Jedním z negativních dopadů toho, jak špatně fungují česká média, je to, v jakých bludech často žije veřejnost, s jakými nesmyslnými názory přichází do styku a jak se potom transformují v závěry naprosto bizarní. „Jeden z takových příkladů jsem našel na Seznam Médiu. Vím, že je to blogosféra, nicméně je to také příklad vox populi, jak se říká. Našel jsem tam článek, který nese v titulku otevřenou otázku: ‚Potřebujeme Radu pro rozhlasové a televizní vysílání?‘ Autor se zabývá tím, že tzv. velká vysílací Rada je zbytečným orgánem, že stojí moc peněz, že je to jakési reziduum minulosti. Série jeho unikátních zjištění začíná konstatováním, že tahle Rada dohlíží na obsahy vysílané v elektronických médiích. Ovšem neříká, jakým způsobem, takže to z jeho podání vypadá, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je něco jako cenzurní úřad, který zkoumá odvysílané obsahy v rozhlasu a v televizi,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Logicky dochází k závěru, že takový orgán je zbytečný a že by bylo lépe se zamyslet nad tím, když už ta Rada existuje a nemá ve své jurisdikci internetová média, jestli by nebylo lepší ji opatřit pravomocemi i vůči internetu. „Musím říci, že mě to přivedlo k jakémusi hořkému smíchu, protože to je přesně důsledek toho, jak špatně informují naše oficiální média. Vytvářejí v hlavách lidí chaos, který je způsoben tím, že nejsou poskytovány relevantní, správné a pravdivé informace, takže autor v daném případě nedokáže pochopit, k čemu Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je. Jen velmi stručně bych to doplnil, aby si autor i naši čtenáři udělali jasnou představu. Tahle Rada vznikla počátkem devadesátých let v okamžiku, kdy byl přijat zákon, který umožňoval duální vysílání elektronických médií, to znamená jednak veřejnoprávní a jednak soukromé,“ připomíná mediální analytik.
Bianco šek pro ty, kdo by rádi kontrolovali obsah internetu
Který diskusní pořad je nejlepší?Anketa
Jde v něm o to, aby se ve vysílání nevyskytovaly kriminalizovatelné skutečnosti ani vulgární obsahy před desátou hodinou večerní. „To jsou v podstatě formální požadavky, které Rada také monitoruje, ale není to to podstatné, proč je na světě. Kdyby nebylo tohoto monitoringu, tak by se nic nestalo, protože by mohl přejít na jakýkoliv jiný režim v legislativě, kdy dojde ke spáchání nějakého protiprávního činu a posuzuje se podle práva. Na to by nebyl třeba speciální orgán, ten tu je opravdu od veřejného statku. A jestliže to někdo plete, jako ten autor s internetem, tak v podstatě dává bianco šek do ruky těm, kteří by rádi internet cenzurovali, pochopitelně obsahově, technologicky to moc nejde. Všechny násilné pokusy, jako ten z února před dvěma lety, zakazovat nebo rušit některá média či jim znemožňovat působení, dopadly nakonec tak, že byly technologicky obejity. Technologie je nade vším,“ podotýká mediální odborník.
Snaha učinit cenzuru přijatelnou v duchu Overtonových oken
Nevidí ovšem nejmenší důvod, proč by nějaká Rada, ať tato nebo jakákoli jiná či orgán nebo speciální internetová prokuratura, jedno jak to nazveme, měla dohlížet na internetové obsahy. „Buďto se na ně opět vztahují obecná ustanovení trestního zákona, občanského zákoníku a podobně, pak je to samozřejmě v režimu této legislativy, anebo se nevztahuje. Potom se jedná skutečně jenom o šíření určitého názoru, který se někomu nelíbí, ale to už je pak čistě cenzura. Čili to, že nám sem pronikají tyto typy názorů, které vlastně jako by otevírají dveře cenzuře, mají ji oprávnit a učinit ji přijatelnou široké veřejnosti podle vzoru Overtonových oken. Měli bychom se tomu velmi silně bránit, protože jinak na to doplatíme opravdu všichni včetně toho slavného autora toho neslavného článku,“ doporučuje Petr Žantovský.
O legislativě ještě jednou, a to z druhé strany díky rozhovoru Miloše Gregora, poradce premiéra pro dezinformace, v Rozstřelu iDNES. „Připomeňme, že se o tomto pánovi traduje, že spolupracoval v Brně při ustavování moravské pobočky Evropských hodnot Jakuba Jandy. Takže je to jistě člověk velmi disponovaný, věcně znalý, rozumějící problematice dezinformací, protože měl ty správné školitele. Takže potud volba Petra Fialy, kterého zná ještě z časů působení na Masarykově univerzitě na těch humanitních fakultách. Gregor se v tom rozhovoru rozvášnil a prohlásil, že dezinformace, které se vyskytují v našem mediálním prostoru, nepocházejí jenom z Ruska, ač to také v nemalé míře, ale že si jich spoustu vyrábíme sami. Proč bychom to dělali, neřekl, jen to konstatoval. Z čeho tak usoudil, jestli má k ruce nějaký průzkum nebo odborný výzkum s patřičným počtem respondentů, nám cudně zatajil,“ lituje mediální analytik.
Fízlování za Fialy bude oproti časům Švejka ekologické
Každopádně vytasil na nás několik tezí a definic, o nichž zřejmě není naším úkolem nebo právem diskutovat. „Kromě toho, že tedy mnoho dezinformací vzniká v českém prostředí, konstatuje, považte, že velká část z nich pochází z prostředí opozičních stran, zejména SPD a také hnutí ANO. Dokonce tvrdí, cituji: ‚SPD z velké části roste na dezinformacích‘. Znamená to, že nárůst obliby této strany mezi lidmi je způsoben dezinformacemi. To je zvláštní úvaha, která by také asi stála za zdůvodnění nebo argumentaci, avšak Miloš Gregor není na světě od toho, aby nás přesvědčoval silou rozumu, ale silou moci, kterou mu poskytla nová funkce. To je zvláštní poučení. Jinými slovy zde sděluje, že dezinformace nepáchají pouze koaliční strany, ty jsou z obliga, ty jsou pravdomluvné, ale zdrojem dezinformací jsou strany opoziční,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Bere to jako zajímavou tezi, která se nepochybně objeví příští rok v parlamentní volbách i letos ve volbách evropských, senátních i krajských. „Tuto větu určitě ještě uslyšíme mnohokrát. No a jak by to chtěl pan Gregor řešit? Podle něj chybí mediální zákon, který by byl schopen sankcionovat a trestat za řetězové maily, za sdílení na sociálních sítích, na internetu a dokonce v hospodách. Jestli tomu správně rozumím, tak podle pana Gregora by měl být najat nějaký tým, nejlépe rovnou pluk pánů podobných Františku Filipovskému z filmů o Švejkovi, kde sehrál roli rakouského fízla Bretschneidera a v hospodě zapisoval vše, co se tam řeklo, na svoji manžetu. Jen teď budou mít pánové samozřejmě tu nejlepší nahrávací a sledovací techniku, takže ušetříme naše lesy, co se týče tužek i papírových manžet. Nakonec tento způsob fízlování bude ještě ekologický,“ směje se mediální odborník.
Premiérův poradce přes dezinformace se určitě nezakecá
Oceňujete, že Vít Rakušan šel v Karviné diskutovat do hospody?Anketa
Hledat největší zhůvěřilost mediální produkce za poslední dobu, tak by zcela jistě dominoval komentář Jana Urbana na serveru Hlídací pes. „Východiskem jeho úvahy je to, že dnes často slýchaná hesla jako ‚Chceme mír‘, ‚Pryč s diktátem Bruselu‘, ‚Braňme suverenitu‘ a podobně jsou jen prázdná hesla, která jsou podle Urbana ‚aktuálním odvarem trvání na korunovaci císaře českým králem nebo bojkotování vídeňského parlamentu‘. Pan Urban má trošku problém s chápáním historie. Dopouští se tolika neuvěřitelných zkratek a myšlenkových veletočů z hlediska interpretace dějin, že tahle věta, které nemůže rozumět nikdo jiný než on, je toho jen drobným důkazem. Zaujala mě i věta, v níž autor kritizuje uctívání prezidentů v Česku, ‚z nichž někteří, jako Edvard Beneš, Klement Gottwald a Ludvík Svoboda, byli i válečnými zločinci, anebo jako Gustáv Husák či Milouš Jakeš vlastizrádci‘, jak píše,“ přiznává mediální analytik.
Urban zaplevelil komentář i nálepkami válečných zločinců
Má zákon omezit držení střelných zbraní?Anketa
Pointa komentáře Jana Urbana je v zamyšlení nad tím, jaký je rozdíl mezi občanem a lůzou. „To je obzvláště pěkná a s určitým smyslem pro vlastní branku sestavená úvaha, z níž vybírám: ‚Občan přemýšlí a jedná v dlouhodobé projekci toho, co považuje za nejlepší zájem společenství. Považuje za povinnost starat se o lidi kolem sebe a pomáhat jim. Vrcholnými hodnotami jsou pro něj důstojnost, pravdivost, zájem o společenství. Osobní zájem a úspěch jsou pro občana až na druhém místě.‘ Tak a teď ta lůza: ‚Symbolem lůzy je mnohomluvný sobec, který k tomu, aby byl, potřebuje strašidlo nepřítele. Pro jeho schopnost bez uzardění lhát, vytvářet ideologické zkratky a ukazovat všudypřítomnost představ nepřítele je jeho obliba nadčasová. Demokracii a svobodu ovšem nikdy nechápe jako závazek k diskuzi a toleranci, natož aby uvažoval o nejlepším zájmu země či společenství. Touží po moci pro sebe, jen aby umlčel všechny nesouhlasné názory‘,“ cituje mediální odborník.
Charakteristiku lůzy sedí naprosto pregnantně na dnešní vládu
Přiznává, že mu u pojmu občan i pojmu lůza naskakují různé tváře a různé osobnosti. „To, co napsal pan Urban jako charakteristiku lůzy, sedí naprosto pregnantně na dnešní vládu a všechny její mediální tlampače včetně pana Urbana. Ti demokracii nechápou jako závazek k diskusi a toleranci. Cožpak naše vláda chce diskutovat a tolerovat? V žádném případě. Naopak tak, jak píše pan Urban, touží po moci pro sebe a umlčet všechny nesouhlasné názory. To se dnes děje. Říká se tomu cenzura ve státě, který si aspoň trochu připustí nějaké sebereflexivní zrcadlo. Symbol lůzy, jak píše Urban, je takový, co vytváří ideologické zkratky a ukazuje všudypřítomnost představ nepřítele. Ideologická zkratka spočívá třeba v tom, že potažmo ukrajinský spisovatel Gogol, v originále Hohol, je nežádoucím autorem pro mnohá divadla stejně jako balety Čajkovského, básně Puškina či jiná díla z dávné minulosti slovesností centralizovaných kolem Moskvy, kolem Ruska,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
A právě toto nám ideologové pětikoaliční vlády včetně Jana Urbana prezentují, že to je ten nepřítel. „Až k vám přijede před dům Gogol na tanku a u kanónu bude ládovat nikoli kanonýr Jabůrek, ale třeba Petr Iljič Čajkovskij, tak se nesmíte ničemu divit. Je to vaše chyba, že jste nedostatečně bránili naši liberální demokracii před odporným ruským vlivem. Představa nepřítele jako toho, kdo může za všechno zlo světa, je samozřejmě nadčasová. Prokazovala se v nacistické propagandě, v komunistické propagandě, a jak vidno, je velmi blízká propagandě liberální demokracie, což nám prokázal pan Urban tím smyslem pro vlastní branku. Musím říct, že něco tak obludně hloupého jsem nečetl už hodně dávno, a to čtu hodně, často a ledacos. Ale tohle je opravdu highlight, chefs-d'œuvre, majstrštyk, jak se říká, vrchol. Tady by mělo být černé prasátko posláno za Janem Urbanem,“ nepochybuje mediální analytik.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník