Eva Decroix kvituje, že jednání mezi Ruskem a Ukrajinou začala, ale nepřekvapilo jí, že zatím nedošlo k žádnému posunu. „Jednat se musí, ale ze strany Ruska to prozatím není jednání, ale diktát, který je neakceptovatelný nejen pro Ukrajinu, ale i pro nás. Od následujících jednání si moc neslibuji,“ uvedla Decroix.
Připomněla také slova hlavního ruského vyjednavače Vladimira Medinského, že Rusko nepřistoupí na žádná dočasná příměří, jak navrhuje Ukrajina. „Jak řekl sám Medinskij, po čas jednání dál poběží válka, a dokud bude pokračovat válka, my musíme podporovat Ukrajinu,“ tvrdí Decroix.
Ondřej Dostál souhlasí, že je dobře, že jednání začala. Sám prý také neočekával od první schůzky výrazný výsledek. „Je dobře, že nějaká jednání vůbec začala, byť tam zatím není žádný velký výsledek. Já nečekám rychlý průlom; třeba pařížské dohody, které ukončily válku ve Vietnamu, trvaly dohodnout pět let a Henry Kissinger za to pak dostal Nobelovu cenu míru. Takže já doufám, že tady bude stejný pokrok, ale není možné očekávat, že se hned na úvod sejdou vrcholní představitelé obou zemí. Mě ten výsledek nepřekvapil, historie ukázala, že takové dohody se tvoří opravdu řadu let,“ vysvětloval Dostál v debatě v TV Nova.
JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M.
Decroix zopakovala, že průlom v jednáních nebude možný, dokud Rusko bude mít aktuální přehnané požadavky. „Rusko zatím není ochotné přistoupit na jakýkoliv kompromis. Požadavek Ruska rovná se dnes kapitulaci Ukrajiny. Rusko požaduje odzbrojení Ukrajiny a požaduje, aby se vzdala území, které ani Rusové nekontrolují. Takže je nemyslitelné, že by Ukrajina takové požadavky mohla přijmout. Je neuvěřitelné, že Rusko nedokáže v rámci prvních ústupků dokonce ani reflektovat situaci na frontě a chtějí více, než za tři roky ve válce získali,“ nechápe Decroix.
„Však Medinskij také prohlásil, že buď to bude podle Ruska, nebo budou válčit dalších klidně deset let. Zatímco Ukrajina je ochotna dělat ústupky, z Moskvy slyšíme stále jen slova o tom, že buď Rusko dostane všechno, co si vytyčilo, nebo mír nebude. Rusko ani v rámci svých prohlášení ani činů rozhodně nesměřuje k mírové dohodě,“ vyjádřila svůj názor Decroix.
Podle Dostála ale zásadní není otázka území, ale neutrality Ukrajiny a přítomnosti jiných velmocí. „To je důvod, proč válka vznikla, a je to dlouhý konflikt, který běží už od roku 2014 od Majdanu. Takže dokud bude Západ posílat své vojáky na Ukrajinu, tak bohužel ke konci války nedojde,“ poznamenal.
S tímto požadavkem ale Decroix nesouhlasí, protože neutralita Ukrajiny by podle ní defacto znamenala úplnou bezbrannost Ukrajiny. „To by byl problém i pro bezpečnost České republiky, protože by tím Evropa ztratila důležité bezpečnostní pásmo. A Rusové se opakovaně odvolávají na svoji bývalou velikost, až na Petra Velikého. Takže se netvařme, že neutralita je něco, co je pro nás výhodné. Neutrální Ukrajina znamená bezbranná Ukrajina,“ řekla Decroix. „A pokud by navíc Ukrajina vstoupila do Aliance a byly by tam pak jednotky NATO, nebylo by to pro Rusko nebezpečím, protože jde o obrannou alianci,“ dodala Decioix.
Dostál prohlásil, že Česko by mělo mít zájem na co nejrychlejším míru, a neřešit, za jakých to bude podmínek. „Realita je taková, že Rusko není ve válečném stavu s Evropou a s jejími státy, a není žádná realistická varianta, že by se to mělo stát. Rusko nemá zájem ani postupovat mimo ruskojazyčnou oblast Ukrajiny. Z hlediska ČR se jedná o konflikt dvou zemí, které nejsou členy EU ani NATO, zemí, s nimiž nemáme spojeneckou smlouvu. Nás zajímá co nejdřívější dosažení jakéhokoliv míru. Musí se vyřešit ta bezpečnostní situace a nějaká územní realita nás nemusí zajímat,“ řekl Dostál.
Proti tomu se Decroix ohradila a Dostálova slova označila za téměř kolaborantská. „To jsou až jako kolaborantská slova, že chceme hlavně mír bez ohledu na to, za jakých to bude podmínek a co si Rusko vezme. Je jedno, jak to bude, ale hlavně aby to bylo rychle, protože my chceme mír, protože je to pro nás nejjednodušší. Ale výhledově je toto špatná strategie, a to neříkám já, na tom se shodnou bezpečnostní experti, celého NATO a EU. Pouze ti, kdo zastávají proruské postoje, požadují jakýkoliv rychlý mír, hlavně aby byl konec války,“ má jasno Decroix.
„Dost už foltýnovské propagandy,“ reagoval Dostál. „Realita je taková, že NATO jsou Spojené státy a ty chtějí také co nejrychlejší mír, protože pro ně je důležitější situace na Blízkém východě a v Indopacifiku. Pokud jde o osud Ukrajiny, jejím optimálním stavem je to, co se podařilo v Gruzii, která byla také v roce 2008 ve válečném stavu s Ruskem, ale nyní je neutrálním státem a má záruky, že na ni nebude odnikud útočeno,“ dodal europoslanec.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Měla by se Ukrajina zavázat k neutralitě?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič
Nechtík
