Považujete neočkované za škůdce a nepřátele?Anketa
„Přiznám se, že ani já jsem to nečekal. Přece jenom jsem se domníval, že účinnost bude alespoň roční a že se k přeočkování dostaneme až za rok. Šest měsíců je poměrně krátká doba a konec účinnosti u velké skupiny lidí přišel zrovna teď. Zejména senioři byli očkováni v únoru, když si k tomu přičteme půl roku, tak jsme na devátém, desátém měsíci v roce. Ochrana u nich přestala fungovat, a to hraje také roli,“ zhodnotil vakcinolog pro server Lidovky.cz.
„Vakcíny vyvanují takovou rychlostí, že to bere dech,“ shrnuje bývalá žurnalistka a táže se, jak je možné, že něco takového Chlíbek zjišťuje až nyní, když podle ní pochybnosti již zkraje srpna vyvolával pohled na covidové statistiky z Izraele a Velké Británie.
Fotogalerie: - Babišova druhá dávka
„Koukala jsem pořád dokola na počty hospitalizací v Británii a Izraeli a říkala jsem… sakra, jak to, že je tam těch očkovaných tolik? Vždyť ta vakcína měla zabírat na hospitalizace z 96 procent a na úmrtí ze 100 procent!!! To byla čísla, kterými nás v té době krmil Pfizer. Všechny studie potvrzovaly, že po vakcíně vzniká jak protilátková, tak i buněčná imunita,“ komentuje tehdejší své pochyby Bazalová s poukazem, že podle studií prezentovaných firmou Pfizer by v nemocnicích neměl být prakticky nikdo očkovaný.
Varovný měl být zejména stav v Izraeli: „Při pohledu na čísla v izraelských nemocnicích, kde proočkovaná populace končila ve špitálech, mi bylo jasný, že tady se děje něco, s čím se asi úplně nepočítalo. A když začali Izraelci mluvit o třetí dávce, bylo zjevné, že vědí něco, co my ne.“
Právě Izrael v současnosti uplatňuje pravidlo platnosti druhé dávky očkování maximálně šest měsíců, po nich si musejí lidé pro prodloužení covidových certifikátů nechat aplikovat třetí dávku. Mezi druhou a třetí dávkou očkování zároveň musí být nejméně pětiměsíční odstup.
Podle Bazalové je tak dost možné, že farmaceutické firmy o účinností vakcín „trochu lhaly“. Rozpor ve výsledcích studií podle ní mohlo způsobit například to, že byli vybíráni mladší dobrovolníci, u kterých imunita funguje lépe než u starší populace. „Kam se ztratila imunitní paměť, která se podle všech možných studií měla u očkovaných vybudit? Znamená to, že vakcíny tohle neumějí a že lidé se budou muset očkovat stále dokola?“ táže se nyní členka Rady ČTK a nastoluje otázku, zdali vakcíny buněčnou imunitu nevyvolávají dlouhodoběji jen u mladších lidí.
Fotogalerie: - 100 000. očkovaný
Mohlo by se tak stát, že jakmile protilátky po vakcinaci přestanou cirkulovat a bude potřeba jejich aktivace při styku s virem za pomoci paměťových buněk v uzlinách a kostní dřeni, dojde u starších lidí k jejich horší aktivaci, a bude tedy třeba podat novou dávku vakcíny.
„Teď je otázka, nakolik se to bude týkat jen seniorů. Ale u nich to je největší průser. V každém případě je téměř jisté, že Pfizer o tom musel vědět už na jaře. Ale když je tou krátkou účinností překvapený i šéf Vakcinologické společnosti, tak je jasný, že se tím moc nechlubili. Já osobně to považuji za skandální. Kdybychom věděli, že vakcíny fungují takto, přinejmenším jsme mohli zvážit, jestli je strategické očkovat se před létem a jestli nevyčkat na podzimní měsíce. Celá ta šílenost s velkokapacitními očkovacími centry, kde jsme dělali očkovací závody, se teď jeví jako úplně zhovadilá. Kdo si počkal, ten vyhrál. S Chlíbkem částečně soucítím. I já jsem tím vývojem šokovaná. Podle mě to signalizuje jediné: že farmaceutickým firmám nejde věřit vůbec nic,“ hodnotí zpětně bývalá vedoucí redakce ranního a dopoledního vysílání ČT24.
Fotogalerie: - Pochod proti očkování
Varuje, že paradoxně vakcíny mohou situaci ve zdravotnictví ještě zhoršit, jelikož málokdo čekal, že se budou někteří očkovaní dostávat na nemocniční lůžka. „To, čeho jsme svědky a co žijeme, je zkrátka nevídané. Bacha, neříkám vám, že vakcíny jsou neúčinné. I kdyby byly účinné z 50 procent, pořád polovina těch, kteří by skončili v nemocnici, v nich neskončí. Ale my nevíme, kam až ta účinnost klesne a za jak dlouho. To, že nemocnice neplánovaně zaplňují očkovaní, je taky důvod, proč je tato vlna horší, než se čekalo. I to Chlíbek vlastně přiznává. My jsme všichni (včetně mne) mysleli, že většinu rizikových máme chráněných a ten zbytek už nemocnice nezahltí. Stejně tak by je neměli zahltit nemocní mladší. Ale jestli se jipky začnou plnit očkovanými, tak jsme v situaci, kterou nikdo nečekal.“ Dodává, že je otázka, zdali vše vyřeší třetí dávka, anebo se opět nakonec ukáže, že je pouze krátkodobou ochranou. „Ono je totiž možný i to, že ty vakcíny přestanou fungovat úplně. Že celý ten koncept je špatně. Vzhledem k vývoji to není vyloučené,“ naznačuje s tím, že se to ukáže jako první na letošní zimě v Izraeli.
Mnozí odborníci jsou šokováni, jak přibývají počty očkovaných pacientů zejména z nejstarších skupin populace. Z úterních 242 nově hospitalizovaných tvořilo skupinu očkovaných pacientů 128 lidí, zatímco neočkovaných, přijatých do nemocnice, bylo 114.
K vakcinaci proti covidu-19 se v současnosti dosti negativně vyjadřuje i internista a psychosomatik Jan Hnízdil. V Pressklubu na Frekvenci 1 uvedl, že pochybuje o účinnosti očkovacích látek, jelikož nevydrží chránit veškeré očkované déle než půl roku.
„Podívejte se, nestačilo první kolo vakcinace. Slibovalo se: to bude tečka. Nebudete pozitivní, nebudete nakažliví, nebudete nemocní. Ale najednou ne, ne, dvě očkování nestačí. Tři očkování nestačí. A teď už jsem zachytil informace, že by se mělo očkovat jednou za měsíc, protože vakcíny takzvaně vyvanou,“ zaznělo od něj.
Podle Hnízdila se jedná o „koronahysterii“ a akorát se „točíme v kruhu“. „Virus není primárně medicínský problém, to je skutečně zneužití medicíny a viru k politickým účelům,“ míní.
Fotogalerie: - Očkovací autobus
Pokles účinnosti je „nepříjemným překvapením“ rovněž i pro imunologa Václava Hořejšího. Podle něj ovšem i tak očkování výrazně pomáhá, jelikož je nutné si uvědomit, že skupina očkovaných je větší než neočkovaných.
Očkovaní budou podle Hořejšího v nemocnicích běžně převažovat, neznamená to však, že vakcíny zcela nefungují.
Vysvětluje, že do skupiny rizikových obyvatel podle něj spadá zhruba 2,5 milionu lidí, kde je zhruba devadesátiprocentní proočkovanost. „Devadesát procent očkovaných z těch 2,5 milionu rizikových tvoří zhruba 50 procent hospitalizovaných. Když tedy máme cca jedna ku jedné poměr očkovaných a neočkovaných v nemocnicích, tak to znamená, že těch 90 procent přispívá jednou půlkou a zbývajících deset procent neočkovaných tou druhou půlkou. Z toho vyplývá při poměru velikosti skupin, že účinnost vakcíny je tedy desetkrát lepší, než když očkovaný nejste,“ vysvětluje Hořejší pro server Novinky.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
