Proč kupovat draze, když to jde za hranicemi levněji? V uplynulých měsících výrazně přibylo lidí, kteří nakupují za hranicemi, a to nejen potraviny, ale kupříkladu i drogerii, nebo nábytek. V polských obchodech už mají tuzemci i své věrnostní karty. V Polsku navíc platí nulová daň z přidané hodnoty na potraviny. Výlety Čechů na nákupy za hranice pociťuje i státní rozpočet.
„Nenakupoval jsem v Polsku nikdy. Že bych tam jezdil na nákupy, to jsem opravdu neudělal nikdy. Na druhé straně, žiji na té hranici, tak vím, že se to v průběhu let přelévá. Já myslím, že to je standardní," popsal Stanjura, který je z Opavy. Výpočty, které by ukazovaly, o kolik stát přichází kvůli tomu, že lidé jezdí nakupovat za hranice, Stanjura nemá. „Co s tím vláda může dělat?" zeptal se Stanjura k otázce, zda jej znepokojují výlety českých občanů za nákupy do zahraničí. „Samozřejmě by bylo lepší, kdyby takřka všechno skončilo ve státním rozpočtu," poznamenal Stanjura. Kdybychom podle něj dali 0% sazbu DPH na potraviny, byl by to téměř 70miliardový dopad na náš rozpočet. „Je politicky jednoduché sazbu snížit, je politicky složité se vrátit," dodal.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Je Česko světová špička v dopravě a obraně, jak tvrdí premiér Fiala?Anketa
Fotogalerie: - Penze porostou pomaleji
„Možná, že čísla za půl roku, za tři čtvrtě roku budou vypadat trochu jinak, protože se u nás trochu zastavil růst cen potravin," podotkl k tématu nákupní „invaze" českých lidí do Polska Rusnok. Vymezil se i proti slovu invaze. „Koruna byla po jistou dobu extrémně silná, z důvodů, které nebudu rozebírat. To se také změnilo vůči zlotému. A ten nárůst kartových sankcí je také do značné míry ovlivněn tím, že lidé dnes platí mnohem víc kartami, než platili před rokem," sdělil. Ministr financí s tím může udělat strašně málo, míní Rusnok. „U nás kupují také Němci, Poláci tady také kupují nějaké věci, my kupujeme zase tam, jsme v Evropské unii, tomu se prostě lze těžko vyhnout," podotkl Rusnok a pozastavil se nad tím, jak je možné, že někdo může mít výjimku na nulovou sazbu na potraviny. Brusel podle něj strašně věcí neumí vymoci. Rusnok následně také prohlásil, že by nerušil EET.
Řeč byla také o úsporném balíčku a změnách, kterými prošel. Vylepšila jej vládní koalice? „Já myslím, že jsou to kosmetické změny a gratuluji panu ministrovi, že to ustál takhle bez ztráty desítky, protože to muselo být asi docela složité jednání, to mu vůbec nezávidím. Myslím si, že u těch benefitů je to rozumné, když oba dva sociální partneři to chtějí, tlačí na to, a udělalo se to chytře tím zastropováním. Protože ty benefity dávají podle mě smysl, když vylepšují tu kvazimzdu pro ty střední a nízkopříjmové skupiny, trošku ztrácí smysl, když se tím jenom hledá cesta, jak se vyhnout daňovým povinnostem a výrazně přilepšovat vysokopříjmovým zaměstnancům, to si myslím, že skutečně není účelem, takže to je asi dobré řešení," poznamenal Rusnok.
„K DPH mám takový poměrně striktní názor, že za situace, kdy se nebyli schopní dohodnout na tom, že DPH přinese něco víc do rozpočtu, se nemělo vůbec sahat. Protože si udělali jenom spoustu problémů, z kterých nebude mít rozpočet nic, a lidi nakonec skoro taky ne. Je to hra s nulovým součtem, a spíš mírně negativním z hlediska politického vyznění. To je ale věc jiná, takhle si to dohodla koalice, teď jestli už tam bude jedna položka tady nebo onde, to jsou už drobnosti, já bych to řešil jinak," dodal Rusnok, že balíček se v podstatě nezměnil. „Jsem rád, že je tady úsilí o konsolidaci, abych nevypadal, že to nějak kritizuji," dodal.
Pro Alenu Schillerovou není balíček konsolidačním, ale daňovým. „Kde jsou ty úspory na výdajové straně? Kde jsou ty dotace? Mám prázdný papír, nic jsem nenašla," rozhorlila se Schillerová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Vanda Efnerová
mravní bahno
