"Vadí mi, že nežijeme jako lidi. Lidé nemají práci, oddalují se operace, chodíme s rouškama jako ovce, parlament je plný opic. Na tom je nějaký vyšší zájem. Takhle to opravdu nejde dál," prohlásil novopečený důchodce Pavel Esseler. Do centra Prahy přijel demonstrovat z Brna, kde ještě donedávna pracoval v nemocnici. Ostatně těch rozhněvaných mužů i žen bylo na Václaváku přes tisíc.

Chybí tu Žižka

"Život je buď odvážné dobrodružství, nebo nic," zní motto americké spisovatelky a aktivistky Helen Kellerové, které je vyryto na jedné z laviček zhruba v polovině Václavského náměstí. Právě u ní jsme se s Esselerem bavili. Donedávna pracoval v nemocnici v brněnské městské části Bohunice a jak sám říká, vozil odtamtud odpad včetně pytlů s testy s tím hnusem. Nyní je v předčasném důchodu, bere 15 400 korun, je vysmátý, ale doufá, že po poskytnutí rozhovoru ParlamentnímListům.cz neskončí za mřížemi na Pankráci.

"Chybí tady Žižka, ale to už říkám léta. On by je v parlamentu srovnal. Šest set let samý šlendriján. Dlouho jsme úpěli pod Němcema, jedna válka, druhá válka, tenhle ministr říká to, jiný tamto a kdo se v tom má vyznat. Všechno je covid a žádná jiná nemoc neexistuje. Oddalují se operace, děcka nejsou ve škole, to není normální stav. Jedno procento má problém, tak ať je v nemocnicích s léky. Ale devětadevadesát procent lidí trpí," podotýká muž, jenž přijel z metropole jižní Moravy v autobuse s lidmi, kteří se tam scházejí v petiční hospůdce U čtyř růží.