Jste pro větší zdanění piva a vína?Anketa
Těch možností uplatnit tyhle vlastnosti je velká spousta od toho mikrokosmu, který představuje rodina nebo práce, zaměstnavatel, až po úroveň národní nebo možná evropskou,“ uvedl v pořadu Prostor X letošní laureát Ceny Arnošta Lustiga. Tuto cenu získává vždy jedna osobnost, která přispívá k udržení a rozvoji celospolečenských hodnot.
Zmíněné hodnoty dává v současné době do spojení s válkou na Ukrajině. „Potřebu zmíněných hodnot nesmírně zaktualizovala válka na Ukrajině, protože je blízko a protože se s těmi oběťmi dokážeme dost identifikovat. Má generace má zkušenost se vpádem sovětských vojsk v roce 1968, který proběhl úplně jinak, protože se neválčilo, ale co to je být pokořen, být na kolenou, mít vztek a cítit tu bezmocnost, to víme všichni, kteří jsme v té době rozum brali, “ vzpomněl Höschl, kterému tehdy bylo devatenáct let.
„Takže si dovedeme představit, co prožívá dneska Ukrajina po té emoční stránce, a ještě je to umocněno těmi krutostmi, které se tam odehrávají, protože tam probíhá skutečně válka o život, o existenci,“ pokračuje.
Ruská invaze na Ukrajině podle slov profesora zároveň oživuje dilema, zda toužíme po spravedlnosti, či nikoli: „Já se domnívám, že my netoužíme po míru, ale toužíme po spravedlivém míru, a to je velký rozdíl. Vezměte si, že mír na Ukrajině by znamenal ustoupit tomu agresorovi, přenechat mu kus území a byl by klid, nebo možná celou Ukrajinu, nastolit nějakou proruskou vládu, to by byl mír, ale nebyla by to spravedlnost,“ zdůrazňuje.
A dodává: „Čili ta lidskost na jedné straně zastavit tu válku a ta potřeba spravedlnosti mohou být v jednom momentě do určité míry v konfliktu,“ míní psychiatr.
Zároveň popsal, jak si takový spravedlivý mír představuje: „Já to vnímám tak, že spravedlivý mír znamená zachování toho státu, který tam byl před okupací Krymu v roce 2014. Jinými slovy neustupovat agresorovi ani o metr! Protože tím pádem ho jinak okamžitě legitimizujete, připravíte se o kus území, tak proč ne o další kus, proč ne o celou zemi, proč ne o sousedy, o Moldávii, o Slovensko? Jakmile se jednou ustoupí, tak tam ty hranice neexistují,“ říká profesor, že ustupování ruské straně je v tomto případě nepřijatelné.
Změnila válka na Ukrajině českou společnost? „Na začátku ji proměnila pozitivně. Národ se předvedl z té lepší stránky – obrovská vlna solidarity, lidé ubytovávali běžence, lidé se angažovali i s finančními dary. Proměnilo nás to k lepšímu a vydolovalo to z nás to lepší. To pomalu ochabuje, ale co mě mile překvapilo, je držící se solidarita evropská,“ podotýká Höschl, který jako mírný skeptik spíše očekával, že se evropská soudržnost začne ve vztahu k rusko-ukrajinskému konfliktu lámat. „Myslel jsem, že někteří začnou zneužívat toho ekonomického tlaku, a dokážou se překonat, až na naprosté výjimky, které se drží zpátky, jako je třeba Maďarsko. Ale evropská soudržnost mě mile překvapila, když už jsem chtěl nad jednotou Evropy lámat hůl, ukázalo se, že to není namístě, “ dodává.
V rámci zmíněného vzdoru vůči Rusku ale zmiňuje i to, že vzdorovat je dnes nutné i ideologiím, které ubíjejí logické úvahy a rozum. „Když se některé bohulibé myšlenky, jako je Green Deal, woke, LGBT a politická korektnost, a bohulibé, tím myslím skutečně posouvající společnost někam dopředu, k vyšší míře civilizovanosti, zvrhnou v ideologii a začnou se šířit rychle, bez přemýšlení, tak v tu chvíli vzniknou mainstreamy chování, které začne být dřív nebo později stupidní, a nikdo už nemá odvahu to říct, protože se to prostě nehodí a vždycky si natluče pusu,“ upozorňuje na absurdity na které narážejí i jeho kolegové na amerických a britských univerzitách.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: nab