Podle jeho názoru nemají izolované zákazy bez prevence smysl. „Nepotřebujeme lidi strašit, ale nabídnout racionální a dlouhodobé řešení,“ říká v rozhovoru profesor Miovský.

Jak velký problém dnes v České republice představuje rizikové pití alkoholu?

Víceméně stále stejný, tedy veliký. Situace s užíváním alkoholu je u nás stabilně a dlouhodobě podceněná a špatná. Zhoršení reprezentuje nárazové pití zejména u mladších ročníků, ale starší ročníky pro změnu dlouhodobě mají vysoké procento stabilní dlouhodobé vysoké spotřeby. V podstatě asi nejvíce problematický je počet osob ve skupině rizikové spotřeby. Právě to je mimochodem skupina, která se během pandemie covidu-19 nejvíce zhoršila a právě ona způsobila největší tlak na zdravotní a sociální služby. Několik našich studií, včetně srovnávacích s jinými zeměmi, ukázalo, že bychom této skupině měli věnovat více pozornosti.

Existují podle dostupných dat nebo výzkumů hlavní příčiny vzniku rizikového pití nebo alkoholismu?

Obecně výzkum došel daleko. Kromě dnešních poznatků o biologických příčinách, kde je např. více dat z oblasti genetiky a epigenetiky alkoholových závislostí, výzkum závislosti na alkoholu zdaleka neřekl poslední slovo. Myslím tím právě výše zmíněný příklad s pandemií covidu-19, kde málokdo předpokládal, že právě tato situace může mít u této úrovně spotřeby tak zásadní vliv. Mimochodem právě např. další výzkum stresu nebo traumat může pravděpodobně přinést nová překvapení.