„Léto je v plném proudu a s ním přicházejí i letní představení. Tu Shakespearovské slavnosti, tu hraní na různých hradech a zámcích. Tahle představení pod širým nebem jsem měl vždycky rád, i pro diváky to mělo zvláštní a neopakovatelné kouzlo,“ říká na úvod dnešního rána s úsměvem Ivan Vyskočil.
„Zdá se, že kouzlu letních představení propadl i pan poslanec Kalousek. Také on ve Sněmovně předvedl neopakovatelný výkon,“ pokyvuje herec a popisuje situaci, která ho, mírně řečeno, zaujala. „K řečnickému pultu přistoupil poslanec Lubomír Volný a přinesl si s sebou desku s nápisem oponujícím heslu Black Lives Matter. Bylo na ní, že na všech životech záleží, tedy All Lives Matter, nejen na těch černých. Tu se zvedl poslanec Kalousek a transparent vzal a odnášel ho kamsi pryč. Poslanec Volný vystartoval a chvíli se o desku tahali, až to vypadalo, že se snad budou i prát (no konečně, aspoň by byla ve Sněmovně nějaká sranda),“ směje se Ivan Vyskočil.
„Když se řečník opět ujal slova, poslanec Kalousek se opět chopil transparentu a odnášel jej pryč. Tak se situace opakovala několikrát. Někdy opakovaný vtip nebo akce na jevišti, opakovaná stále stejně až ad absurdum, vyvolá salvy smíchu. Ale to si mohou dovolit jen opravdoví mistři, jako byli VaW, kteří přesně věděli ten okamžik, kdy to ještě táhnout, a kdy to přesně utnout. A to tihle dva poslanci nebyli ani jeden,“ pokyvuje herec.
Psali jsme:
Nebojácný Kalousek. Musel přece! To bylo na „zlatou tělku“
To už v té Sněmovně nebude fakt žádná prdel?
„A teď se dočítám, že se Miroslav Kalousek rozhodl už nadále nekandidovat na funkci poslance,“ pokračuje v souvislosti s bývalým předsedou TOP 09 Ivan Vyskočil. „Ale to je přece věčná škoda. Už od školních škamen víme, že v každé třídě musí být nějaký třídní šašek, který nikdy nezklame a zařídí vždycky nějakou prču. A Miroslav Kalousek to splňoval bez chyby. To už v té Sněmovně nebude fakt žádná prdel? Tak to už se asi na to nebudu dívat,“ uzavírá herec „téma Kalousek“.
„Na demonstrace nechodí, okna nezdobí!“ Novodobí eurosvazáci zakládají buňky
„Právě jsem se dočetl, že Milion chlívek spouští místní síť, do které se budou hlásit příznivci v různých místech ČR a tvořit agitační skupiny. Tak vida, už je to tady! To se ale hoši odkopali,“ pokyvuje Ivan Vyskočil a vzpomíná. „Tohle přece každý z nás pamatuje z dob totáče a ti úplně nejstarší ještě z dob protektorátu. V každé ulici bylo z nějaké zrušené prodejny utvořeno Agitační středisko. Pamatuji se, jak jsem jako malý kluk se stále dožadoval odpovědi, co že to je a jestli tam něco prodávají? Za mne to byli domovní důvěrníci a uliční výbory. Takové předsunuté hlídky strany. Udávat nechtěly, ale hlásit to musely! Nezřídka někomu byly schopné i zničit život. Pamatuji, jak jedna horlivá soudružka pokárala moji maminku, že nosí klobouček, protože jako správná socialistická žena by měla chodit v šátku.
Tak, a je to tady zase. Novodobí eurosvazáci zakládají buňky, a ty budou sledovat, agitovat a také hlásit ty, kteří nejsou dostatečně nakloněni „novým pořádkům“! A zase se budeme dozvídat hlášení typu: „Na demonstrace nechodí, okna nezdobí!“ chytá se herec za hlavu. „Proboha, lidi, nedopusťte návrat těchto blbostí a stupidit!“
Psali jsme:
Jakýsi Matěj vynesl přísnou kritiku na Jarka Nohavicu
„V poslední době se nám tady zase urodilo spousta chytrých, vlastnících patent na rozum,“ dostává se k dalšímu tématu Ivan Vyskočil. „Jakýsi Matěj vynesl přísnou kritiku na Jarka Nohavicu a nešetřil hutnými výrazy. Pozoruhodně zhodnotil dílo slezského barda, které zná a obdivuje přinejmenším polovina národa, a nadhodil úvahu, že umělcova osobnost se nemusí shodovat s jeho dílem. Naproti tomu, Matějova osobnost se s jeho dílem naprosto shoduje,“ krčí rameny Ivan Vyskočil.
A na adresu Hollana dodává: „Tedy dílo stojící za povšimnutí žádné, až na ten slabomyslný článek s tím ‚spisovným‘ a ‚noblesním‘ vyjadřováním. A přesně s tímto dílem se shoduje i osobnost pisatele, o které jsem se dočetl zhruba toto: Vyznamenal se zejména dojížděním na Ukrajinu za nějakou dominou. To se neodvážím kritizovat. Každý má jiné choutky. Zejména v dnešní době, kdy prý je až sedmdesát pět pohlaví, si to netroufnu posuzovat, já, chudý kluk, který má jenom jedno. Prý byl v zastupitelstvu Brna, kde prý vehementně prosazoval přijímání imigrantů, přestože to většina národa nechce. Takže bych řekl, že tady osobnost je v souladu s tou blbostí, která vytryskla z jeho článku,“ nebere si servítky oblíbený herec.
Fotogalerie: - Umění není pornografie
Fotogalerie: - Měsíc v kleci
I nejkovanější kádrovák z dob komunismu by zbledl závistí
„Ke všem těm Rejžkům, Justům a Jandům (ten z Evropských hodnot) se přidal také pan Zdeněk Šarapatka. Ten to vzal z jedné vody načisto. Potom, co nakydal dostatek špíny na Luboše Xavera a ostatní nové členy rady ČT, se pustil i do dalších. Nějak ho popudil režisér Jiří Strach a s ním svezl i pana kardinála Duka,“ naráží herec na to, co napsal radní Šarapatka, podle kterého režisér „plivl“ na ČT. Šarapatka na svém twiterovém profilu mimo jiné uvedl: „Jiří Strach je pro mě zklamáním. Naposledy včera, kdy po vzoru Ovčáčka plivl po ČT, které vděčí za úspěch. Z docela fajn chlápka je teď Dukův Prchal. Škoda.“
„Když se proti takové kritice ozval režisér Jiří Svoboda, prokádroval ho Šarapatka tak, že i nejkovanější kádrovák z dob komunismu by zbledl závistí. Ono to ani není moc k smíchu, jak tihle samozvaní kritici a posuzovači kolem sebe kopou a snaží se znectít lidi, kterým nesahají ani po kotníky. Nechápu vůbec, proč si tito lidé zbytečně cintají pentli, jen aby se otřeli o někoho, kdo je převyšuje zvíci Eiffelovy věže,“ žasne Ivan Vyskočil a dodává.
„Vypůjčím si k tomu jednu z reakcí na článek páně Šarapatky. Jeden čtenář vzkazuje: „Po pánech režisérech Strachovi i Svobodovi tady zbydou pěkné filmy, ale po vás Šarapatko - jenom smrad!“
Přeju hezké léto, imunitu proti blbosti a hodně zdraví,“ vzkazuje na závěr Ivan Vyskočil čtenářům ParlamentníchListů.cz.
- Pravidelná rubrika: Nedělní ráno s Ivanem Vyskočilem
Psali jsme:
autor: David Hora
