Ekonomka Ilona Švihlíková poskytla rozhovor serveru ParlamentníListy.cz. V něm s Radimem Panenkou poznamenala, že končící vláda Petra Fialy (ODS) sice tvrdí, že předává Česko v ekonomicky obstojném stavu, ale realita je podle Švihlíkové taková, že spotřeba domácností, která ekonomiku momentálně táhne, se teprve v závěru roku 2025 dostává na úroveň roku 2019. „On ten opticky obrovský silný růst je daný tím propadem v minulých obdobích,“ zdůraznila ekonomka.
A hned varovně pokračovala.
„Mnohem horší je, že tu máme dlouhodobě neřešené problémy a máme jich strašně moc. To znamená, že ta nová vláda, pokud bude, tak bude mít problém vybrat z těch priorit. Co se týče těch mých, tak bych se určitě orientovala na ty základní strategické věci. To znamená na otázku energetiky. Nám skutečně hrozí velmi špatná energetická bilance. Už ve velmi krátké době. Takže to je, myslím, priorita číslo 1,“ zdůraznila Švihlíková.
Považujete Ukrajince za bratrský národ?Anketa
Do třetice vidí problém v tom, že český dluh drží zahraniční hráči. „Je třeba si na rovinu říct, že tady je nějaké riziko,“ varovala Švihlíková.
„Někdo mi třeba řekne, že jsem paranoidní, ale já prostě takhle uvažuju. Já ve chvíli, kdy chci dělat suverenistickou politiku, tak mě automaticky napadne, čím mě ten někdo, kdo si to samozřejmě nepřeje, čím mě může zmáčknout,“ upozornila Švihlíková.
Zásadní problém vidí např. v tom, že vláda chce jít proti EU ve věci emisních povolenek pro domácnosti v systému ETS 2. Ne že by to neschvalovala, ale očekává tvrdý boj. „Bude to opravdu velký konflikt,“ varovala. „Protože na západ od nás je řada skupin, které jsou z toho přímo nadšené, a řada těch domácností věří tomu, že tím zachrání tu planetu, což je samozřejmě pitomost non plus ultra, ale když je to do vás masírováno od večera do rána a máte jiné klimatické podmínky, protože v těch zemích třeba není tak velká zima, jako může být u nás. A u nás bohužel se řada těch věcí řeší tak, že začnete jednat až těsně na poslední chvíli nebo třeba i pět minut po dvanácté,“ upozorňovala Švihlíková.
Pokud budeme chtít řešit energetickou otázku jako celek, což podle Švihlíkové je třeba řešit tak, viděno očima ekonomky, budeme řešit nejen otázku, odkud energii dovézt a za kolik, ale také jak rychle ji dovézt. Švihlíková nepochybuje, že Babišova budoucí vláda bude pod velikým tlakem, protože na rozdíl od velmocí nemáme možnost zatlačit na jiné hráče, aby nám dali více času.
V české politice vidí problém v neochotě politiků strategicky uvažovat v delších časových horizontech. Pak se stává, že jedna vláda v Bruselu něco odmává s tím, že v příštím volebním období se jí to už týkat nebude, a za pár let se pak všichni občané podivují, co se to v Bruselu vlastně schválilo.
„My na tom strašně ztrácíme. Česká republika neskutečně ztrácí potenciál,“ zlobila se Švihlíková s tím, že v letech 1989 či 1990 mělo Československo náskok před Polskem či Maďarskem, ať už z hlediska průmyslové základny či vzdělání populace, jenže tenhle náskok jsme si nechali vzít. „V Polsku stavějí lépe, mají vyšší minimální mzdy a tak dále,“ zlobila se Švihlíková, že jsme nebyli schopni tento náskok udržet. „To je tristní pro tu zahraniční politiku,“ konstatovala.
Bojíte se, že Andrej Babiš jako premiér okrade stát ve svůj prospěch?Anketa
Do třetice je problém, že jsme nechali i do zemědělství vstoupit nadnárodní řetězce, které tady zcela ovládly trh, což Poláci nedopustili.
A nakonec je tu fakt, že Polsko je čtyřikrát větší než my a může se opřít o svůj národní trh. I v krizích tak mají více síly než my. Pokud to chceme změnit, pak podle Švihlíkové musíme posílit český vliv v bankách. „To bude obrovský problém,“ varovala.
Apelovala především na to, abychom peníze vydělané v Česku zde také udrželi, např. na mzdách, protože zahraniční matky jinak z Česka vyvádějí, co mohou. Švihlíková o tom nepochybuje. Doplnila, že se jí párkrát v minulosti udělalo nevolno, když si spočítala, kolik peněz touto cestou z Česka odešlo.
„Ta odvaha je něco, co nám tady dlouhodobě chybí. Ale také si řekněme, že ta opatření se musejí časovat. Vy z hlediska desetimilionové země nemůžete jít jako bagr proti všem. Vy si musíte vybrat a ta opatření se musejí časovat.
Stejně tak musíte mít schopnost mobilizovat lidi. Aby řekli: my víme, že nás bude ledaskdo vydírat, ale stojíme za tím. To je typicky Maďarsko, že jo.… A já si nejsem jistá, do jaké míry ta budoucí Babišova vláda, pokud teda bude, tohle ovládá, nebo do jaké míry s tím vůbec chce pracovat. Já si totiž myslím, že s tím pracovat vůbec nechce,“ zaznělo od Švihlíkové.
Pokud jde o zemědělství, čeští zemědělci jsou podle ekonomky ve svízelné situaci a závislí na vůli řetězců. „Ozvete se, řeknete, jaké mají marže, a už si v tom řetězci neškrtnete. Nedovoláte se pomoci nikde. V téhle zemi vám nikdo nepomůže,“ rozčílila se před kamerami.
Svou roli podle Švihlíkové hraje v české ekonomice i to, že Češi jsou spořivý národ. Ekonomka tady však má jednu výhradu. Největší masu úspor podle ní vytváří 20 procent nejbohatších lidí. To ukazuje, jak nerovnoměrně jsou v české společnosti rozvrstveny úspory. 40 procent těch nejchudších občanů v Česku prožívá podle Švihlíkové existenční problémy.
Ty ještě prohloubí tlak na ekologičtější chování a vysoká cena emisních povolenek. Ty jsou podle Švihlíkové darem z nebes předaným na diamantovém podnose. Ale pro občany mohou představovat velký problém.
„Bude obrovsky těžké vypořádat se s finančním sektorem, který už s tím počítá. Má na tom ty pacičky a odseknout je, to nebude jednoduchá práce,“ upozorňovala Švihlíková.
Líbí se vám, jak jsou v Praze pojímány oslavy 17. listopadu?Anketa
A k dovršení všeho zlého tu jsou ještě rostoucí výdaje na obranu.
„Buď si to nechtějí uvědomovat, nebo jsou tak hloupí, ale přípravy na válku nejsou úplně kompatibilní s ekologickými opatřeními… Já chápu, že paní (Kaja) Kallasová tohle úplně nechápe, ona nemá čím to chápat, ale pro nás, co máme mozek v hlavě, tak my tomu rozumíme, že to prostě nejde,“ vypálila Švihlíková.
Bude problém to všechno zaplatit a Brusel se bude snažit zadlužit všechny země. Já bych těmhle lidem nesvěřila ani králíkárnu, natož pak komplexní ekonomické procesy,“ rozohnila se Švihlíková na adresu EU s tím, že Brusel se sice může víc zadlužit, ale nemá reálné kapacity na to, aby naplnil své cíle. „Ale tomu oni vůbec nerozumějí. A někdy myslím, že je to dobře, že tomu nerozumějí,“ podotkla.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák








