„Obecně se tuší, kam v energetice míříme, ale chybí tady schopnost a síla to uchopit a manažersky to někam dotáhnout,“ shrnul Karel Havlíček situaci české energetiky. Poukázal na to, že i když je jasné, že Česko se chce více zaměřit na jadernou energii, chybí potřebné managementové schopnosti a finanční zdroje pro realizaci tak rozsáhlých investic, jakými jsou dva nové bloky Jaderné elektrárny Dukovany. „ČEZ dnes není kapitálově vybaven na to, aby se pustil do výstavby dvou bloků, což je 400 miliard korun,“ uvedl Havlíček.

Havlíček dále zmínil nejistou budoucnost uhlí v České republice, a to vzhledem k rostoucím cenám emisních povolenek a celkovému vývoji cen energií. „Asi všichni tuší, že uhlí nebude mít na růžích ustláno,“ řekl Havlíček a zmínil, že záleží i na tom, jak se k tomu Česká republika postaví v následujících letech.

Předpokládá se zvýšené využití plynových zdrojů, tyto projekty ovšem vyžadují přípravu nejen z hlediska investic, ale i regulací. „Protože vám nikdo nebude investovat do plynu, pokud v roce 2035 spadne klec,“ upozornil Havlíček, že investoři budou požadovat návratnost investice alespoň 10 let, což by nebylo možné, pokud by se začalo stavět v roce 2031, právě kvůli potenciálnímu omezení používání plynových zdrojů v rámci celkového úsilí o dekarbonizaci energetiky, jež by mělo nastat v roce 2035. Dále Havlíček upozornil na potřebu řešit otázky, jakým způsobem bude probíhat postupné utlumování uhlí a jaká rizika to přinese.

Pro Českou republiku je zásadní i oblast teplárenství, vzhledem k tomu, že 1,6 milionů domácností jsou připojené na centrální vytápějí. „To je 3,5 milionu lidí a musíme jim to zajistit v dostupných cenách,“ prohlásil Havlíček a současně neopomněl zmínit potřebu transformace z uhlí na plyn a obnovitelné zdroje energie.