za svůj život zpravidla víc než dost), proženou ho cíleně a ve správný moment médii a uplatí pár (byť třeba jen zdánlivých) insiderů z jeho okolí, aby to máslo (zpravidla výrazně již žlukle páchnoucí) věrohodně potvrdili a co nejvíce rozmazali. Tohle obvykle spolehlivě donutí i ty skutečně tvrdé nátury vhodit bílý ručník do ringu a stáhnout se. Z politiky, z ekonomiky nebo z byznysu,“ dodal.
Když ani gradovaný tlak nepomůže a nepohodlný diblík to odmítá vzdát, pokračuje se podle jeho slov aktivací „kámošů“ (například) ve Vojenském zpravodajství, kteří jsou specialisty na organizování diskreditačních akcí – ať už se jedná o vykonstruované obvinění z pohlavního zneužití, nedovoleného ozbrojování nebo držení drog. „Oblíbené je také obvinění z braní úplatku na základě několika miliónů, zázračně se v noci před zatčením objevivších na kontě nepohodlného subjektu. Tomu už neodolá téměř nikdo. Tito protivníci jsou následně mediálně zadupáni do země, vyvrženi z lůna společnosti slušných lidí a společensky, ekonomicky a občas i fyzicky likvidováni,“ dodal a poukázal na to, že dalším stupněm tortury je veřejné lynčování.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
„Za pomoci spřátelené ‚pražské kavárny‘, oblíbených figurek politického panoptika města pražského, ‚aktivistů‘ z neziskovek a podobně se svolají přes mediální sítě tzv. příznivci a pár set placených studentů. Uměle vytvořený dav dirigovaný zkušenými manipulátory poté s řevem a často pod ukrajinskými vlajkami (proč vlastně ukrajinské vlajky? … že by hrozba Majdanem?!) táhnou Prahou a žádají většinou naštěstí jen obrazně, ale sem tam i fyzicky hlavu darebného nedobroty a nepřítele národa,“ uvedl.
„Za normálních okolností a podle zkušeností výše zmíněných českých politických dinosaurů tohle v českých podmínkách politicky, lidsky ani obchodně nepřežije nikdo. Alespoň zatím nikdo nepřežil, s výjimkou svérázného, všem měřítkám české politiky se vymykajícího, neprůstřelného politického apatosaura Miloše Zemana. Což je ovšem výjimka potvrzující pravidlo takovým způsobem, že se stala pravidlem sama o sobě. Ale v případě současného premiéra viditelně padla příslovečná kosa na příslovečný kámen,“ dodal.
„Andrej Babiš, zocelený tvrdými poměry v byznysu, zvyklý pracovat pod tlakem a s vysokou mírou rizika, čelit tvrdému tlaku konkurence a bránit vytvořené impérium, uplatňuje získané zkušenosti v politice. S miliardovým majetkem za zády dokáže nejen úspěšně čelit amatérským pokusům českých politických nedouků a rádoby investigativních pisálků o pošpinění jeho jména při každé možné i nemožné příležitosti, o vyvolání vládní krize, či o něco jako puč po pražsku, ale dokonce využívat jejich stále směšnějších a průhlednějších akcí k růstu své popularity a podpory nejen skalních voličů,“ zaměřil se pak následně na českého premiéra.
„Nehájím Andreje Babiše. Toho jsem skutečně dalek. Ale myslím, že poslední akce, ta pečlivě naaranžovaná, ale ve své podstatě vysoce neetická, hloupá a z pohledu švýcarských zákonů dokonce trestně postižitelná návštěva ‚investigativního‘ dua Slonková – Kubík u nemocného syna premiéra Babiše, při níž zneužili ilegálně nahraného, digitálně zpracovaného a více než po měsíci ‚ve vhodný moment‘ zveřejněného ‚rozhovoru‘, musí být pro premiéra přímo „darem z nebes“. A přivede mu naprosto proti očekávání výsledky mediálního sondování různými agenturami zpitomělých českých, politických pseudocelebrit další hlasy do stranické kasy,“ podotkl Štefec s tím, že Češi nemají rádi, když se do někoho kope.
„Fyzicky nebo obrazně dávají to kopajícím znát. Kdyby dnes byly předčasné volby, současný premiér a jeho ANO z nich opět vyjdou jako suverénní vítězové. Nejspíš vyšším poměrem hlasů, než při volbách minulých. Možná by stálo za úvahu přemýšlet nad tím, proč. Tady někde je totiž skryta cesta, jak sjednotit politické trpaslíky, všeliká ta politická hnutí a pidistrany, a dát jim konečně jeden program a shodné cíle. Jak se konečně zbavit těch, kteří se nejvíce podepsali na současném stavu naší země a ‚kvalitě’ našich životů. A nejspíš i s Andrejem Babišem,“ uzavřel.
Celý příspěvek Jaroslava Štefce:
Kosa, zdá se, konečně narazila na kámen.
Co soudíte o Andreji BabišoviAnketa
Političtí „tvrďáci“ a harcovníci Kalousek, Fiala, Rakušan, Němcová, Dienstbier, Štětina a další (k nimž se ochotně a rád nově „přitulil“ například i šéf Pirátské strany Bartoš) si za léta působení v české kabaretní politice zvykli na „měkké“ protivníky typu Sobotky, Nečase, Bárty nebo Vondry. Politiky s máslem na hlavě, de facto politické amatéry s malou odolností vůči stresům jakéhokoliv druhu. Zvykli si, že díky jejich „politické hmotnosti“ a informacím ve stylu „složky na každého“ prostě jen stačí na potenciální konkurenty „u žlabu“, nebo na ty, kteří jim třeba jen „nejdou na ruku“, zadupat a udělat „budliky-budliky-budliky“. Většinou je vystaráno – šťoural si „pustí do kalhot“ a výsledku je dosaženo.
Pokud se protivník takzvaně „nepodělá“ a pokračuje ve zlobení, vytáhnou nějaké to „máslo na hlavě“ (kterého tam má většina nejen politiků za svůj život zpravidla víc než dost), proženou ho cíleně a ve správný moment médii a uplatí pár (byť třeba jen zdánlivých) insiderů z jeho okolí, aby to máslo (zpravidla výrazně již žlukle páchnoucí) věrohodně potvrdili a co nejvíce rozmazali. Tohle obvykle spolehlivě donutí i ty skutečně tvrdé nátury vhodit bílý ručník do ringu a stáhnout se. Z politiky, z ekonomiky nebo z byznysu.
Když ani gradovaný tlak nepomůže a nepohodlný diblík to odmítá vzdát, pokračuje se aktivací „kámošů“ (například) ve Vojenském zpravodajství, kteří jsou specialisty na organizování diskreditačních akcí – ať už se jedná o vykonstruované obvinění z pohlavního zneužití, nedovoleného ozbrojování nebo držení drog. Oblíbené je také obvinění z braní úplatku na základě několika miliónů, zázračně se v noci před zatčením objevivších na kontě nepohodlného subjektu. Tomu už neodolá téměř nikdo. Tito protivníci jsou následně mediálně zadupáni do země, vyvrženi z lůna společnosti slušných lidí a společensky, ekonomicky a občas i fyzicky likvidováni.
Co soudíte o Miloši Zemanovi?Anketa
V obzvláště zapeklitých případech a když všechny předešlé metody nátlaku selžou je dalším stupněm tortury veřejné lynčování lumpa nehodného, bohu nemilého. Za pomoci spřátelené „pražské kavárny“, oblíbených figurek politického panoptika města pražského, „aktivistů“ z neziskovek a podobně se svolají přes mediální sítě tzv. příznivci a pár set placených studentů. Uměle vytvořený dav dirigovaný zkušenými manipulátory poté s řevem a často pod ukrajinskými vlajkami (proč vlastně ukrajinské vlajky? … že by hrozba Majdanem?!) táhnou Prahou a žádají většinou naštěstí jen obrazně, ale sem tam i fyzicky hlavu darebného nedobroty a nepřítele národa.
Stojí-li dareba navíc v cestě byznysu „spřátelených“ zahraničních firem, je možné zapojit i pracovníky ambasád příslušných „spřátelených“, zpravidla západních zemí. A cesta k dostavbě JETE, JEDU či nákupu vrtulníků je otevřena.
Za normálních okolností a podle zkušeností výše zmíněných českých politických dinosaurů tohle v českých podmínkách politicky, lidsky ani obchodně nepřežije nikdo. Alespoň zatím nikdo nepřežil, s výjimkou svérázného, všem měřítkám české politiky se vymykajícího, neprůstřelného politického apatosaura Miloše Zemana. Což je ovšem výjimka potvrzující pravidlo takovým způsobem, že se stala pravidlem sama o sobě. Ale v případě současného premiéra viditelně padla příslovečná kosa na příslovečný kámen.
Andrej Babiš, zocelený tvrdými poměry v byznysu, zvyklý pracovat pod tlakem a s vysokou mírou rizika, čelit tvrdému tlaku konkurence a bránit vytvořené impérium, uplatňuje získané zkušenosti v politice. S miliardovým majetkem za zády dokáže nejen úspěšně čelit amatérským pokusům českých politických nedouků a rádoby investigativních pisálků o pošpinění jeho jména při každé možné i nemožné příležitosti, o vyvolání vládní krize, či o něco jako puč po pražsku, ale dokonce využívat jejich stále směšnějších a průhlednějších akcí k růstu své popularity a podpory nejen skalních voličů.
Co soudíte o Miroslavu Kalouskovi?Anketa
Andrej Babiš toho nejspíš má jako podnikatel „na svědomí“ hodně. Miliardářem se nestanete, jste-li z gruntu hodnými a milými lidmi. Podle všeho dost jeho kroků například při likvidaci konkurence bylo hodně na hraně etiky, a občas i zákona. Ale jak se zdá, jednak se tyto metody nijak zásadně nelišily od metod používaných jeho konkurencí a dalšími obchodními subjekty na českém trhu, jednak nikdy nepřekročil zákon natolik, aby bylo možné ho na něčem skutečně nachytat. Jak to vypadá, nepochybil nijak zásadně dokonce ani v kauze „Čapí hnízdo“.
Vždyť i zpráva OLAF, svého času opozicí vzývaná téměř jako esence ryzí pravdy, je dnes v tichosti zapomenuta, protože, byť velmi neurčitě, vlastně konstatuje jediné – „… z pohledu EU k ničemu zásadnímu nedošlo, a pokud premiér Babiš porušil české zákony, vyřiďte si to v Čechách a nás do toho netahejte. My máme svých starostí dost!“ A to Babiše do EU napráskal zdroj z nejdůvěryhodnějších – anonym!
Nehájím Andreje Babiše. Toho jsem skutečně dalek. Ale myslím, že poslední akce, ta pečlivě naaranžovaná, ale ve své podstatě vysoce neetická, hloupá, a z pohledu švýcarských zákonů dokonce trestně postižitelná návštěva „investigativního“ dua Slonková – Kubík u nemocného syna premiéra Babiše, při níž zneužili ilegálně nahraného, digitálně zpracovaného a více než po měsíci „ve vhodný moment“ zveřejněného „rozhovoru“, musí být pro premiéra přímo „darem z nebes“. A přivede mu naprosto proti očekávání výsledky mediálního sondování různými agenturami zpitomělých českých politických pseudocelebrit další hlasy do stranické kasy.
Češi nemají rádi, když se do někoho kope. Fyzicky nebo obrazně, dávají to kopajícím znát. Kdyby dnes byly předčasné volby, současný premiér a jeho ANO z nich opět vyjdou jako suverénní vítězové. Nejspíš vyšším poměrem hlasů, než při volbách minulých. Možná by stálo za úvahu přemýšlet nad tím, proč. Tady někde je totiž skryta cesta, jak sjednotit politické trpaslíky, všeliká ta politická hnutí a pidistrany, a dát jim konečně jeden program a shodné cíle. Jak se konečně zbavit těch, kteří se nejvíce podepsali na současném stavu naší země a „kvalitě“ našich životů. A nejspíš i s Andrejem Babišem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
