Budete se o Vánocích omezovat při setkávání s přáteli a příbuznými?Anketa
V původní profesi policisty se zaměřoval na leckdy nevděčnou „dopravku“ a služební postup končil jako šéf středočeské krajské dopravní policie.
Po padesátce zaměřil svou veřejnou službu na politiku a v roce 2010 kandidoval na sedmém místě středočeské kandidátky Věcí veřejných do Poslanecké sněmovny. Kroužkování mu vyneslo poslanecký mandát.
Několik měsíců po volbách se ostře ohradil proti tomu, že předseda hnutí Radek John v pozici ministra vnitra vychvaloval skupinu bratrů Mašínových. Po názorovém střetu opustil Věci veřejné a působil dál jako nezávislý poslanec. Postupně se názorově sbližoval s tehdy opoziční ČSSD, až v lednu 2012 do strany přímo vstoupil.
V roce 2013 se již na kandidátce sociální demokracie stal znovu poslancem. Opět se předvedl jako „skokan“, když se mezi šestku středočeských poslanců protlačil z dvanáctého místa. Opět tak potvrdil svou osobní popularitu mezi Středočechy. V domovském Brandýse nad Labem byl několik volebních období zastupitelem.
Stanislav Huml neváhal veřejně prezentovat své názory, i když za to schytával urážky do dezinformátorů a dopisy od neziskových organizací.
Stanislav Huml patřil k poslancům, kteří odpovídali občanům i na profilu v Parlamentních Listech.
Mgr. Stanislav Huml
Otevřeně se vyjadřoval například o válce na Ukrajině, kde kritizoval jednostranný pohled.
„Odmítám uctívat fašismus,“ vzkázal například svému spolustraníkovi Lubomíru Zaorálkovi, když jako ministr zahraničí vyjadřoval podporu majdanovské koalici prezidenta Porošenka.
„Nemůže být spor o to, že v Kyjevě je ostře nacionalisticky řízená vláda. Dokonce nemám pochybnosti o tom, že někteří představitelé jsou fašisté. Jestli tam vyznávají Stepana Banderu a banderovci jsou pojímáni jako hrdinové, tak s tím zkrátka mám problém a tuto vládu nemůžu uznat jako legitimní. S tím mám fakt problém a s fašismem jsem problém vždycky měl. Já opravdu nebudu uctívat fašismus,“ uvedl.
V tomtéž rozhovoru o pohledu na Ukrajinu vystihl liberální mediální narativ celého minulého desetiletí: „Hrozně mě mrzí na českých médiích, že zpravodajství z této části světa není vyvážené. Jak jsme dřív za totality slyšeli neustále, že je Amerika špatná a že Američané jsou zločinci, tak slyšíme totéž o Rusku a pouze se jen otočila polarita. Že je pravda někde mezi a měli bychom být objektivní, to česká média vůbec nezajímá,“ řekl tehdy pro ParlamentníListy.cz.
V tomtéž roce vyvolal rozruch svým názorem, že za sestřelení malajského civilního letadla nad bojující Ukrajinou může ukrajinská strana, i když Západ od počátku obviňoval Rusko. Ještě větší rozruch vyvolala jeho poznámka, že následná prezentace celé aféry podle něj nese rukopis CIA. Některá liberální média z toho udělala, že Huml viní CIA ze sestřelení letadla.
V témže roce 2014 kritizoval tenistku Petru Kvitovou, že neodvádí daně v Česku, ale v Monaku, a poznamenal, že takoví lidé by snad měli být zbaveni českého občanství, čímž opět vyvolal značný rozruch.
Od roku 2015 Stanislav Huml jako poslanec tvrdě kritizoval migrační politiku EU, zejména německé kancléřky Merkelové. „Vyzvat africké národy k pochodu pozváním do Německa, a pak své hosty chtít ubytovat u sousedů přece není normální. Ostraha vnějších hranic EU v podstatě neexistuje. Agentura Frontex místo aby na moři zachytila nelegální migranty a vracela je zpět, funguje jako cestovní agentura. Bez pasů, bez víz, bez bezpečnostních a hygienických opatření se nám pak po Evropě potulují tisíce neznámých lidí. To je gigantické selhání celého systému,“ bilancoval na konci migračního roku 2015.
„Vidím středověké barbarské chování v současnosti pod vlajkou náboženství, jehož někteří příslušníci hlásají nenávist k nevěřícím i věřícím v jiného boha, aplikují otroctví (jak jinak nazvat prodeje žen), pedofilii a náboženské právo šaría aplikují do všeobecného práva. Z těchto lidí mám husí kůži a cítím, že jsem povinen své voliče před nimi chránit,“ dodal na adresu těch, kteří vyzývali k přijímání migrantů jako odčinění naší historické viny.
Jako bývalý policajt vždy důsledně hájil právo a pořádek i své kolegy v Německu, kteří v minulém desetiletí skutečně čelili společenskému, mediálnímu i úřednímu tlaku na přehlížení a toleranci kriminality migrantů.
„Nechtěl bych sloužit v policii, kde se uplatňuje selektivním způsobem právo. Němečtí policisté musejí být dnes silně frustrovaní,“ říkal pro ParlamentníListy.cz v roce 2016. Tehdy nechápal proměnu Německa z pečlivé a korektní země s nesmlouvavou policií v zemi na hranici chaosu.
„Děj se co děj, není možné připustit potulování tlup lidí po našem území, o nichž nevíme vůbec nic a kteří vstoupili do země ilegálně. Kdo toto nechápe, popírá samu podstatu právního státu a vytváří podmínky pro velmi vážné ohrožení vlastních spoluobčanů,“ zdůrazňoval.
Stanislav Huml do posledních dní komentoval politické dění na svém facebooku. V říjnu po volbách napsal o končícím premiéru Babišovi: „Andrej Babiš chtěl dobré především pro sebe, ale kromě toho se snažil, aby se – v mezích možností – žilo dobře všem. To je postoj, který je mezi současnými politiky naprosto výjimečný.“
A doplnil poznámku, že teď nejspíš skončí i éra Babiše jako podnikatele, protože nová moc se na jeho firmách vyřádí. „Logickým závěrem by bylo, že Andrej Babiš Agrofert předá nějaké nadnárodní korporaci výměnou za nějakých zajímavých pár miliard a slib být ponechán do konce života na pokoji,“ zakončil prognózu.
Na Stanislava Humla od středečního večera, kdy se informace o jeho úmrtí objevila, vzpomínali mnozí. Analytik Štěpán Kotrba připomněl, že Stanislav Huml byl jako poslanec vždycky „nezávislý“, i když se spojil s ČSSD, nenechal se svazovat stranickou loajalitou Sobotkova vedení.
„Škoda slušnýho chlapa a poctivýho policajta. Málo poslanců ve Sněmovně bylo po celou dobu svýho mandátu poctiví a slušní,“ litoval Kotrba.
Komentátor Martin Kunštek připomněl Humlův odpor proti omezování svobod kuřáků, se kterým byl v ČSSD také v menšině.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
