Od premiéry prvního dílu Reportéři ČT uplynulo patnáct let. Od té doby mohli diváci vidět na sedm set vydání tohoto pořadu. Reportéři ČT se tím pádem stali nejdéle vysílaným profilovým pořadem investigativní publicistiky v dějinách České televize.
Jak je známo, Reportéři se zaměřovali na odhalování korupce, zneužívání moci, ale také silné lidské příběhy. Pořad i samotní jeho reportéři získali celou řadu novinářských ocenění. A polevit nechtějí ani v budoucnu. „Stále se snažíme zlepšovat sami sebe a pracovat na tom, abychom přinášeli divákům aktuální informace, které mají přidanou hodnotu a odhalují současný svět v hlubších souvislostech,“ uvedl Wollner.
Přiznal, že minimálně každý druhý týden má však chuť této své práce nechat. „Něco je ale silnější než ta touha a pokračuju v tom někdy i přes pocit beznaděje. Vždy se z toho vyspím a pak přichází pocit, že dělám tu nejlepší práci na světě,“ doplnil.
V posledních dílech Wollnerova pořadu jsme mohli vidět témata, jako jsou solární byznys a rok od inaugurace Miloše Zemana. Dramaturg proto rovnou vysvětlil, proč zrovna tato témata, jelikož je vždy poctivě vybírají. „Tato témata si to zaslouží. Věnovat se prezidentu s nějakým odstupem je v pořádku a nese to s sebou závažné bezpečnostní otázky. A i otázky takové, jako je směřování této země, kam se bude vyvíjet, nebo vychylovat,“ míní.
„Syková si o kritiku řekla. Já se tomu tématu původně bránil, pokud máte renomovanou vědkyni, lékařku v bílém plášti, která má nimbus, že zachraňuje lidské životy, a vy jste jen novinář, tak musíte vědět, že musíte přinést zdrcující důkazy, abyste tuto konfrontaci ustál,“ řekl s tím, že byli od začátku postavení do situace, že s nimi nebude akademická sféra, která o všech problémech věděla, chtít spolupracovat. „Paní Syková je totiž velice vlivná osoba, tehdy poradkyně premiéra,“ doplnil.
„Co se týče linky Drahoše na recyklaci PET lahví. Proboha, Drahoš je v nějaké funkci v tuto chvíli? Kdyby měl za sebou úřad a mohli jsme sledovat jeho počínání ve veřejné funkci a zneužil svou moc, bezpochyby u Drahoše budeme stejně nesmlouvaví jako u všech ostatních,“ zdůraznil Wollner s tím, že Drahoš byl předtím akademik a naopak se sám se Sykovou dostal do konfliktu. Dodal, že kritizovat mohou, ale musejí mít na stole skutečně konkrétní věci.
Došlo i na srovnání některých pořadů, které předcházely Reportérům ČT jako například pořad Fakta. Padla otázka, jací měli být reportéři tenkrát v roce 2004. „Obávám se, že v roce 2004 měli být jiní v tom, že budou bezzubí. Pořad Fakta byl dobrý pořad se spoustou odhalení, pohřbilo ho to, že vadil příliš politikům. Hlavně odvysíláním reportáže, že si politici na Malé Straně budují hnízda jako termiti,“ uvedl s tím, že pak se začaly dít tanečky a pořad skončil.
Vzpomněl si i na dilema, když začínali, spjaté se svou reportáží o zvyšování poplatků pro Českou televizi. „Nikdo neřekl: Nedělejte vážné věci. Ale tehdy se na zvednutí těchto poplatků měli podílet i komunisti a byla zde událost setkání komunistů z celého světa a my jsme to dělali. Najednou ale komunisti řekli: Když odvysílají Reportéři tu reportáž, my nezvedneme poplatky,“ vzpomínal Wollner, který měl jasno, že by vedení bylo asi rádo, kdyby reportáž neodvysílal. S úsměvem pak dodal, že se odvysílala a je v archivu.
Nyní má Wollner pocit, že je v naprosto nejkomfortnější pozici v rámci České televize, v jaké kdy byl. „Neprobíhají tu na mě žádné zákulisní tlaky, které tu všichni lidé zažili. Vím, že někteří lidé nejen v Radě ČT mi nebyli nakloněni. Já ale vždy stál pevně za svou redakcí. Bylo mnoho témat, u kterých se vedla pře, protože byla politicky nepohodlná,“ uvedl Wollner, který je hrdý, že ubránil lidi, kteří se na tom v redakci podíleli, a reportáže, které odvysílali.
Na přetřes přišla i ochota politiků spolupracovat. Vzpomněl se například útěk ústeckého exhejtmana za ODS Jiřího Šulce v roce 2010 před reportérkou ČT na WC, aby nemusel hovořit na kameru, a z druhé strany držel kliku, aby se k němu dál nepřiblížila. I přesto se tato neochota dá prý považovat za informaci. „Tohle je vždy dost přesná informace o tom člověku, že mu stojí za to držet kliku,“ pousmál se Wollner.
Nad vyčíslením v souhrnu 110 aktérů za rok 2018, kteří nesouhlasili s tím, jak o nich vypadala v pořadu Reportéři ČT reportáž, mávl Wollner rukou. „No jo, no, já bych také chtěl být hezčí. No... blbý je, že oni nemají jiný argument, než že se jim to nelíbilo, kdyby měli fakta, posoudila by to rada, a kdyby byla važná, dali by nás k soudu, a dobře vědí, proč to nedělají,“ reagoval Wollner.
„Takoví se nás akorát snaží urážet, dehonestovat a vytvářet dojem, že točíme na objednávku nebo že jsme neobjektivní a zkorumpovaná pakáž,“ kroutil hlavou s tím, že se nikdy nemuseli nikomu za nic omlouvat.
Je si dobře vědom, že mezi politiky rozhodně nejsou oblíbení. Rozdíl je prý také, jak ochotní jsou podat informace pro zpravodajství a jak pro Reportéry. „Já bych si kladl otázku, jestli je v tom zpravodajství vše v pořádku, pokud jim ti politici takto ochotně odpovídají. Politici ochotně odpovídají jen těm, kteří otázkami nemíří k podstatě věci,“ říká jasně Wollner.
„Být oblíbený u politiků, to je pro novináře ta nejhorší vizitka,“ poznamenal s tím, že novinář a politik jsou na opačných stranách barikády. „Novinář je tu od toho, aby politika kontroloval a nedržel mikrofon, aby politik do světa vyprávěl své pěkné příběhy,“ uvedl.
Dotkl se i kauzy vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, kteří byli zastřeleni. Wollner v souvislosti s ní zmínil jistou lehkovážnost, která k jejich profesi patří. „My se také s výhrůžkami často setkáváme, ale neumíme si ani představit, že je někdo myslí skutečně vážně. Málokdy jsme schopni domyslet, že to nějaký člověk myslí vážně,“ sdělil Wollner. Přesto jeden případ, kdy se jim rozsvítila červená kontrolka, zmínil.
„Jeden člověk nám na našich stránkách vyhrožoval řezáním hlav, a že bychom měli být vystřílení jako redakce časopisu Charlie Hebdo. Na toho jsme podali trestní oznámení,“ řekl s tím, že to policie nebrala ale moc vážně a ten člověk se mu za půl roku opět ozval. „Nevím, jestli se tu musí stát to co na Slovensku, aby policie nebyla lehkovážná,“ krčil rameny a dodal, že se to odehrálo ještě prý před kauzou Kuciak.
Následně se také vyjádřil k tomu, že bylo zrušeno a následně obnoveno vysílání slovenského pořadu Reportéři RTVS, podle něktrerých blízké pořadu Repotéři ČT. Woolner je však k tomuto pořadu kritický, není podle něj srovnatelný s tím, co dělá on. „Nevysílají vážná odhalení nejvyšších politiků v té zemi. Snaží se odhalovat politicky méně exponované věci,“ říká.
Česká televize je proti okolí prý velice svobodná, když hovoří třeba o Polsku nebo Maďarku. „Držím kolegům na Slovensku palce, aby posunovali hranice a nebáli se otevírat třinácté komnaty slovenské politiky. Tam je opravdu co řešit,“ uzavřel šéfredaktor reportážní publicistiky České televize Marek Wollner, který dostal prestižní novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2015 za svůj přístup k žurnalistice, který vtiskl právě do Reportérů ČT.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
