Zmíněná dohoda mezi oběma zeměmi by mohla připravit půdu pro dohodu v rámci skupiny ministrů financí eurozóny, kteří by o sestavení nového nástroje měli jednat příští měsíc. Skopeček kroutí hlavou nad tím, že ostatní země eurozóny u toho nebyly a budou o návrhu jednat až následně. Na celou věc reagoval slovy, že i přesto nám naši „eurohujeři“ budou tvrdit, že máme přijmout euro, abychom byli u stolu a tvořili budoucnost eurozóny. „Legrační argument...,“ doplnil.
Ing. et Ing. Jan Skopeček, Ph.D.
Jeho komentář ale přivedl Ženiška k úsměvu, sdílel jej pobaveně na svém twitterovém účtu a ironicky k němu připsal, že je mu kvůli tomu Lucemburska, Nizozemska, Slovenska a dalších zemí eurozóny až líto. „Úplně jsem se rozbrečel, když slyším, jak tím trpí,“ podotknul ironicky k jejich neúčasti na jednání Německa a Francie.
PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D.
Následně podotknul, že by už „mohla ODS konečně přestat strašit argumenty asi tak na úrovni představitelů chodících na oslavy J. Soukupa. Je to jen návrh dvou zemí, schválit musí všichni v EU,“ shrnul na závěr Ženíšek.
Rozpočet eurozóny má být součástí rozpočtu celé Evropské unie a bude k dispozici nejdříve v roce 2021, kdy by měl vstoupit v platnost nový rozpočet EU. Jeho cílem je posílit konkurenceschopnost a sblížit země eurozóny, uvádí společný francouzsko-německý návrh. Nový nástroj by měl být rovněž otevřený zemím, které se přičlenily k mechanismu směnných kurzů ERM II, tedy které čekají na zavedení eura.
Podle návrhu mají členské země předkládat komisi plány, své strategie, které budou zahrnovat plánované reformy a návrhy projektů, které by měl rozpočet finančně podpořit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
