„Když jsem přišla do Švédska, zažila jsem obrovský kulturní šok. Ve Švédsku je islám mnohem fanatičtější a extrémní než v mé rodné zemi. Zatímco v Somálsku se snaží radikální imámy zavírat do vězení, ve Švédsku mají volné pole působnosti. Nikdo na ně nedohlíží, nikdo jejich činnost nekontroluje a oni si dělaj, co se jim zlíbí. Stavějí si mešity, kážou nenávist a pobírají peníze od švédských daňových poplatníků,“ říká Walterová.

Walterová po příchodu do Švédska své původní náboženství opustila. „Žít v muslimské komunitě ve Švédsku znamená nemít žádnou svobodu. A pokud se navíc rozhodnete islám opustit, hrozí vám až smrt. I já jsem se po opuštění islámu raději dál ze strachu zahalovala. A to vše se děje v údajně demokratické zemi, kde platí svoboda vyznání, svoboda názoru...“ konstatuje pětačtyřicetiletá aktivistka.

Walterová odmítá omlouvat vyšší kriminalitu a náchylnost k radikálnímu islámu Somálců a dalších přistěhovalců z Afriky či Blízkého východu jejich nízkým vzděláním a malou šanci se uplatnit. „Oni si ale přece mohou vybrat, protože švédský sociální systém nabízí dostatečnou podporu. Můžete chodit do školy a později i na univerzitu. Lidé, kteří se dali na cestu vzdělání, zajistili si normální život. Nemůžeme somálské a jiné zločince jen omlouvat. Položme si spíš otázku, proč nejsou jako my?“