Suchý vzpomíná na to, jaké bylo hrát v divadle Semafor v dobách komunismu. Tehdy na něj totiž někteří jeho kolegové donášeli StB. „Měl jsem vlastní zkušenosti s estébáky. Proto jsem dost dobře nemohl odsoudit lidi, kteří jim podlehli,“ říká Suchý, následně však odsuzuje ty, kteří nutili jeho kolegy ke spolupráci. „Estébáci, s nimiž jsem měl co do činění, mají dnes advokátní kanceláře a velice prosperují. To mne štve.“

Vypráví také o tom, jak na výsleších „hrál šachy“. Když se jej vyptávali ohledně schůzek s přáteli, vždy přiznal, s kým se stýká. „A tak jsem přiznal, že tam padaly fóry na esenbáky. A hned jsem dodal: A nedělají si to příslušníci do jisté míry sami? Vždyť kdyby se chovali méně povýšeně, tak je lidi budou mít radši. Nebo jsem se zastával Havla: On má prostě jiný názor než vy, ale říká, co si myslí, ačkoliv ví, že za to bude trpět. To ale svědčí o tom, že je charakterní člověk, nemyslíte?“ vzpomíná Suchý.

Mluví také o státním vyznamenání, které dostal od Miloše Zemana, za což se na jeho hlavu snesla vlna kritiky. „Ano, Jan Rejžek dokonce napsal něco v tom smyslu, že bych si klidně šel i pro Svatováclavskou orlici, což byl metál fašistickej,“ říká Suchý a dodává, že jeho kritici zapomněli, jak za komunismu protestoval a vyznamenání a tituly odmítal.