Dá se na současnou vládu vůbec spolehnout, pokud se jedná o jejich sliby? Má nynější vládní koalice skutečně zájem na rychle pomoci postiženým obcím a městům loňskými ničivými povodněmi? Anebo to chce nechat až další vládní garnituře vzešlé po zářijových volbách, aby si teď například nezpůsobila ještě větší deficit státního rozpočtu? Nebo se jedná jen o obyčejné neumětelství či neschopnost? Všechny tyto otázky si nyní kladou někteří primátoři a starostové měst a obcí v Moravskoslezském kraji, ale také tamní podnikatelé. Po první, jen částečné vlně pomoci po devastujících záplavách se nyní další fáze pomoci na obnovu zničené infrastruktury krajů prý dost zásadně zadrhla. Tak alespoň o tom nyní mluví zástupci vedení měst a obcí.
„Jsem velmi zklamaný z toho, jak vláda přistupuje k pomoci městům a obcím zasaženým loňskými povodněmi. Do dnešního dne jsme nedostali ani korunu. V současné době nemáme dostatek finančních prostředků na opravy školních zařízení, tělocvičen, veřejných sportovišť, komunikací, ale i dalších prostor, a já nechci město dále zadlužovat. Doufám, že vláda dodrží své sliby, jak o tom hovořili ministři i další politici, kteří k nám po povodních jezdili a slibovali rychlou pomoc. Jinak bychom se museli zadlužit na dlouhá léta dopředu,“ konstatoval například ve videozáznamu na facebooku primátor město Opavy Tomáš Navrátil. Slova svého šéfa pak ještě doplnil i Roman Konečný, vedoucí tiskového oddělení města Opavy, který sdělil, že z krajského úřadu v Ostravě přišly první finance nedlouho po katastrofě, ale z ministerských programů Živel ještě žádné prostředky do Opavy nedorazily. Téměř totožně se pak vyjádřil i starosta města Krnova Tomáš Hradil i se svým zástupcem Miroslavem Binarem, kteří současnou pomoc od státu charakterizovali jako nedostatečnou a zbytečně byrokratickou, kdy především vázne komunikace mezi státem a místními samosprávami.
Podobně pak reagovala i dlouholetá starostka Zátora Salome Sýkorová, jejíž obec byla nejvíce postiženou z menších obcí v Moravskoslezském kraji, kde muselo být po povodní strženo minimálně 15 živlem zdevastovaných budov:
Může být Fialova show s Ivou Pazderkovou vtipná?Anketa
Po několika opakovaných, písemných dotazech jsme z Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) nakonec přece jen dostali odpovědi ohledně pomoci postiženým regionům záplavami. Nicméně z vyjádření MMR vplynulo, že je se svou prací spokojeno, a to i přes hlasité výtky řady zástupců místních samospráv.
„Celkem je v programech ŽIVEL 1, 3 a 4 k dispozici 9,5 miliardy korun (dalších 800 milionů korun je k připraveno v Živlu 2 na řešení škod v územích, kde nebyl vyhlášen krizový stav), žadatelé už požádali o 69 % z této alokace, tedy cca o 6,5 miliardy korun. Se zástupci obcí z Olomouckého kraje a z Moravskoslezského kraje i se zástupci z vedení těchto krajů se setkáváme pravidelně co dva týdny na online jednáních. Bavíme se o možných změnách programů a výzev tak, aby co nejlépe odpovídaly potřebám území. Na základě této zpětné vazby jsme již přistoupili k několika aktualizacím. U největšího programu – Živel 1 – jsme například zvýšili míru dotace pro ty nejpostiženější obce. Program Živel 1 cílí na obnovu infrastruktury v obcích a krajích, kde byl vyhlášený krizový stav. Upravili jsme také podmínky v programu Živel 3, který cílí na obnovu obydlí, které bylo zničeno nebo poničeno v důsledku zářijových povodní. I tato úprava reaguje na zpětnou vazbu z regionů,“ tvrdila Karolína Nová, vedoucí oddělení komunikace z Ministerstva pro místní rozvoj.
Ministerstvo financí: Kraje si mohou škody financovat i ze svého
V různých médiích bylo už vícekrát uvedeno, že za loňskou přírodní katastrofu v Moravskoslezském kraji (škody tam dosáhly 39 miliard korun) může do značné míry i stát, protože se důsledně neplnila stanovená protipovodňová opatření i různé další plány a především se nepostavila retenční nádrž v Nových Heřminovech, o níž se rozhodlo v roce 2008, a která měla stát už před 5 lety. Asi není od věci připomenout, že od zmíněné doby zastávalo post ministra zemědělství, který měl výstavbu přehrady na starosti, šest ministrů ze stran současné koalice Spolu. Pravdou ale také je, že tento důležitý projekt nedostatečně kontrolovali i ministři z ČSSD či ten poslední z vlády hnutí ANO. Současný ministr tohoto resortu Marek Výborný se pak „probudil“ až po katastrofických záplavách.
V minulém týdnu se potom rozhořela velmi ostrá diskuse mezi Ministerstvem financí a hejtmanem Moravskoslezského kraje Josefem Bělicou. Ministr Stanjura totiž veřejně prohlásil, že Ostravský kraj nedostane původně slibovaných 468 milionů korun za povodňové škody, protože z krizového účtu by to už bylo zbytečné a navíc, že tento kraj dobře hospodaří a může si některé škody sanovat ze svého rozpočtu či je nárokovat z programů různých ministerstev.
Fotogalerie: - Schvalování pořadu
„Pan hejtman překrucuje realitu. Bezprostředně po povodních obdržel Moravskoslezský kraj dotaci z krizové rezervy ve výši 640 milionů korun na úhradu prvotních škod. Další čerpání krizové rezervy státního rozpočtu vyhrazené pro letošní rok již nedává smysl, protože Moravskoslezský kraj je součástí dotačních titulů na obnovu majetku po povodních, které vypsaly jednotlivé resorty. Z těch může kraj čerpat podporu na konkrétní projekty daleko účelněji. Například jde o dotační programy Živel na obnovu krajského či obecního majetku. Peníze z krizové rezervy nejsou nárokové a jsou určeny na nečekané budoucí škody. Z výše uvedeného je ale patrné, že se stát i nadále aktivně podílí na obnově poškozeného majetku. Je potřeba také uvést, že Moravskoslezský kraj měl ke konci loňského roku na svých účtech zůstatky 14 miliard korun a má tedy dostatek financí na pokrytí dalších nákladů z vlastních rezerv,“ tvrdila ParlamentnímListům.cz Petra Vodstrčilová, mluvčí Ministerstva financí.
Jenže, jak je patrné z výše uvedených reakcí zástupců obcí a měst, tak poničenou infrastrukturu je nutné obnovit co možná nejrychleji, protože nahrazovat - látat funkce různých zdravotnických, školských či dalších nutných veřejných zařízení je velmi obtížné a doplácí na to vždy široká veřejnost. Od povodní také uplynulo už osm měsíců a finance na obnovu obcí a měst do původního stavu jsou zatím celkem v nedohledu – pouze v horizontu dalších dlouhých měsíců, což působí i vedení krajů nemalé potíže.
„Údaje Ministerstva financí jsou jednoznačně zavádějící. Povodně v Moravskoslezském kraji napáchaly škody za 39 miliard. Protože záplavy zasáhly i malé obce, které nemají dostatečné rozpočty, začal Moravskoslezský kraj ihned s proplácením prvotních nákladů – ty by měly jít a vždy v minulosti šly za státním rozpočtem. První várku peněz, 640 mil. Kč, jsme poskytli postiženým obcím ještě v roce 2024 a následně nám je stát proplatil. Na stejném mechanismu jsme byli domluveni (!) i v roce 2025, kdy jsme uplatnili 468 mil Kč. O všem jsme průběžně komunikovali jak s Ministerstvem vnitra, tak s Ministerstvem financí. Po standardním doplňování dílčích detailů ale zcela nečekaně přišlo zamítavé stanovisko ministra Stanjury. To je skutečně skandální. Znamená to, že nám ministerstvo celou dobu lhalo, záměrně nás uvádělo v omyl a nechalo nás plánovat na základě chybných informací. A argument, že má Moravskoslezský kraj na účtech 14 miliard korun je šokující a dokazuje, jak moc je tato vláda nekompetentní. To máme přestat platit třeba sociální pracovníky? Nebo máme poslat domů zaměstnance škol a peníze určené na výuku poslat obcím na opravu chodníků zničených povodněmi?“ rozhořčil se nad argumenty Ministerstva financí Josef Bělica, hejtman Moravskoslezského kraje.
Psali jsme:
I podnikatelé jsou nespokojeni
Nejen zástupci samosprávy, ale i podnikatelé z Moravskoslezského kraje nejsou spokojeni s tím, jakým způsobem jim vláda nyní pomáhá po ničivých záplavách. Vyhlášené programy, které vytvořila různá ministerstva, hodnotí jako komplikované a zdlouhavé. Z tohoto důvodu například podnikatelé z Krnovska a Bruntálska vytvořili asociaci Obnova 2024+, aby se jim lépe a rychleji dařilo vyjednávat s ministerskými institucemi a s dalšími úřady státní správy ohledně dotací či náhrad za škody, jež utrpěli při loňské přírodní katastrofě.
Obáváte se násilností během letošní volební kampaně?Anketa
Ten pak ještě dále upřesnil: „Celková složitost se týká i jiných programů, například ohledně proplácení části mezd v rámci takzvaného kurzarbeitu. Na náhradu mzdy měli po povodních nárok jen ti zaměstnanci, kteří zůstali doma. Ty, kteří v podnicích pomáhali uklízet a jinak se zasazovali o to, aby firmy mohly začít alespoň částečně fungovat, jsme museli platit sami. Výroba přitom stála. Také jsme museli bojovat za to, aby se pomoc týkala všech postižených podniků, protože ze začátku byla určena pouze pro ty subjekty, jež fungují v mimozáplavových oblastech tzv. Q100. Ovšem takových není na Krnovsku zrovna mnoho, téměř všichni jsme byli pod vodou.“
Do Asociace Obnova 2024+ se následně přidaly i samosprávy, protože také ony se potýkají s nepředvídatelnými podpůrnými programy a s nejistotou ohledně financování náhrad škod po povodních.
Obce si musí zřizovat i své programy, aby jim živnostníci nezkrachovali
Některá města z Moravskoslezského kraje, jako například Krnov, který byl poškozen zářijovými povodněmi nejvíce z celé ČR, a kde proto muselo skončit nemálo podnikatelů a živnostníků se svou činností, město vyhlásilo už dříve první kolo finanční podpory pro živnostníky, na kterou vyčlenilo ze svého rozpočtu pět milionů korun. Prostě jim také došla trpělivost s nesplněnými sliby ze strany současné vlády a se zdlouhavým a náročným procesem státní pomoci.
„Vzhledem k tomu, že se živnostníkům od státu nedostávalo a stále nedostává potřebné pomoci, dva měsíce po ničivých záplavách město vyhlásilo první kolo finanční podpory, kdy z jeho rozpočtu bylo na tuto aktivitu alokováno pět milionů korun s možností získat maximálně 15 tisíc korun pro jednoho podnikatele a provozovnu v závislosti na počtu přijatých žádostí. Nakonec jich bylo schváleno 216 a vyplaceno bylo zatím celkem 3.240.000 korun,“ informovala referentka pro podporu podnikání z městského úřadu v Krnově Melita Vodičková.
Podle názorů některých zástupců měst a obcí mohla současná vláda připravit daleko jednodušší a rychlejší mechanismus pro finanční podporu postižených regionů, a to například systémem, který zvolily některé pojišťovny, jež jen na základě fotodokumentace či videozáznamů a doložení vlastnictví poškozených nemovitostí během pár měsíců proplatily všechny nárokované škody.
Fotogalerie: - Je právě sechs hodin
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Postaral se stát dostatečně o občany postižené povodněmi?
autor: Jan Štěpán
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
