Věříte, že existují mimozemšťané?Anketa
Zhruba před rokem probíhal v Národním parku České Švýcarsko rozsáhlý požár. Čeho to byl důsledek? „Těch věcí je víc. Obecně, když vysvětlují to, že bylo sucho, že změna klimatu, tak to je samozřejmě jedna část té pravdy. Druhá věc je to, že už dlouho, mnoho let předtím, tam kulminovala kůrovcová kalamita, jak na té saské straně, tak na české. Čili jsou tam desítky kilometrů suchého dřeva, jsou tam miliony kubíků suchého dřeva. A suché dřevo opravdu hoří, není to tak, že vědci vysvětlovali, že suché dřevo nehoří. Nevím, co tisíce let lidé přesně vědí. Takže ten důsledek byl potom i to, že se zanedbávala, a to totálně, prevence. Samozřejmě, že jsme zvyklí, že každoročně tam hoří. A také jsme na to upozorňovali, že hořet bude, a měli jsme se na to připravovat. Také v úvodu toho požáru, a to potom přiznali druhý den, mluvili o tom, že se snažili řízeně vlastně hasit, respektive to znamená někde ten požár nechat vyhořet. A jenom se to vymklo kontrole. Vzhledem k tomu, že jsme na to nebyli připraveni, nebyli jsme v regionu, bylo tabu nechávat hořet oheň, tak jak se nechává třeba v USA v národních parcích, nebo v Africe, to jsou území, která jsou tisíckrát větší. Takže to je věc, o které se možná dá mluvit, ale my jsme na to nebyli připraveni. Bylo ohromné sucho. Ohromné množství suchého dřeva a hodně velký vítr. Z toho vznikl ten požár, který byl nebývalých dimenzí a trval vlastně téměř měsíc a důsledky vidíme dodnes," dodal.
Fotogalerie: - Ceny na česko-polských hranicích
Podle Linharta existují dvě roviny diskuze o tom, co znamená požár v lese, v přírodě. „Do života, do přírody, požár patří. Příroda si s tím samozřejmě poradí. Je tedy zvláštní, z hlediska té ochrany přírody, když to vezmu na ty státní ochránce přírody, že jim vyhořela část území, kterou do té doby chránili jako zónu přírodní, přírodě blízkou, nebo klidová území, to znamená největší stupeň ochrany to požívalo. Jim to vyhoří a oni z toho byli docela nadšení. Ale to je jedna věc, ekologie ohně, co oheň a jak patří do přírody, o tom se můžeme bavit a samozřejmě, že příroda si poradí se vším. A dneska vidíme, že příroda si poradí, že už samozřejmě roste, obzvlášť, když popeliště zalijete vodou, tak to ví každý pitomec," podotkl Linhart.
Situace má podle něj však limity. „Nemůžu tady nechat hořet požár, notabene ho vyvolat tak, jako třeba někde v Africe, nebo tamhle někde ve Spojených státech, kde jsou prostě tisíce kilometrů bez lidských obydlí. Tak toto je zalidněná oblast. Čili ono se tady z Prahy hezky říká: Hoří nám les a je to dobře, tak to jsme poslouchali i v době, kdy šlo lidem o majetky, hasičům šlo o život a tady někteří do televize říkali, jak je to dobře. Možná, že jo, já jim to nechci brát, to je jiná diskuze," poznamenal.
Podle svých slov není zastáncem toho, že je dobře, že v přírodě hoří. „Hlavně mě zajímá to b, nemůžeme si dělat v té přírodě, i jako ta státní ochrana přírody, která spravuje to území, dostala to do správy od státu, tak si nemůžeme dělat, co chceme, mimo jiné proto, že okolo jsou vesnice, nemovitosti. A starostové právě už dlouho před tím požárem upozorňovali na to, že bude hořet, že to je nebezpečí, a že to je nebezpečí především pro ta obydlí. Jestliže až do vesnic byly suché lesy, které můžou hořet, a jak jsme viděli, hoří, tak je nepřijatelné pro tu obec samotnou, aby držela pusu a dělala, že se jí to netýká, že se nás to netýká. Jde o naše obydlí. A jde také o náš les. Je to naše příroda, my v tom prostoru jsme vyrostli, my v tom žijeme. Čili, když se někdo chová tak, že jsme vetřelci, kteří tam nepatří a to území si do jisté míry vezmou, tak je to nepřijatelná věc, podle mě," podotkl Linhart. Ochrana přírody ve střední Evropě se podle něj má dělat společně s lidmi, společně s místními lidmi, ne proti nim.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
