„Nejsme ještě dramaticky zadluženi v celkovém objemu. Ten objem není dramatický, ale sklenice se strašně rychle plní. To tempo zadlužování je neúnosné. Kdesi v dáli, nikdo neví kde, je skála a my letíme do té skály, ten směr je neúnosný, neudržitelný,“ hovořil Kalousek o směřování k řeckému scénáři. „Ten odpovědný pilot musí vzít za ten knipl a vybrat zatáčku. Čím později tu zatáčku začne vybírat, tím bude muset být prudší, tím tvrdší kroky,“ přiblížil metaforicky stav státních peněz.
„Takže situace není tak dramatická, aby nám už zítra hrozil krach, ale několik posledních let k němu letíme přímou cestou, a ještě občas dokážeme vymyslet zkratku,“ pokračoval Kalousek v pořadu Interview ČT24.
Za minulé čtyři měsíce je to 200 miliard nového schodku, jde o nejvyšší schodek za toto období v dějinách České republiky.
Vláda argumentuje, že na tento deficit je třeba nazírat trochu jinýma očima, protože jde o rozpočet válečný ve stínu energetické krize. Kalousek naopak zdůrazňuje, že je nejdříve potřeba pohlížet na něj jako na zákon. „Je to zákon o státním rozpočtu a ten zákonem stanovuje výdaje a zákonem také stanovuje deficit. Samozřejmě že těch rizik je vzhledem k situaci v rozpočtu více než obvykle, nicméně ta rizika musí ta vláda nějak řídit, což zatím, si myslím, že nedělá,“ uvádí bývalý předseda TOP 09.
„Pravděpodobně se vládě nechtělo nebo nechce do nepopulárních opatření,“ soudí Kalousek. „Já na místě vlády bych v té situaci, ve které teď je, už v březnu v jednotlivých kapitolách zavazoval ty výdaje, které je možné zavázat, s tím, že je na konci roku uvolníme, nebo neuvolníme, abychom dodrželi ten schválený deficit,“ pokračoval.
Novela o státním rozpočtu, po které volá opozice, podle jeho slov není nezbytná, má to však své „ale“: „Situace v rozpočtu je zřejmě taková, že se vláda pravděpodobně vejde do výdajů, které jí zákon schvaluje, takže není nezbytná novela o státním rozpočtu. Ale zcela určitě nenaplní příjmy, a to o hodně. Nenaplní se 50 miliard z emisních povolenek. Nechápu, jak si někdo mohl myslet, že s nimi může počítat v příjmu státního rozpočtu? Nedomnívám se, že se naplní výběr z daně z přidané hodnoty,“ dal za příklad.
Máme být kromě západních spojenců vděční za osvobození od nacismu i Rudé armádě?Anketa
Zbývá tedy poměrně malý prostor výdajů, které nejsou ze zákona, které nejsou z pracovních smluv. „A protože koalice je pětičlenná a strany se žárlivě hlídají, jestli se té jedné neškrtne víc, tak tam opravdu nezbývá nic jiného než říct všichni stejně – 5 procent, 10 procent.
Anebo to neuděláte, pokrčíte rameny, smíříte se s tím, že deficit bude vyšší, ale z každé miliardy dluhu budeme platit 50 milionů úroku ročně!“ upozorňoval na obrovskou zátěž do výdajů příštích let. „Miliard dluhu musí být co nejméně. Proto ty škrty v letošním roce,“ řekl svůj recept pro letošní rok.
Konsolidační balíček, který se týká rozpočtu pro rok následující, čítá 55 opatření. Spekuluje se, jak vysoká bude míra šetření pro státní rozpočet. Objevuje se částka 120 miliard. To je podle Kalouska stále málo: „Bude záležet na poměru výdaje – příjmy. Budu to pokládat za poměrně málo vzhledem k tomu obrovskému problému, který máme. Ten problém je na úrovni 250 miliard rozdílu mezi pravidelnými příjmy a pravidelnými výdaji,“ zdůraznil.
Dotazován byl také, zda se máme vrátit k úrovni zdanění zaměstnanců z období před zrušením tzv. superhrubé mzdy. To by do státního rozpočtu přineslo podle Kalouska více než 100 miliard korun. Kalousek si je jistý, že pro ODS je to tabu a nic takového nebude součástí konsolidačního balíčku. „Já chápal ODS, že hlasovala pro snížení daně z příjmu fyzických osob, ale nikdy jsem nepochopil a nikdy nepřestanu ODS zazlívat, že poslanci Babišovi podpořila i to zničení pravidel rozpočtové odpovědnosti.
Kdyby mu to neprohlasovala, tak ta vláda snížila příjmy o 100 miliard, ale o 100 miliard musela snížit i výdaje. V zásadě by se se strukturou rozpočtu nic nestalo, jenom by se méně přerozdělovalo, já bych to pokládal za správné. Tím, že současně s tím došlo ke zničení zákona o rozpočtové odpovědnosti, tak vláda mohla snížit příjmy, zvýšit výdaje.
A dnes se ministr financí potýká s problémem, který si do značné míry způsobil sám jako předseda klubu ODS, když ta pravidla zákona o rozpočtové odpovědnosti společně s poslanci SPD a hnutí ANO zničil,“ spráskl Kalousek ruce nad současným šéfem státní kasy Zbyňkem Stanjurou.
Jak nyní díru ve státním rozpočtu zacelit? „Především bych velmi rád mluvil o úsporách. Já tvrdím, že lze uspořit více než 100 miliard, 110 až 120 miliard určitě. Potom nějaké výdaje zamrazit a nechat je zmraženy dva až tři roky, pak by se nemusela úroveň zdanění vracet na tu úroveň roku 2020. Je to bilance.
Jestli ta vláda dokáže škrtnout jen 70 miliard... Tak je to málo a o to víc bude muset zvyšovat daně,“ pokrčil bývalý ministr financí rameny.
Na závěr byl dotazován, zda chystá návrat do aktivní politiky. „Padly nabídky na různé kandidatury někam, já jsem svůj návrat do politiky nikdy nevyloučil, ale také to není něco, na co bych se díval jako pes na jitrnici, po čem bych toužil zítra a musel to za každou cenu mít,“ uvedl a k možné kandidatuře do Senátu či do europarlamentu doplnil: „Já o tom složitě přemýšlím sám ve vlastní hlavě a neučiním to přemýšlení přemýšlením veřejným,“ pousmál se Miroslav Kalousek na závěr.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab