Profesor Jeffrey Sachs po projevech vrcholných politiků na Světovém ekonomickém fóru v Davosu kritizuje evropské vedení za nerozhodnost vůči USA a nedostatek vlastní diplomacie. Podle jeho slov se Evropa po desetiletích spoléhání na americké vedení ocitla „bez schopnosti řešit vlastní bezpečnostní problémy“.
Evropa přehlížela americké predátorství
„Evropané jsou nyní velmi pobouření. Ne nutně tak, že by to Trumpovi říkali otevřeně a jasně, ale protože se náhle ocitli na straně těch, kdo čelí nepřátelskému chování Spojených států,“ uvedl Sachs v souvislosti s Trumpovou snahou uchvátit od Dánska Grónsko.
„A najednou znovu objevili význam mezinárodního práva a principů — přestože je sami po posledních třicet let pomáhali systematicky rozkládat,“ podivil se Sachs a přidal příklady, kdy Evropa mlčela, jako když Spojené státy provedly operace v Iráku, Libyi, Íránu, Venezuele a dalších zemích.
Profesor připomněl historický kontext: „Prezident Kennedy ve svém inauguračním projevu v roce 1961 řekl, že kdo jede na hřbetě tygra, často skončí uvnitř tygra. Pokud si myslíte, že můžete žít na hřbetě predátora, můžete se stát jeho příštím jídlem,“ přidal Sachs metaforu.
Sachs dále zdůraznil, že evropská mlčenlivost vůči americkým zásahům v posledních dvaceti letech byla nebezpečná. „Po dobu téměř dvaceti let neřekl žádný evropský lídr jediné slovo proti tomuto predátorskému chování Spojených států: když USA napadaly jednu zemi za druhou, svrhávaly vlády, hrály si nezodpovědně na Ukrajině. Evropané mlčeli. Možná se jim to dokonce líbilo,“ řekl v rozhovoru s politologem Glennem Diesenem.
Grónsko a imperiální realita
„A pak Spojené státy řekly: ‚Chceme Grónsko.‘ A najednou se z Evropy ozývá: ‚To je nespravedlivé! Co mezinárodní právo?‘“ poznamenal Sachs. „New York Times náhle objevily, že Amerika má imperiální tendence — což je pozoruhodné, protože si toho po celá desetiletí nevšímaly, dokud se to netýkalo evropské země na evropském území,“ podivil se ekonom.
Profesor zároveň označil americké chování za „hulvátské, imperialistické, bezohledné“ a poukázal na spoluúčast Evropy. „Evropa byla většinou buď poslušná, nebo spoluvinná — alespoň mimo Evropu. Ano, s Evropany v otázce Grónska soucítím. Je to jen Trumpův demonstrativní mocenský výpad,“ dodal, že rozhodně nesouhlasí s údajným americkým nárokem na Grónsko.
Podle Sachse je současná situace „důsledkem vlastního selhání Evropy.“ „Já jsem vám to říkal,“ zdůraznil profesor. „Říkám to evropským lídrům už léta: dejte se dohromady, vytvořte vlastní diplomatickou politiku, pochopte, co Spojené státy jsou zač, a nebuďte tak pokrytečtí — jinak se vám to vrátí.“
Evropská rusofobie a diplomatická slepota
Profesor Sachs pokračoval v kritice Evropy i za její otevřenou rusofobii, která EU stále více izoluje. „Z realistického hlediska byla evropská rusofobie absurdní. To nebyl realismus. To byla sebedestrukce,“ tvrdil Sachs. „Místo aby Evropa udržovala komunikační kanály s Ruskem, nechala všechno na Spojených státech. A teď se ocitla zcela zahnaná do kouta: nemá diplomacii s Ruskem, nemá skutečnou diplomacii se Spojenými státy, vlastně nemá žádnou diplomacii vůbec.“
Sachs ocenil odlišný přístup Kanady. „Kanadský premiér Mark Carney jel do Pekingu a uzavřel ‚strategické partnerství‘ s Čínou: obchodní a investiční dohodu, plán čínských investic do výroby elektromobilů v Kanadě — což je nutné, protože americký automobilový průmysl se upíná k minulosti.“
Podle něj je to „mimořádně důležité, protože Kanada ekonomicky i geopoliticky diverzifikuje. Ano, sdílí se Spojenými státy mnoho — ale Carney se nebál vytvořit novou, zásadní zahraničněpolitickou orientaci směrem k Číně,“ pochválil kanadský přístup omezování závislosti na USA.
Možnosti Evropy a multipolární svět
„Svět se stává multipolárním. USA si budou muset vybírat priority. A Evropa měla diverzifikovat své vztahy dávno — jinak se z ní stane závislá kolonie,“ varoval Sachs. „Ale místo toho Evropa zůstává submisivní, i když se americké impérium hroutí.“
Profesor vyzdvihl i pozitivní signály: „Německý kancléř Merz nedávno řekl, že Rusko je evropský stát s evropskou kulturou a že po skončení konfliktu budou muset existovat vztahy mezi EU a Ruskem. To byl první výrok tohoto druhu po dlouhé době,“ uvedl Sachs, že evropští lídři snad zase pochopí, že musí mít s Ruskem diplomatické vztahy.
„Pokud bychom se na moderní historii podívali objektivně, zjistili bychom, že mír je vždy možný. Gorbačov jednostranně rozpustil Varšavskou smlouvu a souhlasil se sjednocením Německa — výměnou za jasný slib, že NATO se nebude rozšiřovat na východ,“ dodal Sachs. „USA byly v tomto období nečestné. A Evropa se nechala vést rusofobií,“ dodal profesor, že chápe argumenty Moskvy a zárukou míru je neutralita států mezi Ruskem a Evropskou unií.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte, že Evropa musí obnovit diplomatické vztahy s Ruskem?
