Kahraman naznačil, že Turecko, které je z většiny islámské, potřebuje mít v ústavě náboženství, nikoli sekularismus. Jedná se tak o další důrazný projev pokračující turecké islamizace.
Vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) chce tímto krokem dále posílit pravomoci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který je mnohými kritizován za příliš mnoho moci, kterou schraňuje ve svých rukou, a autoritářský přístup k vládnutí. Slib AKP, že v ústavě budou i „evropské normy lidských práv“ nikoho ale neuklidňuje.
„Proč bychom jakožto muslimská země měli být v situaci, kdy ustupujeme od náboženství? Jsme muslimskou zemí. Proto musíme mít náboženskou ústavu,“ prohlásil Kahraman na jedné z parlamentních konferencí.
Jeho vystoupení zkritizoval šéf opozice Kemal Kilicdaroglu, podle kterého je politický islám příčinou problémů Blízkého východu. „Sekularismus je tu proto, aby každý mohl prožívat svobodně svou víru, pane Kahramane,“ napsal na internet.
A Turecko se mezitím dále islamizuje, jak ukazují zákony zpřísňující přístup k alkoholu, existuje cenzura internetu, výjimkou „nejsou ani tresty za rouhání kvůli kritice proroka Mohameda“. V moderní historii Turecka však došlo již k několika vojenským převratům, které měly za cíl zabránit islamizaci země a udržet odkaz Mustafy Kemala Atatürka, který se zasadil o vznik současného Turecka.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: spa
