První téma Týdne v médiích otevřel Petr Žantovský zprávou, kterou označil za výjimečně pozitivní. Odkázal na článek německého deníku Berliner Zeitung, na který upozornil také server Echo24. Podle zveřejněných informací administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyhlásila nový grantový program na podporu svobody projevu v Evropě. 

Americké ministerstvo zahraničí na něj vyčlenilo 4,93 milionu dolarů (v přepočtu zhruba 104,5 milionu korun) a podpořit chce projekty zaměřené mimo jiné na boj proti cenzuře, zneužívání justice k politickým účelům či otázky migrace. O podporu se mohou ucházet neziskové organizace, think-tanky, univerzity, vzdělávací instituce i jednotlivci. Podporu mají získat dvě až tři organizace, přičemž každá může obdržet jeden až tři miliony dolarů. Žádosti lze podávat do 12. srpna a samotné projekty by měly odstartovat na konci září.

Žantovský ocenil i způsob, jakým americká administrativa program zdůvodňuje. „Veškeré to zdůvodňování, jak ze strany americké administrativy Donalda Trumpa, tak i Marca Rubia a dalších, je velice přesvědčivé,“ uvedl. Připomněl, že granty mají podle jejich autorů posílit demokratickou odolnost, vládu práva, svobodu projevu a tisku i ochranu lidských práv v Evropě. „To je něco, s čím my se tu neustále potýkáme,“ poznamenal.

V této souvislosti se vrátil i k prvním krokům Trumpovy administrativy po nástupu do druhého funkčního období. „Jedním z prvních opatření bylo, že zlikvidoval spoustu penězotoků směřovaných právě opačným směrem, tedy na posilování indoktrinace, nesvobody projevu a podobných věcí,“ dodal Petr Žantovský. Trump si podle jeho slov těmito kroky zpočátku získal řadu příznivců po celém světě. „To, že mezitím mnohé z nich ztratil kvůli zahraniční politice, kterou provozuje, je věc jiná. To bych do tohoto nyní nepletl,“ poznamenal mediální analytik.

Zajímá ho především to, zda se o podporu přihlásí také některá česká organizace zaměřená na svobodu projevu. Výslovně zmínil Společnost pro obranu svobody projevu spojenou s Vlastimilem Veselým a Danielem Vávrou. „Myslím si, že je to společnost, která už je mezi námi několik let a má za sebou spoustu užitečné práce. Něco takového by strašně moc potřebovala na podporu své činnosti. Já bych jim to moc přál,“ uvedl.

Na závěr ocenil samotnou iniciativu americké vlády. „Držím palce a děkuji americké administrativě, že myslí také na to, co se děje za jejími hranicemi,“ uzavřel Žantovský.

BBC neví, co sama se sebou

Další téma otevřel Petr Žantovský zprávou o debatě nad budoucím financováním BBC, jak informoval server Lupa.cz. Nový ředitel britského veřejnoprávního vysílatele Matt Brittin, který označil současný systém televizních poplatků za zastaralý přežitek, a vyzval k hledání nového modelu. Otázkou se už zabývají také britská vláda a výbory Dolní sněmovny.

„To je pro nás zajímavé, protože jistá debata se vede i u nás v Česku,“ poznamenal Žantovský. Upozornil však, že navrhovaná alternativa se podle něj podobá systému, který prosazovala předchozí vláda Petra Fialy. „Brittin sice označil televizní poplatek za model včerejška a vyzval k jeho změně, na druhou stranu ale prosazuje víceméně jakousi televizní daň,“ uvedl. „Je to taková chytrá horákyně. Na jedné straně pomůžeme, na druhé straně uškodíme,“ glosuje.

Podle zvažovaného řešení by povinně přispívaly všechny domácnosti a platba by se mohla vybírat například spolu s účty za internet, mobilní služby nebo elektřinu. Výše příspěvku by pak mohla být nižší než současný televizní poplatek. Konkrétní návrh však vedení BBC zatím nepředstavilo a britská vláda tuto možnost podle Žantovského prozatím odmítla.

„Myslím si, že BBC dodnes neví, co sama se sebou. Je to stejné jako u jiných veřejnoprávních médií,“ pokračuje Žantovský. Za podstatné považuje především to, že tradiční model veřejnoprávního vysílání přestává odpovídat technologické realitě. „Máme digitální svět, máme úplně jiné technologie, informace produkujeme a šíříme mnoha jinými způsoby než jen televizním signálem. A to je realita. Té nemůžeme utéct,“ dodává.

Vedení BBC varuje před omezením některých pořadů, pokud by veřejnoprávní vysílatel přišel o část příjmů z poplatků. Podle něj jde především o dětské nebo vzdělávací pořady. S tím však Žantovský nesouhlasí. Dětských pořadů by mohla mít komerční média plno, kdyby jim veřejnoprávní instituce nenarušovaly cenové prostředí.

Připomněl také, že BBC v posledních letech propustila zhruba dva tisíce zaměstnanců a na konci roku 2027 vyprší současná charta, která vymezuje její poslání i způsob financování. Proto nyní probíhá zásadní debata o budoucnosti britského veřejnoprávního vysílání. „My se tradičně odvozujeme od vzoru BBC, aniž bychom vzali na vědomí, že už před několika desítkami let se ta instituce významně změnila. Některé její kanály přijaly kofinancování ze soukromých zdrojů, jiné jsou téměř soukromé a mají jen nálepku BBC. Opravdu se s tímto kolosem nemůžeme srovnávat,“ míní.

Pro Žantovského bude velmi zajímavé sledovat, jak bude britská debata o budoucnosti BBC interpretována i v českém prostředí. „Je zjevné, že ten vzor umožňuje těch interpretací mnoho. Jsem zvědavý, jak si budou protiřečit a jakého výsledku se dočkáme,“ říká Žantovský.

Nikomu nevadí, co se děje v Maďarsku?

Na závěr se Petr Žantovský zastavil u výrazného zásahu do maďarských veřejnoprávních médií. Zpravodajský kanál M1 přerušil vysílání zpráv, vysílat přestalo také Kossuth Rádió a odpojen byl web hirado.hu Stalo se tak poté, co do sídla státního mediálního uskupení MTVA dorazilo nové dočasné vedení, které oznámilo „ukončení propagandy“ a přípravu objektivnějšího zpravodajství. Podle prohlášení MTVA se veřejnoprávní média v posledních letech dostala pod vliv politické moci. Ztratila tak svou hlavní funkci, tedy věrohodné a objektivní informování veřejnosti.

Reforma vychází z nového zákona schváleného maďarským parlamentem a odpovědnost za přechodné období má podle dostupných informací parlament, nikoli přímo vláda.

Podle Žantovského jde o důsledek nástupu premiéra Pétera Magyara, jehož strana Tisza slibovala ukončit politickou propagandu spojovanou s předchozí vládou Viktora Orbána. „Magyar dobyl své Maďarsko, zastavil vysílání některých důležitých názorotvorných médií,“ uvádí.

Samotné vysvětlení o konci propagandy však přijímá s nedůvěrou. „Magyar vyhrál volby, tak asi má na tyto kroky právo. Chce tam posadit své lidi, kteří budou dělat propagandu jemu, a nikoli Viktoru Orbánovi. To všechno lze ještě pochopit,“ uvedl.

Za nejpozoruhodnější však považuje reakci českého veřejného prostoru. „Nelze pochopit mlčení našich slavných liberálních demokratů, kteří si této události téměř nevšimli. Jak je možné, že nová moc nastoupí do státních médií, vyhází odtamtud lidi, kteří tam dosud pracovali, a nasadí tam svoje pohůnky?“ ptá se.

Pro srovnání předložil hypotetický příklad z českého prostředí. „Představme si, že by Andrej Babiš a jeho koalice nakráčeli do České televize, Českého rozhlasu a ČTK, vyházeli jejich vedení a nasadili tam svoje lidi, kteří by zajišťovali pochvalné reference o jejich krocích,“ uvedl.

Takový postup je podle jeho slov svou podstatou srovnatelný s nynějším děním v Maďarsku, přesto na něj část českých obránců nezávislosti médií nereaguje. „To je přesně to, co se teď děje v Maďarsku, avšak naši slavní obránci demokracie mlčí. Já se tedy ptám, proč mlčí a proč se jich nikdo neptá, proč mlčí,“ uzavřel Žantovský.

Psali jsme:

„Závist.“ Miloš Zeman jedním slovem „vyšetřil“ Petra Pavla

Posílí Babišovi spojenci? Velká hra v Evropském parlamentu

Ve světě se toho děje hodně. Co čtou lidé? Turka

Ajaj. „Paukner“ si vzal na paškál Českou televizi