„Dělá z veřejnosti hloupé stádo?! Musel jsem to číst šestkrát.“ Petr Žantovský nechápe text, který vypustil Tabery

08.08.2020 7:58

TÝDEN V MÉDIÍCH Vícekrát musel Petr Žantovský číst úvodník časopisu Respekt, než uvěřil tomu, že ho šéfredaktor myslí vážně. Tvrdí v něm totiž, že by Češi hlavou státu nepochybně zvolili Angelu Merkelovou, ale má obavu, že se do toho dosluhující německé kancléřce nebude chtít. Zapomíná přitom, že Češi nechtěli za prezidenta ani švýcarského občana Karla Schwarzenberga, ačkoli se pokoušel mluvit česky, i když mu to moc nešlo. V pravidelném přehledu mediálních zajímavostí dojde i na nenávistnou kádrováckou vlnu a další z publicistických výkonů televizního radního.

„Dělá z veřejnosti hloupé stádo?! Musel jsem to číst šestkrát.“ Petr Žantovský nechápe text, který vypustil Tabery
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Českým prezidentem zahraniční státník, oběť kádrovácké vlny a advokátský text televizního radního, o tom všem bude aktuální přehled mediálních zajímavostí. „Začnu nejděsivějším mediálním produktem těchto dnů. Je jím úvodník pana Taberyho v Respektu pod titulkem ‚Angela Merkel českou prezidentkou?‘ Přečetl jsem si ho asi šestkrát, protože jsem ani popáté nevěřil tomu, že to ten Tabery myslí vážně. Pošesté už mi bylo jasné, že to vážně myslí. Poté, co pozurážel Miloše Zemana, což je v Respektu standard a nikoho to nepřekvapí, se zamýšlí nad tím, kdo bude po něm prezidentem v zemi, která – cituji – ‚dala světu TGM a Václava Havla‘. To nebude snadné a jak píše, je třeba ‚vrátit lesk úřadu českého prezidenta‘. Já bych jenom historicky připomněl, že jakýsi nadpozemský statut prezidentského úřadu tady máme nejenom od časů Masarykových a Benešových,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Poukazuje na to, že „tatíčkovský“ komplex dědictví rakousko-uherské monarchie se přenesl i na prezidenty komunistické éry. „Jakási přirozená úcta většiny obyvatel, ačkoli třeba politicky s prezidenty typu Novotného či Husáka nesouhlasili, tu byla pořád. Prezident má společenský statut daný Ústavou, ale je tu i ten neformální, jak říkám tatíčkovský. Toho využil pan Václav Havel, který se přímo zosobňoval jako jakási ‚reinkarnace‘ tradice Tomáše Masaryka. Konec konců byly tam podobnosti, třeba náchylnost Lidových novin k Hradu, ať už za Masaryka nebo za Havla a další věci. Nebo snaha o pozici nad politikou, jak u Masaryka, tak u Havla byla velmi patrná. A nebyla to jen nepolitická politika, ale i jeho vystupování, kdy zásadně mluvil třetí osobou množného čísla ‚oni politici‘, ‚oni dělají‘, jako že já, Havel, prezident, politikem nejsem. To jen na okraj, abych trochu navrtal idealizaci pana Taberyho, že Masaryk a Havel byli světci na piedestalu,“ podotýká mediální analytik.

Češi nechtěli za prezidenta ani švýcarského občana

Můžeme jim stavět sochy od rána do večera, ale fakta nezměníme. „Nikdo není dokonalý, ani Havel nebyl dokonalý a je dobré to vědět. Panu Taberymu ale jde o to vnutit našemu národu jako budoucí prezidentku německou kancléřku Angelu Merkelovou, která po patnácti letech skončí v čele vlády a nechce znovu kandidovat. A to jí je pouze šestašedesát, takže je relativně ještě ve vhodném věku pro výkon takové funkce. Pan šéfredaktor se však vůbec nezabývá tím, že to, že jde o Němku, by mohlo fungovat jako lehce kontraproduktivní červený hadr na českou veřejnost. To si nepřipouští ani na vteřinu. Naopak hlásá: ‚Vůbec nepochybuji o tom, že by ji Češi zvolili, ale mám obavu, že se jí do toho nebude chtít‘. To je úžasná agitační věta. Navíc je postavena na domněnce, která není zdůvodněna. Kde přišel pan Tabery na myšlenku, že Češi stojí o to mít v čele státu Němku? Vždyť za svého prezidenta nechtěli ani švýcarského občana Schwarzenberga,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Anketa

Je pro vás podstatné, koho ve volbách podporují umělci a jiné známé osobnosti?

1%
97%
hlasovalo: 19615 lidí
A to se ještě tehdejší předseda TOP 09 pokoušel mluvit česky, i když mu to moc nešlo. „Navíc se dlouhodobě pohyboval na české politické scéně. Paní Merkelová se na ní pohybuje jen zprostředkovaně, když nám skrze Evropskou unii vzkazuje, co máme dělat. Ale že by se u nás angažovala v nějakém politickém hnutí, jsem nezaznamenal. Myslím, že její kandidatura by byla naopak veřejností přijata s velkou nevolí. Já v tom článku vidím další z pokusů, kterými zkouší ta tzv. liberálně demokratická mediální věrchuška trpělivost českého občana, co vydrží. Chceme za prezidenta bývalého komunistu, bývalého příslušníka Československé lidové armády, dnes jednoznačně navázaného na mezinárodní vojenský pakt NATO, nebo chceme německou kancléřku? Škoda že už není naživu Otto von Habsburg, ten by se také určitě hodil do hry. Však ho také Petr Fiala s Berndem Posseltem vodili po České republice zkraje devadesátých let a vnucovali jeho Panevropskou unii jako model budoucího fungování Evropy a Habsburka jako budoucího mocnáře,“ připomíná mediální odborník.

Z lidí dělá stádo ovcí, neschopných odhadnout realitu

Bývalý korunní princ by tomu celému mohl velet jako jeho předci v minulých stoletích. „To jsou stále stejné hry, stále stejná snaha vnutit nám nějakou podřízenost a vazalství. Je to samozřejmě na první pohled nesmysl, proto jsem také v úvodu říkal, že jsem nevěřil, že to Tabery myslí vážně, ale jak ho znám, tak to vážně myslí, aby si český národ nechal tohle vnutit. To mi připadá, jako kdyby se v osmačtyřicátém roce nestal prezidentem Gottwald, ale Valerian Zorin, šéf ruských poradců v Praze, který se velmi podílel na převratu v únoru 1948 a na dalších aktivitách. To je stejné, jako kdyby v osmašedesátém došlo k realizaci oné rolnicko-dělnické vlády, v níž figuroval nedávno zesnulý pan Jakeš, a v čele ní stál – dejme tomu – maršál Grečko, tehdejší ministr obrany Sovětského svazu. To je úplný nesmysl. A pan Tabery dělá z veřejnosti stádo hloupých ovcí, neschopných odhadnout realitu. Ale ten, kdo není schopný odhadnout realitu, je pan Tabery,“ myslí si Petr Žantovský.

Druhé téma navazuje na nenávistnou a kádrováckou vlnu, kterou jsme v Týdnu v médiích už několikrát zmiňovali. „Přechází přes západní i naše média, společenské kruhy i zábavní kulturu. Jejími projevy jsou například vynucené vyhazovy lidí, kteří se dopustí nějakého tzv. nekorektního vyjádření. A na Echu24 nás v neděli informovali o tom, že po 37 letech působení v deníku Chicago Tribune končí na pozici hlavního sloupkaře pan John Kass. A to proto, že napsal, že ‚velká města vedená demokratickými starosty, kde se vraždy a přestřelky gangů vymykají kontrole, a která bývala pulzujícími metropolemi, jsou na cestě k tomu, aby se z nich stala města duchů. Tato demokratická města jsou také místy, do kterých levicový miliardář George Soros nainvestoval miliony dolarů, aby pomohl ke zvolení bojovníkům za liberálně-sociální spravedlnost do funkcí státních zástupců‘. To je velmi logická věta,“ komentuje mediální analytik.

Čitelný útok s cílem, aby Trump nebyl znovu zvolen

John Kass to dává do souvislosti s pouličními bitkami a s tím, že v Seattlu zcela vážně uvažují o tom, že zruší policii. „Tu by nahradili nějakou dobrovolnickou organizací, která bude rozumět hlavně genderu a rasové rovnoprávnosti, jinak nebude muset umět vůbec nic. Ke všem těmto nesmyslům se ve Spojených státech dostávají. Samozřejmě to přetéká i do Evropy, děje se to a bude se to dít i v Evropě, kde máme zase jiný problém. Nemáme ho s rasovými, ale migračními minoritami, podstata toho problému je však velmi podobná. V Americe to má samozřejmě zázemí v tom, že se rozjela ta obrovská akce, že na černých životech záleží. Na těch ostatních zřejmě ne. To se odehrává i díky tomu, že tam mají za pár měsíců volby. Je to jasný a čitelný útok na možnosti Donalda Trumpa být znovu zvolen prezidentem,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Funguje to jako beranidlo, které obviní Trumpa ze všech těchto událostí. „Možná mu dají za vinu covid, třeba i pád nějakého meteoritu, možná i to, že vyhynuli bílí nosorožci v Africe. Za to všechno a za spoustu dalších věcí může Trump. Za to, za co nemůže Kreml a Putin, za různé neprokázané hackerské útoky, ovlivňování voleb a tak dále, což je vlna, za kterou může Putin, tak za všechno ostatní může Trump. Minimálně do voleb. Když je náhodou vyhraje, tak to bude pokračovat i další volební období. Je to mimořádně odporné. V případě pana Kasse je na tom nejodpornější to, že se za něj nebyli schopni pořádně postavit ani jeho vlastní kolegové. Illinoiská židovská zákonodárná frakce ho dokonce obvinila z antisemitismu, přitom ve zmínce o Sorosovi vůbec nejde o jeho rasový původ, ale o to, že penězi, jimiž disponuje, se zcela programově financují politické aktivity někoho proti někomu,“ poukazuje mediální odborník.

Za upozornění na Sorosův vliv přišlo odstranění z funkce

Míní přitom, že i když George Soros přišel k miliardám různými spekulacemi na bankovním a jiném trhu, tak může být jenom tykadlem, které zastupuje nějaký širší kapitálový souhrn. „Ale nechci stavět žádné konspirace. Faktem je, že spojovníkem při financování politických aktivit je Soros. Koneckonců kdybychom šli do detailů, tak paní prezidentka Čaputová pracovala v Sorosově Open Society Fundu v Bratislavě a byla s ním propojena dlouhodobě. Vazby na něj mají naše tzv. liberální weby typu Neovlivní, Hlídací pes a další. Evropské hodnoty ho mají uvedeného jako jednoho z těch, kdo je financuje. V jejich výroční zprávě najdete logo OSF a částky od šesticiferných výše. Vliv George Sorose není malý, a jestliže na to někdo upozornil, tak je to jedině správně. Ale je vidět, že je možné ho za to kaceřovat a zbavit funkce, je to však silně nemravné a nebezpečné,“ tvrdí Petr Žantovský.

Už poněkolikáté v poslední době se Týden v médiích věnuje jednomu televiznímu radnímu. „Zdeněk Šarapatka tentokrát napsal pro Forum24 obrovský advokátský materiál o dokonalosti moderátora České televize Jakuba Železného. Týká se to kritiky na jeho adresu za to, že na sociální síti napsal, že kdyby náhodou někdo urazil paní Horákovou, tak ho vyhodí ze studia. A druhý jeho tanec byl, že ve vysílání České televize napadl bývalého československého prezidenta Ludvíka Svobodu. Velmi nehorázně a nevkusně se k němu vyjádřil, že nechápe, proč se po něm jmenuje nábřeží Na Františku, když to byl jenom komunistický prezident. Četl jsem v diskusi pod nějakým článkem velice hezkou reakci. Čtenář tam velice lakonicky poznamenal, že by přál panu Železnému, aby prošel byť jen týden s Ludvíkem Svobodou cestu od Buzuluku do Prahy přes Duklu a zažil to, co tam zažil Svoboda a jeho lidé. A pak by možná trošku změnil názor. To je velmi přesné,“ míní mediální analytik.

Do školy, která mu dala práci, by radní agresívně kopat nemusel

„Je naprosto nehorázné, že vedoucí pracovník České televize, námi všemi placený, neboť se všichni skládáme na jeho plat, se chová jako utržený ze řetězu. Čekám, koho dalšího bude vyhazovat ze studia, jestli třeba prezidenta. I když Miloš Zeman, pokud vím, odmítl do studia ČT chodit, i k Moravcovi, nemá to zapotřebí. Ale tenhle člověk se ve svých sedmačtyřiceti letech najednou proměnil z původně poměrně kultivovaného moderátora v jakéhosi sekerníka, nejhoršího propagandistu a nenovináře. Jeho chování je nenovinářské. Můžeme to chování nazývat občanským a může, nebo nemusí nám být sympatické, ale není to novinářské chování. Česká televize z toho stále nevyvozuje lautr žádný závěr, což jí jednou někdo přičte k tíži,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ale vrací se k televiznímu radnímu, kvůli němuž toto téma otevřel. „Zdeněk Šarapatka je člověk, který strašně rád poučuje, mentoruje a označuje lidi různými nálepkami. Znám ho tak dvanáct třináct let. Narazil jsem na něj na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze na Žižkově, kterou vlastní a celá léta jí šéfuje docent Chaloupka. Šarapatka se tam prezentoval jako Chaloupkův velký kamarád. Měl kancelář, docházel tam, občas jsem ho tam potkal. Dokonce jsme spolu byli jednou na kafi, už ani nevím, o čem jsme mluvili, asi o škole. Byl tedy součástí té školy. A já jsem si našel článek z Lidových novin z 18. února 2015, v němž Šarapatka velmi agresívně kope do Univerzity Jana Amose Komenského, která mu poskytla na určitý čas azyl a finanční prostředky za práci, nebo nepráci, nevím, co dělal. Každopádně byl toho součástí a minimálně loajalita by mu měla velet, aby se na tato témata nevyjadřoval. A když už se vyjadřuje, tak aby používal slušné výrazivo. Ale toho asi není moc schopen ani ochoten,“ tuší mediální odborník.

Není disponován k tomu zastupovat veřejnost v Radě ČT

Ve zmíněném článku na Luboše Chaloupku, majitele soukromé vysoké školy, útočí, že vydělává miliardy, že to je potomek Socialistické akademie a že má tu školu jako zlatý důl. „Pro mě osobně je velice nepříjemné to číst, protože já jsem se v roce 2010 s panem Chaloupkou ve zlém rozešel. Ale to ve zlém znamenalo věcně, odborně, profesně, ale lidský problém jsme neměli. Byl jsem kritický vůči určitému typu řídících praktik na té škole, a tak jsem odešel. Se mnou odešlo dalších asi dvacet lidí z mé katedry, takže problém byl asi hlubší, nakonec se tím zabývala i akreditační komise. Ale ani jednou od toho okamžiku kromě prvních pár reportáží, když to prasklo a když se o to zajímala média, jsem ani pana Chaloupku ani UJAK nepodroboval žádným kritickým ani jiným poznámkám, protože mi to nepřišlo vkusné,“ vysvětluje Petr Žantovský.

Na škole totiž deset let pracoval, založil jeden mediální obor, vedl katedru a dlouhá léta to fungovalo velmi dobře. „Pak se to zlomilo, ale to není podstatné, to byl můj boj. Šarapatka žádný boj nevedl, ten vede boj vždy až tehdy, kdy je dobojováno. Byl už z UJAKu pryč, tak pro něj byla škola mičudou, do které si může kopnout, protože v té době si do UJAKu kopal každý. Kromě mě, který jsem k tomu možná měl nejvíc důvodů. To mi přijde jako důkaz totální nechutnosti, jak člověk, který na jedné straně bojuje za hulvátské výroky nějakých televizních redaktorů, se na druhé straně sám dopouští takovýchto publicistických výkonů. Myslím, že paní poslankyně Kořanová by znovu mohla vyndat ze šuplíku návrh, se kterým před časem neuspěla. Indicií k tomu, že tenhle pán není asi úplně disponován zastupovat veřejnost na nějaké korektní úrovni v Radě České televize, totiž stále víc přibývá,“ uzavírá mediální analytik.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

10:21 To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

„Konečně se lidi chytili a začínají se pěkně udávat. Napráskali řezníka, co nadával na Ukrajince, a …