Úvodem se oba zákonodárci vyjádřili k tomu, zda převažují pozitiva takovýchto setkávání vlád – když se odmyslí tedy komplimenty a diplomacie. „Jednoznačně, jednoznačně vzhledem k tomu, že Polsko je naším sousedem a i vzhledem k tomu, v jaké době se nacházíme, tak jednoznačně převažují pozitiva, protože hledat spojence, a to je v zásadě předmětem politiky, a to má být cílem politiky. Takže jednoznačně převažují pozitiva,“ poznamenala Decroix.
Další otázka směřovala tedy k tématu, které sám poslanec nakousl. A to, zda se vyčerpal potenciál V4. „Já si myslím, že ten potenciál se nevyčerpal a nám to přijde velmi líto, bohužel ta, řekněme, nechuť nebo problém s formátem V4 vidíme už v DNA této naší koaliční vlády. Připomenu podle našeho názoru velmi skandální slova předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, která se před volbami v Maďarsku velmi kriticky vyjadřovala vůči nebo proti Viktoru Orbánovi, vlastně zasahovala do vnitřní politiky Maďarska. Tak to těm vztahům rozhodně nepřispěje. A pokud jste pozorně poslouchali to dnešní vyjádření premiéra Fialy, on tak jako velmi diplomaticky naznačil, že v otázce migrace máme jinou strategii, ale společný cíl. Ale tam podle našeho názoru pan premiér velmi, velmi mlží a postoj třeba právě Polska a Maďarska vůči tomu migračnímu paktu je jasný, tvrdý a rázný a Česká republika tady lavíruje. Ministr Rakušan úplně otočil kormidlem. Tady tu shodu nenajdeme, a to je velká slabina naší vlády a velká chyba naší vlády,“ dodal Kolovratník.
Ing. Martin Kolovratník
Decroix se v té souvislosti vyjádřila k tomu, co vlastně má být náplní V4. Jestli se držet toho, že se s partnery V4 budem bavit jen o tom, na čem se země shodnou. „Musíme si také ale říct, jaké jsou alternativy, pokud si řekneme, že se máme bavit, anebo nemáme bavit, nebo respektive to jsou ty dvě věci, které jsou na stole, tak pro mě jednoznačně převažuje, že se se sousedy a obecně v rámci V4 máme bavit. To, že se nejdříve budeme bavit o tom, co je nám blízké a co nám může být jako oboustranně prospěšné, zaznělo to tady. Je to opravdu dnes energetika. Na prvním místě. Propojovat dálnice na druhém místě. Hledat společná témata, která se nás týkají ve vztahu k Ukrajině, uprchlická krize. Ano, můžeme mít možná odlišné strategie právě třeba v otázce migrace, ale stále jsme dva státy, které jsou velmi dotčené celou uprchlickou krizí, to znamená, pokud budeme společně jednat s Evropskou unií třeba právě o navýšení podpory států, jako je Česká republika a Polsko na podporu uprchlíků, tak to opětovně dává smysl. Samozřejmě že tam ve stínu mohou zůstávat témata, která může být složité otvírat. Je to právní stát, pro mě osobně je to třeba ta protipotratová politika, kterou vnímám ne jako pozitivní, ale jako velmi negativně, ale pokud se zase nazpátek vrátíme k tomu, jestli v rámci V4 se bavit, nebo nebavit, tak když se přestaneme setkávat a přestaneme se bavit, tak tím současně i ztrácíme možnost hledat ty společné cesty a třeba ovlivňovat anebo hledat nějaká řešení na ten právní stát,“ podotkla Decroix.
A jakou vidí šanci, že přesvědčíme partnery v Evropské unii, aby poskytli další peníze právě v souvislosti s tím, kolik uprchlíků z Ukrajiny právě přijímá Česká republika a Polsko? Je šance, že dostaneme dodatečné prostředky na ty náklady s tím spojené? „Já ji neumím hodnotit, pokud bych ji měla hodnotit na nějakém, nevím, jestli je pětiprocentní, desetiprocentní. Jako důležité ale je, že nepojede Česká republika sama do Bruselu a nebude říkat, máme tady možná ne problém, ale něco potřebujeme, ale hledáme spojence pro to, aby ten hlas byl silnější,“ řekla Decroix.
Kolovratník hovořil o tom, zda je podle něj zpolitizované, když polský premiér řekne, že trest za nepřijatelného ilegálního imigranta je 20 000 eur a za přijetí jednoho uprchlíka obdržíme stokrát menší částku. „Já si myslím, že to zpolitizované není a Poláci prostě umí tyhle věci říkat jasně, natvrdo a napřímo. A tady se vrátím k jedné věci z loňského roku. Premiér Fiala. Naše předsednictví mělo velkou šanci si o ty peníze, poměrně velkou částku říct právě za ty uprchlíky nebo za tu pomoc Ukrajině, a neudělalo to a teď de facto za nás, za naše zájmy bojuje právě Polsko tou svojí jasnou rétorikou,“ uvedl Kolovratník a odmítl, že by to bylo nepatřičné spojovat.
„Zkrátka pomáháme, máme s tím náklady a myslím si, že ode mě, od nás aspoň za hnutí ANO nikdy neuslyšíte nějakou rétoriku, že je to na úkor našich lidí a podobně. Nic takového my neříkáme a nikdy říkat nebudeme, ale přece je v pořádku pak chtít, řekněme, bít se za svá práva a snažit se mít na té úrovni Evropské unie větší finanční podporu, abychom mohli třeba i pomáhat více, lépe, dále. A třeba i to, co jsme tady zmínili, posílit tu společnou obranu té jedné hranice těch hranic, to jsou společná témata, ale opravdu my máme prostě pocit, že česká vláda, česká koaliční vláda, ta současná je vůči Bruselu příliš servilní, bojí se mluvit napřímo a neformuluje ty věty nebo ty naše požadavky tak, jak by měla. A často to za nás dělají v tomto případě právě Poláci,“ dodal Kolovratník.
„Nesmíme zapomínat a vytrhávat z toho celého migračního paktu jenom tu, v uvozovkách, sankci. Nesmíme zapomínat na to, že v rámci celého toho balíčku tak, jak byl domluven, jsou současně domluveny, já řeknu slovo, odměny nebo finanční prostředky právě pro státy, které uprchlíky přijaly. A to jsou ale prostředky, které poputují po nějaké době do České republiky, to znamená, že tam není domluvena jenom nějaká sankce, ale samozřejmě Evropská unie i přispívá těm státům, ona už přispěla, samozřejmě můžeme hodnotit, jestli měla přispět více, jestli je ta podpora dostatečná. Ale já zatím nemám pocit, že by Česká republika ekonomicky byla tratná na tom, že jsme přijali uprchlíky. To znamená, to je potřeba. A mě malinko mrzí a myslím si, že to není úplně dobré, pokud se tady bavíme, hovoříme o zahraniční politice, což je tato cesta pana premiéra, tak malinko do toho přenášet takové ty naše vnitrostranické spory, si myslím, že nám úplně jako České republice nesvědčí,“ doplnila.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef