Dovládne Fialova vláda do voleb 2025? Bez ohledu na vaše přáníAnketa
Firmy vidí spíše problémy než příležitosti. Pro celkem 52 % firem bude mít přeměna energetiky (tzv. Energiewende) negativní nebo dokonce velmi negativní dopady. Jen pro 13 % bude pozitivní. 35 % se k ní staví neutrálně. U energeticky náročného průmyslu jsou zasažené tři čtvrtiny všech dotazovaných firem, což místopředseda komory považuje za varovné. „I v sektorech, které z Energiewende direktně profitují, jako jsou služby nebo stavebnictví, se nálada zhoršuje,“ říká.
Spouštěč špatné nálady je jasný. Válka na Ukrajině a z ní vyplývající následky pro energetiku, které podle místopředsedy komory politici nebyli schopni odstranit. Firmy se stále obávají své budoucnosti a bojí se o svou konkurenceschopnost. Ceny energie jsou stále vysoké a Německo nemá moc vyhlídek na zlepšení ekonomiky. „Hlavní otázky nebyly zodpovězeny,“ míní Dercks.
Nejde to, leda by se zastavila produkce
Firmy se prý čím dál více setkávají s nároky, které nelze splnit. „A pak jsou tu úsporové cíle vyplývající ze zákona o energetické úspoře, u kterých nikdo nedokáže říct, jak jich dosáhnout bez toho, aby zastavil produkci,“ dodává Dercks.
Což už má následky. Tři čtvrtiny firem tlumí investice. U energeticky náročného průmyslu dokonce polovina tlumí investice u své hlavní činnosti. Naopak přibývá těch firem, které se hodlají k Německu otočit zády. Téměř třetina průmyslových podniků plánuje nebo už realizuje přechod jinam nebo omezení produkce v Německu. Dercks apeluje, že němečtí politici musejí podniknout kroky, aby německému průmyslu dali naději do budoucna.
Nejen Německo
Následky, pokud by k tomu nedošlo, přiblížil ekonom Lukáš Kovanda. „Pokud by Německo přišlo o svoji konkurenceschopnost vskutku ve fatální míře, deindustrializace země je nevyhnutelná. Ta by byla pohromou pro celou evropskou ekonomiku, jíž je Německo motorem. Německý průmyslový motor ale de facto – skrze Evropskou komisi a Evropskou centrální banku – zachraňuje před bankrotem Itálii. Pokud by se německý průmyslový motor zadrhl, vzrostou úroky na německých dluhopisech, ale ještě mnohem výrazněji na těch italských, neboť mezinárodní věřitelé ztratí své stávající přesvědčení, že tržby a zisky německého průmyslu a exportu mohou i nadále přímo či nepřímo sanovat předluženou, stárnoucí a dlouhodobě pochřadlou italskou ekonomiku, dušenou eurem – tedy měnou, které produktivita italské ekonomiky jednoduše nestačí.“
„Německá vláda podle zprávy schválené v polovině srpna předpokládá, že ceny energií zůstanou v zemi na zvýšené úrovni minimálně do roku 2027. Německo totiž patří mezi země, které jsou vůbec nejpalčivěji zasaženy probíhajícím procesem odstřihávání od poměrně levných ruských energií, zejména plynu. Jednou z prvních obětí hrozící výraznější deindustrializace Německa by bylo české hospodářství, jemuž by deindustrializace hrozila zrovna tak – kvůli vysoké dodavatelsko-odběratelské provázanosti s německým průmyslem a kvůli podobně vysoké, ne-li vyšší, závislosti na ruských energiích, a to nejen plynu, ale i ropě,“ dodává.
Třetina německého průmyslu zvažuje odchod do zahraničí, kvůli vysokým cenám energií. Hrozba deindustrializace Německa – a tím pádem i Česka – nikdy nebyla vyšší
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) August 29, 2023
Německé firmy a podniky ve vzrůstající míře omezují své investice na domácí půdě a zvažují, či již uskutečňují odchod…
Že to jde s Německem ekonomicky z kopce se však ukazuje delší dobu. „Společnosti zabývající se rezidenčním stavebnictvím jsou pod obrovským tlakem. Nejenže se neustále ruší stávající zakázky, ale přichází také stále méně nových zakázek,“ uvedl Klaus Wohlrabe, vedoucí průzkumů Ifo Institutu pro ekonomický výzkum.
Podle nejnovějšího průzkumu Ifo Institutu počet rušených zakázek potvrdilo 18,9 % společností, což představuje pokles oproti minulému měsíci, kdy byl jejich počet na 19,2 %. V kontrastu s dlouhodobým průměrem 3,1 % a průměrem 1,5 % z let do roku 2021 to od jara 2022 představuje značný nárůst.
Odborníci se shodují, že stavební společnosti v Německu se nacházejí v obtížné situaci, kdy se ocitají pod tlakem jak kvůli rušení zakázek, tak i celkovému nedostatku nových projektů. V červenci 2023 zaznamenalo nedostatek zakázek 40,3 % společností, což oproti červnu představuje nárůst o 5,8 %. Výrazná změna je patrná v porovnání s předchozím rokem, kdy byl tento ukazatel na 10,8 %. „Blíží se bouře. Po mnoha letech expanze nyní vyšší úrokové sazby a drastický nárůst stavebních nákladů dusí nové zakázky,“ sdílel svá zjištění ekonom Wohlrabe.
Mezinárodní měnový fond předvídá, že Německo za letošní rok zaznamená pokles HDP o 0,3 %, a bude tak jedinou propadající se ekonomikou ve skupině G7. Výkon německého hospodářství klesá již dvě čtvrtletí po sobě, což ekonomové označují za „technickou recesi“. Problémy jsou prý ale dlouhodobé. „Nízká výkonnost není jen předpovědí – to už vidíme,“ řekl před zveřejněním nejnovějších údajů o HDP Joerg Kraemer, hlavní ekonom Commerzbank AG. „Pro druhou polovinu roku předpovídáme obnovení recese.“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.