„České hranice se zavřou na rok,“ takhle ‚natvrdo‘ informovala německá média, která jinak o naší zemi v době koronavirové epidemie překvapivě mlčela. Mluví o tom český tlumočník Miroslav Šefl, který dva měsíce pobýval přímo v ohnisku nákazy a každý den pro ParlamentníListy.cz doslova syslil stěžejní, odborné i bulvární tiskoviny. Kromě hromádky magazínů přivezl i koronavirové historky, o kterých jsme se zde moc nedozvídali.
„O Česku se přitom zhruba po celé dva a půl měsíce v Německu v podstatě nepsalo,“ podivoval se po návratu z německé „karantény“ spolupracující česko-německý respondent, který strávil týdny nouzového stavu ve Vestfálsku nedaleko Kolína nad Rýnem a zajel i do Belgie.
Co se týče epidemiologických opatření, tak například nošení roušek se zahájilo ve Vestfálsku až koncem dubna, tedy oproti nám hodně pozdě. „Na druhou stranu pak když jste šla nakupovat, tak jste kvůli dodržování rozestupů musela tlačit velký košík, i když jste šla kupovat třeba jen sirky. To kvůli udržení rozestupů…,“ zmiňuje.
Párátka jsou zapovězena
Nejčerstvější noviny, které před návratem do Čech koupil, informují o 116 pozitivně testovaných azylantech v Sankt Augustinu, kousek od Bonnu. Tisk přináší i studii, jak se dostal koronavirus do Německa. Zajímavá jsou jedna z nejnovějších opatření, která se týkají třeba i párátek na zuby. „V restauraci nesmějí být k dispozici párátka, také erární tužky a propisky nejsou přípustné,“ objasnil česko-německý informátor.
Lokály, bary a rychlá občerstvení, která se začala otevírat, podávala jídla s sebou: „Bylo možné ale jídlo konzumovat až 50 metrů od místa výdeje,“ zjistil Šefl.
Místní politici příliš nenaslouchají virologovi Hendriku Streeckovi, který tak jde „proti všem“, když – jak to řekl pro RTL – se v obchodě prý nenakazíte. Přední německý odborník totiž tvrdí, že dosud nebyl prokázán přenos koronaviru Sars-CoV-2 v supermarketech, restauracích či kadeřnictvích. Míní, že na površích se virus téměř nedrží a pravděpodobnost, že se přenese dotykem s kontaminovanou plochou, je prý mizivá. Praxe v obchodech je podle Šefla ale obezřetná, jak připomíná i svou zkušenost z jednoho obchodu, kde potřeboval zakoupit jen maličkost:
„Měl jsem zaplatit jednu součástku, která stála pouhých sedm eur, a nesměl jsem platit v hotovosti. Reagoval jsem, že ať si tu hotovost stejně nechají, protože poplatek za platbu kartou bude mít nakonec vyšší cenu než ta součástka. U benzinových pump a v obchodech trvali výhradně na platbách kartou, ale přitom jim nevadí, že obchodují s Čínou, odkud se sem virus dostal. To je také ‚na hlavu‘,“ míní muž.
Psali jsme:
Grilování a korona
Co se týče stravování, všímáme si téměř celostránkového německého článku o grilování. Souvisí také s koronavirovou krizí. Titulek zní: „Proč by mělo být grilování kvůli koroně dražší.“ Podle překladatele se v něm píše, že každý Němec sní za rok skoro 60 kilo masa.
„To je špatná cesta. Čím dál víc pracovníků, kteří jsou propůjčení ze zahraničí, je infikováno virem,“ interpretuje a připomíná v té souvislosti velký průšvih na jatkách, kde se nakazilo velké množství pospolu bydlících pracovníků z ciziny.
Podobné zkušenosti přiměly Němce k tomu, že ruší i akce chystané až na podzim. U nás se naopak spousta akcí na toto období přesunula. „Německo se k tomu staví jinak. Například známá slavnost v Kolíně nad Rýnem, která bývá v říjnu – Oktoberfest, se neuskuteční. To už je jisté. Zdůvodňují to tím, že u těchto obrovských akcí je enormní riziko nákazy, tudíž prostě nebudou. Preferují domácí turistiku. Zůstanou tak jednak doma peníze, které by se utratily za hranicemi, ale řečnická otázka zní: Kdo vůbec bude na nějakou turistiku mít peníze?“ přemítá Šefl.
Palcové titulky na černém pozadí. Alarmující výkřiky. Panický strach z ekonomického pádu v Německu? Tlumočník Miroslav Šefl se nespoléhal na internetové zdroje. Pro ParlamentníListy.cz schraňoval denně periodika včetně odborných magazínů. Foto: Lucie Bartoš
V té chvíli se dívá na článek v Bildu, z jehož titulku se jistě nedá říci, že by se Německo v této době chtělo holedbat neochvějně silnou a neporazitelnou ekonomikou: Naše hospodářství je v nebezpečí. To je Bild, to je takový bulvární plátek.
„Píší tu o ‚5 největších nebezpečích hospodářské krize‘. Jednak je to úpadek autoprůmyslu, exportní trhy, dalším bodem jsou daňové peníze pro firmy, které zbankrotovaly. Zmiňují opatření ohledně důchodců a že Německo zaplatí za výpadky v turismu. Řada akcí, kam plynuly finance i od zahraničních návštěvníků, se nebude konat ani v létě, ale ani na podzim, to jsem již zmínil. Kancléřka Merkelová totiž mimo jiné říkala, že kdyby přišla druhá vlna, tak už turisty nebudou letecky přepravovat zpátky,“ upozornil poté, co přelétl text v tisku, kde prý dále zdůrazňují, že „den ze dne je prostě dopad koronaviru víc a víc vidět“.
Kdo je doktor Dracula?
Šefl se zajímal i to, co v Německu o „čínské nemoci“ píší odborné či populárně naučné magazíny. Z jednoho na nás „vykoukne“ dvoustránkový portrét netopýra a název „Doktor Dracula“. „Ano, to je článek o netopýrech v souvislosti s COVID-19. Pátrají po tom, kdo je ten ‚doctor Dracula‘. Každopádně prý zdejší domácí zvířata, ani netopýr, nejsou infekční,“ ubezpečuje se v listu, který mimo jiné představuje Němce, který měl na krizi vysloveně nasysleno jako křeček.
„Přitom obchody byly zásobené dobře. Až na jednu věc – toaleťák. Jak lidé syslili, tak toaletní papír opravdu nebyl k mání, skutečně!“ přesvědčuje, s čím i on měl za hranice potíže při běžném nákupu. „Někdo ho také skoupil a pak prodával ruličku za čtyři eura,“ dodává poznatek.
Migranti – téma i během korony
Z obchodů má rovněž historky s migranty. „Přišel imigrant, nabral si plný košík zboží, přišel s tím ke kase a prodavačce povídá: ‚Paní Merkelová to zaplatí.‘ Takové situace člověk v Německu zažívá. Ti, co sem přicházejí, mají třeba dva nebo tři, čtyři pasy, evidují se v různých regionech a chodí jenom vybírat sociální dávky, protože ty jsou pro ně daleko vyšší než přínos výdělkem ve vlastní zemi,“ říká.
Mluvil prý během jara i s Řeky. Ti mu říkali: „No až zase něco bude, tak já si vezmu pistoli a budu střílet!“ souvisí to prý se situací na Lesbu, kde je uprchlíků v přeplněných táborech už neskutečně mnoho.
„Tábory jsou dělané zhruba na pět tisíc, ale je jich tam 25 nebo třicet tisícovek. Takže epidemie a všechny podobné ‚lahody‘, které se mohou vyskytnout, zde mají živnou půdu a roznášejí se,“ komentuje, odkud pramení řecký postoj.
Merkelová a jiné celebrity
Německo je pro migranty nejčastější cílovou zemí. Popularita „Mutti Merkel“ sice během migrační krize klesala, avšak krize pandemická její křivku opět obrátila. Možná i proto, že sama kancléřka byla zasažena virem a musela zůstat v karanténě.
Novou celebritou se stal Markus Söder, který bodoval u lidí jako koronavirový manažer v Bavorsku. „Jeho koronavirovým oponentem byl Armin Laschet z Vestfálska, který se snažil situaci přivést do normálu v tom smyslu, aby se ekonomika co nejdřív nastartovala a trh jel, aby zadlužení příliš nerostlo,“ porovnává, že tento „vestfálský Prymula“ byl submisivnější než Bavoři. Söder se prý snažil více rozvolňování pozdržet. „Ale oba jsou teď lidmi, kteří v Německu mají autoritu. Proto AfD kleslo v preferencích,“ dodává Šefl.
Česko-německé vztahy podle jeho mínění příliš nikdo neřešil, přestože krize znamenala také různá opatření ohledně „pendlerů“ na hranicích a podobně. O tom, že se hranice do Čech zavřou na rok, se podle něj skutečně v Německu psalo takto napřímo, bez nějakého ‚možná‘. „Nejen z německého tisku, ale i v zahraničních zprávách on-line médií jsem to našel takto formulované,“ říká s tím, že to bylo předkládáno skutečně jako oficiální zpráva a až při pročítání českých novin bylo zjevné, že šlo jen o myšlenku vyřčenou „do vzduchu“.
I Němci podvádějí
Některé živnostníky v Čechách už finanční úřad vyzývá k navrácení kompenzačního bonusu, jelikož jej čerpali neoprávněně. To se podle Šefla začalo praktikovat také v Německu, i když zde jsou kompenzace kvůli koronaviru postavené odlišně.
„V Německu mám kolegu, který podniká a zaváží veletrhy, jako jsou třeba v Kolíně nad Rýnem. Epidemie jej tedy zasáhla negativně, vše bylo zrušeno. On o kompenzace zažádal, ale zároveň musí peníze vracet zpátky. Kromě toho začali němečtí živnostníci zjišťovat, že tyto kompenzace musí ještě zdanit jako běžný příjem z podnikání,“ uvádí náš externí zpravodaj.
V případě živnostníka, u kterého si finanční úřad „nárok“ rozmyslel, má jít o vrácení částky devíti tisíc eur. Někteří ovšem dostávají až 25 tisíc eur.
„V Německu s tím bylo ze strany lidí hodně podvodů. O tom se psalo, například v listu Frankfurter Allgemeine Zeitung,“ uznává Šefl, že finanční úřad zřejmě ví, proč kontroly zahájil.
Do ulic a do naha
Předešlé týdny podle tlumočníka Šefla také ukázaly jednu z vlastností řady Němců, a to skutečnost, že si jen tak nenechají sáhnout na své svobody. Důkazem byly demonstrace, kdy lidé, namísto aby byli v izolaci doma, naopak vyšli do ulic.
Našel se i případ praktických lékařů, kteří svůj protest proti nedostatku ochranných pomůcek vyjádřili vysvléknutím donaha.
„Jsme praktičtí lékaři. Abychom vás mohli bezpečně a důkladně prohlédnout, potřebujeme pro sebe i pro svůj tým ochranné pomůcky. Když nám dojde i to málo, co máme, pak budeme vypadat takto,“ uvedlo sdružení na webu kampaně Blanke bedenken (v překladu Holé obavy).
Praktičtí lékaři se v Německu dožadovali ochranných pomůcek i kampaní, v níž se svlékli do naha. Foto: www.blankebedenken.org
„V Německu více frčí kverulantství. Tady je víc ovcí,“ komentoval to Miroslav Šefl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Lucie Bartoš
