Jedním z nejčerstvějších vůdců, údajně extrémně pravicových stran, pochází se Slovinska. Je jím Janez Janša, vůdce Slovinské Demokratické strany. A přestože znovu vyhrál, jeho pozice není tak silná, jako bývala. Je Slovinsko mimo trend, který hýbe Evropou? Novinář si to nemyslí.
Fotogalerie: - Miloš Zeman v Polsku
Podle něj se model, který se nyní usazuje i v Evropě vyvinul v 80. letech v Číně, kde se ukázalo, že kapitalismus neznamená automaticky demokracii. Kolem konce tisíciletí převzal stejný model Vladimír Putin v Rusku a s Viktorem Orbánem pak přišel v roce 2010 do Evropské unie. Ale nejedná se prý výlučně o problém východního křídla EU. Viktor Orbán může počítat se spojenci v Rakousku i v Itálii. Francie, Nizozemí, Belgie, Norsko i Dánsko mají pravicové strany, které reprezentují 15 až 30 procent elektorátu. A preference Alternativy pro Německo utěšeně rostou.
Ale nacionalismus na východě a západě se liší, píše Mappes-Niediek. Zatímco na západě převládají stížnosti na „prdele světa“, ze kterých migranti pocházejí, východ má pocit, že nebyl nikdy přijat a že byl vždycky znevýhodněn. Kde na západě brojí proti politickým institucím, tam na východě chtějí právo a pořádek, jasně vymezené národní státy a občanky povinně s sebou. V podstatě stejný režim jako dřív, jenom s novou symbolikou. Tyto pohledy na věc prý nelze zkombinovat, domnívá se novinář, ale to prý nacionalistům nevadí, ještě rádi se stáhnou do své národní sluje.
Nová pravice pak podle něj chce dělit Evropu na západ, východ, jih, sever, bohaté a chudé a všechny proti všem. Největší hrozbou pro EU je momentálně Visegrádská čtyřka, ale v budoucnu by se jí mohla stát Itálie nebo lakomé státy, které nechtějí přispívat na společné evropské projekty. To by vedlo k rozpadu Unie na soupeřící státy, kde by silnější diktovaly menším.
Domluvy malým států, že by na tomto tratily mnohem více než velké státy, pak padají na neúrodnou půdu. A i když mnoho argumentů se dá zpochybnit, peníze stále pořád plynou ze západu na východ. I v případě migrační krize Berlín trval na rozdělení uprchlíků až poté, co bylo jasné, že hraniční státy EU nápor nezvládají. Jsou i tací, kteří na hru na nacionalismus nepřistupují, malé státy jako Lucembursko, Litva, Estonsko nebo Lotyšsko. „Ale jsou to velcí hráči v Evropě, kteří ještě nepřišli k rozumu,“ zakončuje novinář svůj článek.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
