Propagace a prestiž města, jeho zvelebení a peníze turistů – takto si politici a pořadatelé pochvalují Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, který se odehrává vždy na začátku července.
Odůvodňují tak vysoké dotace z veřejných zdrojů, přestože festival je komerční záležitostí a pravidelně vykazuje zisk.
Od Ministerstva kultury dostal letos 47 milionů, 12 milionů z Karlovarského kraje a od města Karlovy Vary 11 milionů korun, příspěvky z veřejných zdrojů tvoří podle pořadatelů zhruba třicet procent celkových nákladů festivalu. Pořadatelé se tváří v tvář vzrůstající kritice brání tím, že obdobné zahraniční festivaly mají opačný poměr dotací, a tím, že městu přinášejí prospěch.
Máte důvěru ve velení Armády České republiky?Anketa
„Jo, tady je to už hotové, ale trvalo to. Nikoho to nezajímalo a taky se pořád všichni odvolávali na festival, že alespoň kvůli němu by se to tu mělo zrekonstruovat, když už ne kvůli nám, ale to bylo všem jedno, protože ti, co jezdí na festival, sem vlakem nejezdí. Takže jim to je fuk. No a to Dolní nádraží, na to upozorňujeme už hodně let, to je naprosto strašné, teprve se ho chystají opravovat, v okolních městech už nádraží opravili dávno – podívejte se, jak hezky vypadá to v Mariánských Lázních, a to tam není žádný festival, nebo zastávky na některých vesnicích.
Tohle naše Horní nádraží opravili s velkou slávou až před pár lety, kdy už to bylo polorozpadlé a pro ostudu. Nedělají to kvůli festivalu, v tom případě jsou na tom okolní města, kde žádné takové velké festivaly nejsou, líp. Jak to, že jim to opravili dřív? Kdoví, kam ty peníze z festivalu jdou. Bartoška si je přerozděloval s kámošema, ale sem nic nedali. Prý že nám festival pomáhá, blbost. V tomhle fakt ne…“ konstatuje v reakci na dotaz pro ParlamentníListy.cz, jestli pociťuje, že festival pomáhá město kultivovat.
Nádraží
Rekonstrukce nádraží či levné regionální jízdenky nejsou kvůli festivalu
Máte důvěru ve velení Armády České republiky?Anketa
Rekonstrukce nádraží se ale vyplatila, využívají ho místní a tuzemští hosté či místy hosté z Německa, kteří využívají výhodných jízdenek EgroNet, kdy se v této části pohraničí mohou pohybovat jakýmikoliv spoji na české či německé straně hranice v rámci jedné celodenní jízdenky za 200 korun na osobu či méně v případě skupin.
„Ten EgroNet tiket vám platí v Karlovarském kraji a na Tachovsku, pak v Německu v Bavorsku, Sasku a Durynsku, v té části kolem hranic, do Hofu, Bayreuthu, Plavna a tak,“ vysvětluje průvodčí ve vlaku. „Takže to tu lidi docela využívají. Většinou víc Češi než Němci, ti jezdí spíš autem. A celoročně, i když hlavně v létě, v sezóně. Na festival taky, ale to spíš jezdí lidi autobusy dolů do města. Teď jezdily ty autobusy z Chebu a Sokolova, to byli lidé docela rádi.“
Letos připravili pro případné zájemce z blízkého Chebu a Sokolova novinku, a to tři speciální autobusové linky, aby lidé z blízkých měst mohli navštívit festival a ti, kteří jeli hromadnou dopravou běžnými linkovými autobusy, si nemuseli kupovat jízdenky, stačilo, když ukázali festivalový pas. Tuto regionální festivalovou dopravu zajistil Dopravní podnik Karlovy Vary, což spadá do další části veřejného financování, spolupracoval na tomto nápadu s krajskou hospodářskou komorou.
Festival nabízí i hodně pracovních příležitostí a brigád pro místní, takže i takto zůstane část peněz investovaných z veřejných zdrojů v regionu. „Vždycky si vydělám docela dost peněz,“ svěřuje se mladá brunetka. „Studuju v Praze, a zatímco další moji přátelé tam zůstávají kvůli brigádám někdy i celé léto, já můžu trávit většinu prázdnin tady doma ve Varech a vydělám si tu ten první týden až dva, někdy i tolik, co jiní třeba v Praze za celý měsíc. Sazba za hodinu tu začíná tak na sto sedmdesáti korunách na hodinu plus dýška a samozřejmě si beru přesčasy, jak to jde,“ popisuje a dodává, že nejde jen o týden, ale často ještě i o práce na přípravách festivalu předtím či poté.
Pasti na turisty fungují celoročně – smažák za 700 korun
Během festivalového týdne si pak na své přijdou místní obchodníci, především ti na kolonádě. Ta je ovšem považována například z hlediska gastronomie za kvalitativně slabší, ale doslova předražené pasti na turisty. Všímají si toho lidé, ale i influenceři. „Smažák za 700 korun a i další ceny… A není to nic zvláštního, průměr,“ podivuje se ve videu, které zrovna nedělá Varům dobrou reklamu, youtuber, který tvoří pod nickem Starý fotr a zaměřuje se na recenze restaurací.
„Slyšel jsem, že si letos lidé stěžovali, že je to ve Varech předražené a spousta lidí. Nevím, letos jsem tam nebyl, ale minulý rok ano a líbilo se mi tam,“ libuje si Zbyněk z pražského Žižkova v rychlé anketě pro ParlamentníListy.cz. „Byli jsme tam s přítelkyní a užili jsme si to. Jde o to, vyhnout se jedení v centru, nechodit do restaurací. My jsme si koupili mimo centrum párek v rohlíku, ten byl moc dobrý. Pak jsme se šli projít, nebo spíš na menší túru kolem Karlových Varů, jsou tam lesy a je tam skvělá a příjemná procházka, takže jsme se vyhnuli davům na kolonádě. Stačí jít trochu mimo centrum, a hned má člověk jiný zážitek, pokud mu to tam během festivalu vadí.“
Velká část peněz, kterou pořadatelé festivalu utratí, zůstává podle nich v regionu například i v místních hotelech, kde platí z dotací, sponzorských darů či výdělku z prodaných festivalových permanentek ubytování pozvaným hostům nebo části organizačního týmu.
Ubytovna pod mostem
Němci a Arabové ve Varech ruské turisty nenahradí
„V Karlových Varech teď hodně chybějí peníze, které sem vozili ruští hosté ještě před rokem 2022, ale celkově i před pandemií, pořád se to nevrátilo na tu předchozí úroveň, na Varech je vidět, že tu ty peníze Rusů chybějí, a Ukrajinci, kteří tu po nich zaplnili místa, ti moc peněz nevozí, spíš naopak, jsou na dávkách nebo tady normálně pracujou, ale to také pořád nic není,“ říká Bedřich Šmudla, podnikatel z nedaleké Sadové. „No a těch pár Němců a Arabů, kteří sem jezdí jako lázeňští hosté, ti to podle mě zrovna nevytrhnou. Takže se tak aspoň během toho festivalu holt všichni místní podnikatelé snaží nějak finančně zahojit,“ dodává fyzioterapeutka Marie Slabá.
„Na fesťák sem přijedou herci, ta elita, ti se tady hostí, ti tu mají všechno zadarmo, na to sem jdou peníze od státu. Nevím, co za tím je a jestli se to dá nějak oficiálně zjistit, kolik na to jde peněz,“ dodává.
Oficiálně to zjistit jde, také se tyto výdaje kontrolují. Kontroly tohoto účelového vynakládání veřejných prostředků jsou ovšem v případě festivalu tristní. Nejvyšší kontrolní úřad, který kontroluje poskytování grantů a jejich vyúčtování, pravidelně upozorňuje na chyby a podivnosti ve vyúčtování nejen karlovarského mezinárodního filmového festivalu, ale i dalších dotačních projektů Ministerstva kultury a jeho celkového vedení účetnictví a kontroly.
Podle kontrolorů pořadatelé už mezi lety 2013 až 2017 každoročně vypracovali dvě verze vyúčtování, které se od sebe výrazně lišily. „Dle původních vyúčtování FSF Karlovy Vary, Film Servis Festival Karlovy Vary, a. s., což je firma pořádající festival, realizací projektu dosáhl vždy zisku, a dle opravných verzí naopak vždy zaznamenal ztrátu,“ stojí ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu.
Nejvyšší kontrolní úřad upozorňuje na chyby ve vyúčtování festivalu i ministerstva
„Přitom ve všech dotačních výzvách i pokynech k vyúčtování jak národních grantů, tak i grantů z Evropské unie je vždy jasně poznamenáno, že pokud se v rámci projektu ušetří prostředky a dojde k zisku, má se za to, že bylo ušetřeno právě z veřejných zdrojů, a dotyčný musí tento ekvivalent dotace vrátit,“ podivuje se účetní neziskové organizace, která působí v karlovarském regionu v neziskové sféře a má zkušenosti s dotacemi již mnoho let, pro ParlamentníListy.cz. Redakce zná její jméno, ale nepřála si jej zveřejnit.
„Je to naprosto logické pravidlo, byť někdy vede k tomu, že abychom nemuseli dotace vracet, tak prostě ještě něco nakoupíme a utratíme je. Upřímně řečeno to tak dělá každý. Když žádáte o dotaci, je těžké odhadnout náklady, zvlášť teď v době, kdy se pořád všechno zdražuje. Takže buď pak budete mít méně peněz, nebo raději trochu nadhodnotíte, ne cenově, to moc nejde, ale spíš navýšíte množství a pak se to moc neřeší, jestli se to využilo v rámci projektu, nebo ne.
I když tedy dlouho se to neřešilo, ale teď neziskovky, které realizují některé granty pod Plzeňským krajem, mají hodně kontrol ohledně dotací a docela se to začíná řešit, kdo jak plní podmínky, to se dlouho nedělo. Nicméně my, co děláme v sociálních službách, tak opravdu odvádíme konkrétní práci, to není jako festival, to je jiná liga, tak moc nechápu, proč tam putujou veřejné peníze. Pak nám tady v sociální sféře chybí. Teď je navíc čím dál těžší získat sponzora ze soukromé sféry. Firmy nemají peníze, šetří, takže jsme jako neziskovky víc závislé na státních nebo evropských dotacích. Navíc vůbec nechápu, jak je možné, že vedou tedy dvojí účetní knihy, ta vyúčtování, co dávají ministerstvu – jedny ziskové a jedny ztrátové? To není přece legální. Kdybychom to dělali my, tak hned máme kontrolu kvůli dotacím, finančák, a tak, ale jim projde asi vše. Ale to bych se zase rozčilovala...“
V pondělí tento týden vydal Nejvyšší kontrolní úřad konečnou zprávu ohledně kontroly účtování vedení účetnictví samotného Ministerstva kultury, které obrovský balík dotací na kulturu spravuje a přerozděluje. To vykazovalo závažné chyby právě ve správě dotací, které na tyto kulturní akce poskytuje. A to ve výši 6,6 miliardy.
Ministerstvu jsme za ParlamentníListy.cz zaslali dotazy hned v pondělí, zatím jsme neobdrželi odpověď, jakmile ji obdržíme, článek o jejich vyjádření aktualizujeme.
Mezitím se tomu podivila nezávisle na nás také Jaroslava Pokorná Jermanová, europoslankyně a stínová ministryně kultury ve svém tweetu: „V 16miliardovém rozpočtu Ministerstva kultury jsou chyby v účetnictví za 6,6 miliardy korun! Kdepak se stala chyba, pane ministře?!“ Stejně jako nám ani jí se zatím nedostalo reakce ani z ministerstva, ani od ministra kultury Martina Baxy.
Otázky pro Ministerstvo kultury, které jsme zasílali za ParlamentníListy.cz
Soukromá pořadatelská firma pořádající KVIFF téměř pravidelně vykazuje zisk, proč mu není o tento zisk zkrácena dotace, kterou dostává z peněz daňových poplatníků?
Platí stále to, že v pravidlech pro poskytování dotací a grantů je vždy jednoznačně uvedeno – a to jak v případě vnitrostátních, tak těch, které jsou poskytovány z EU – že pokud projekt vykazuje zisk, má se za to, že bylo ušetřeno z grantových prostředků a ty musí vrátit? Platí toto selektivně, nebo jsou pravidla stejná pro všechny?
Podle NKÚ Vám dokonce pořadatelská firma organizující KVIFF dodává v rámci vyúčtování dvě vyúčtování poté, co jedno je ziskové, a tedy by musel vracet finance, odevzdá ztrátové. Jak je toto možné? Kvalifikovali jste toto někdy z hlediska poskytovatele grantu jako pokus o dotační podvod? A proč?
Vaše ministerstvo poskytuje řadu grantů pro další festivaly v rámci ČR, o nichž je v zahraničí daleko více slyšet než o KVIFF – například o Festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, který je daleko lépe v zahraničí hodnocen než právě KVIFF. Ten je navíc brán jako čistě komerční, ten v Jihlavě je daleko profesionálnější se společenským a profesním přesahem. Ten je ve srovnání s KVIFF financován daleko menšími částkami a neprovází jej tolik skandálů a špatné pověsti jako KVIFF – byť s KVIFF v rámci podpory filmového průmyslu v sekci pro profesionály spolupracuje. Nezvažovali jste ale někdy, že byste celkovou grantovou politiku MK zásadně přehodnotili a proč?
OHLEDNĚ MINISTERSTVA KULTURY A ZPRÁVY NKÚ Z PONDĚLÍ:
Dnes vydal NKÚ zprávu, že „vnitřní kontrolní systém MK byl po opatřeních přijatých v průběhu kontroly v prověřovaných oblastech vyhodnocen ze strany NKÚ jako účinný“, a uzavřel tak kontrolu Vašeho účetnictví a hospodaření s rozpočtem za rok 2024 za uspokojivou. Stalo se to ale až poté, co jste za jeho dohledu museli opravit řadu chyb – a to jak v oblasti poskytovaných dotací, tak poté systémových. Ministerstvo kultury není žádná nová firma, která by se učila, jak postupovat ve vyúčtování či poskytování dotací, co se přihodilo, proč se dělají takové zásadní chyby týkající se navíc takového objemu – ve výši 6,6 mld. Kč? A jakou z toho vyvodí ministerstvo odpovědnost vůči daňovému poplatníkovi?
Podle NKÚ se „ve vedení účetnictví jednalo o chyby, které by měly ve výši 6,6 mld. Kč významný vliv na zůstatky položek účetní závěrky MK za rok 2024. Nedostatky se týkaly zejména oblasti podmíněných závazků z poskytovaných národních dotací“. O jaké konkrétní podmíněné závazky a jaké konkrétní národní dotace šlo? Šlo opět mimo jiné i o problematické dotování KVIFF?
Podle NKÚ „MK zjištěné účetní chyby opravilo a kromě toho přijalo i odpovídající systémová opatření ve vedení účetnictví a výkaznictví. Kdyby je ale přijalo již po předchozí kontrole NKÚ, mohlo v roce 2024 předejít opravám ve výši 6,4 mld. Kč.“ NKÚ zde vyjadřuje určitou výtku, která jasně značí, že vaše ministerstvo dělalo v předchozím rozpočtovém a účetním roce – tedy 2023 – stejné chyby jako poté v roce 2024. Jak je možné, že jste se nepoučili a opakujete stejné chyby? Kdo je za to zodpovědný a jak budete reagovat, abyste byli schopni těmto stále se opakujícím chybám zabránit?
Aktualizace textu po vyjádření Ministerstva kultury ČR:
Po vydání tohoto článku nám Ministerstvo kultury odpovědělo na otázky zaslané před čtyřmi dny. Ministerstvo chyby a přesuny položek v rámci účetnictví v odpovědi nevysvětlilo; ani chyby, které dělalo před kontrolou NKÚ, ani kdo za ně může, a proč nejsou schopni rutinní a každý rok se opakující záležitost, jakou je vedení účetnictví, udělat správně bez závažnějších chyb, na což jsme se výslovně ptali. A také kdo je za to zodpovědný. Souvislost oprav s dotacemi odmítají, přestože NKÚ je ve zprávě zmiňuje. Kvůli tomuto rozporu a kvůli neodpovězení na některé dotazy jsme zaslali tyto doplňující dotazy znovu. Odpověď opět uveřejníme nebo zpracujeme v návazném článku.
Vyjádření ministerstva k dotazům serveru ParlamentniListy.cz ohledně svého účetnictví:
„Vámi zmiňovaná kontrola NKÚ se netýkala dotací, ale účetnictví Ministerstva kultury ČR,“ odpověděla na dotazy serveru ParlamentniListy.cz Petra Hrušová z tiskového oddělení Ministerstva kultury. „Nejvyšší kontrolní úřad prověřil údaje závěrečného účtu, vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky Ministerstva kultury (MK) za rok 2024. Ministerstvo kultury ČR podalo dle NKÚ v účetní závěrce k 31. 12. 2024 ve všech významných ohledech věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace. Nedostatky, které byly shledány v průběhu kontroly, byly napraveny ještě před jejím ukončením. Ministerstvo kultury ČR tedy při kontrole obstálo, jak z hlediska závěrečného účtu, tak z hlediska účetnictví i z hlediska nastavení kontrolních procesů. Zmiňovaných 6,6 miliardy korun bylo propsáno na jednotlivé podrozvahové účty tak, aby byly informace v rámci interního účetnictví komplexní a detailní, tento rozpis byl napraven ještě v průběhu samotné kontroly, jak je uvedeno výše.“
Vyjádření k poskytovaným dotacím Mezinárodnímu filmovému festivalu v Karlových Varech:
„Dotace KVIFF jsou zcela v pořádku. A to i podle nálezů NKÚ z roku 2023. Projekt mezinárodního filmového festivalu KVIFF, který realizuje Filmservis Festival Karlovy Vary a .s., nebyl nikdy ziskový. Pravidla jsou stejná pro všechny, z dotace v rámci kulturních aktivity poskytovaných Ministerstvem kultury nemůže být vykazován zisk. Nicméně to samozřejmě neznamená, že žadatelem o dotaci na NEZISKOVÉ PROJEKTY nemůže být obchodní společnost, která vykonává obchodní činnost. To připouští i dokument každoročně schvalovaný vládou, kterým se vymezují hlavní oblasti státní dotační politiky. Skutečnosti uvedené v nálezu NKÚ z roku 2019 prověřil příslušný finanční úřad i policie. Tyto orgány žádné podvodné jednání neshledaly. Další kontrola NKÚ v roce v 2023 zaměřená na poskytování národních dotací, včetně dotace na projekt KVIFF, žádné pochybení neshledala,“ vysvětluje Petra Hrušová z tiskového odboru ministerstva.
V roce 2017 ale podle závěrů NKÚ vykázali pořadatelé festivalu více než 22,5 milionu korun zisku. Když ale podali následně opravné vyúčtování, byl už festival více než 3 miliony ve ztrátě.
Celé financování vyvolává už léta mnoho otázek. Jako kauzu to řešil i veřejnoprávní Český rozhlas.
Problémy pokračovaly v dalších letech. Ministerstvo kultury k tomu tvrdí, že skutečnosti uvedené v nálezu NKÚ z roku 2019 prověřil příslušný finanční úřad. Do šetření se dokonce zapojila i policie. Taktéž za minulý a předminulý rok bylo podle ministerstva vše ohledně vyúčtování v pořádku. Tyto orgány žádné podvodné jednání neshledaly. Zaslali jsme další dotazy, jak takové šetření probíhá, zda jsou jako v případě ministerstva a jeho vedení účetnictví prostě chyby tak dlouho opravovány a jinak vyúčtovány tak, aby bylo vyúčtování nakonec prohlášeno za bezchybné.
Podporu festivalu ze strany státu vidí ministerstvo jako logickou i přesto, že další festivaly dostávají daleko méně peněz z veřejných zdrojů a festival nemá žádné zvláštní renomé ani v zahraničí a to jak z hlediska laiků, tak z hlediska profesionálů, podle nichž se obchody a kontakty jezdí navazovat do Berlína, Cannes či Londýna a podobně.
„Podpora Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary ze strany státu je logická. Jde o nejprestižnější filmový festival v ČR s vysokou obsahovou kvalitou a přínosem pro obor. Festival je multižánrový, má dlouholetou tradici a je mimořádným místem setkávání milovníků filmů a profesionálů z oblasti audiovize. Srovnávat jej s mimořádně kvalitním, ale úžeji zaměřeným a jinak koncipovaným Mezinárodním filmovým festivalem dokumentárních filmů Jihlava nelze, protože jde o jiné typy akcí jak z hlediska rozpočtu, tak z hlediska zaměření i struktury diváků,“ uzavírá Petra Hrušová.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jane Frank
Norma1
