Pozvání do Rozhovorů Parlamentních listů přijal politolog, ekonom, komentátor a publicista Petr Robejšek. Otázky pokládal moderátor Radim Panenka.

V úvodu se analytik vrátil k nedávnému summitu NATO v turecké Ankaře. „Pro českou i celou evropskou politiku je příznačné, jak málo gramotná je populace, potažmo jak málo politicky gramotní jsou politici. Politika je lidmi vnímána jako jakási talk show. Hodnotí se, jak se kdo ostře vyjádří, eventuálně použije nějakou nadávku. Skutečně zaujatí pozorovatelé politiky se samozřejmě dívají hlouběji. Budou se zamýšlet nad tím, jestli byly nějaké výsledky,“ vysvětlil Robejšek.

Vrcholné setkání lídrů v Ankaře označil za „zvláštní defilé žáčků“, kteří před americkým prezidentem Donaldem Trumpem ukazovali, co všechno umí. „A on buď hezky pokýval, nebo pokáral. Musíme si uvědomit, jaké je to pro velkou Evropu, pro náš kontinent vysvědčení. To byl rozměr, který samozřejmě neuspokojuje a zároveň vypovídá o tom, v jakém stavu je NATO, v jakém stavu jsou jeho členové,“ upozornil politolog.

Poučením ze summitu, zejména pro zemi, jako je naše, podle něj je, že NATO nás ubránit nemůže a ani nechce. Politici by proto měli přijít s nějakou vlastní verzí bezpečnostní politiky. Nevěnovat se klíčovým otázkám, jako je otázka bezpečnosti, označil za nebezpečné a skličující.

Současná bezpečnostní politika se odehrává podle jeho soudu jen „ve slovech, v gestech, v bouchání do stolu“. Žádné činy nenásledují. I iniciativy, které byly na setkání lídrů zmíněny, prohloubeny, potvrzeny, „jsou čistě jenom titulky v novinách“.

„V 90 procentech z nich nelze očekávat jakékoli materiální následky,“ upozornil Robejšek. Politika podle něj nesouvisí s dáváním silných signálů, ačkoli bývalý premiér Petr Fiala (ODS) to rád říkal. „Naučil se to od Angely Merkelové. Je to trapná formulace,“ podotkl analytik. Absenci výsledků summitu označil za špatnou zprávu.

Evropa už na podporu Ukrajiny nemá

Anketa

Chcete, abychom od roku 2035 dávali na zbrojení alespoň 3,5% HDP?

Ano

2%

Ne

96%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 14140 lidí

Za důležité označil otázky, co je vlastně cílem české bezpečnostní politiky a jaké šance máme tohoto cíle dosáhnout, co pro to děláme a co nám v tom překáží. „Co je to spravedlivý mír? Jak vypadá? Kdo to určuje?“ položil další otázky a pokračoval úvahou, že Evropa dobře ví, že už na podporu Ukrajiny nemá, ale nechce si to přiznat.

„Evropa už tuhle válku ekonomicky nemůže vést, ale s neuvěřitelnou, hloupou tvrdohlavostí z toho nevyvodí další otázky,“ řekl Robejšek a předestřel: „Jestliže to nejde, co budeme dělat místo toho?“

Evropští lídři jako by čekali na „zvláštní spasitelské gesto od kdovíkoho“. „Jediný, kdo připadá v úvahu, je Trump, ale ten to neudělá. Ten má svých starostí dost. Ukrajinskou problematiku odsunul a používá ji víceméně jen, aby zakryl problémy s Íránem, tu prohranou válku. Virtualizace politiky se projevuje ve všech ohledech. Nečinnost evropské politické třídy je důkazem toho, že konzumem zdegenerovaná společnost produkuje neschopné elity,“ upozornil analytik.

My Evropané balancujeme na počátku války se světovou atomovou velmocí a děláme, jako by to nebylo. „Nevšímáme si toho, že existují velmi silné síly z ekonomického pozadí, které přesně tohle chtějí. Naši politici se jen poplácávají po ramenou, komentují bez jakýchkoliv následků věci, které ve skutečnosti nejsou relevantní, ale těm důležitým se nevěnují. Obávám se, že ani v zákulisí ne. Nemyslím si, že to je ‚my víme, ale nesmíme o tom mluvit‘, nýbrž zčásti části je to ‚my vůbec nevíme‘ nebo ‚oni vůbec nevědí‘, co se dnes ve světě odehrává a co hrozí. A to je zničující pro Západ, který má velkou tradici efektivní, promyšlené, strategické politiky. Pro Západ, který ví, jak myslel Charles de Gaulle Konrad Kondrad Adenauer, ti velcí státníci, kteří byli schopni celý ten kontext rozebrat a analyzovat silová pole, která se tam odehrávají, a hlavně vyvodit z toho proveditelné důsledky,“ kritizuje Robejšek.

Připomněl, že hrozba instalování amerických raket středního doletu na evropském území v době mandátu německého kancléře Helmuta Schmidta „dorazila Sovětský svaz“.

„Tuhle strategickou dimenzi myšlení dnes nemá nikdo v Evropě,“ podtrhl politolog.

Kdo a proč se snaží vyvolat válku s Ruskem

Upozornil, že v Rusku přibývají hlasy, které volají po posílení odstrašování, zatímco Evropané si myslí, že Rusové si všechno nechají líbit. „Odmítají vzít na vědomí, že v Rusku posilují hlasy, které říkají, že Rusové musí ukázat hranice. Představy, co by mělo Rusko udělat, jsou velmi konkrétní. Začínají u útoků v západní Evropě na továrny, které vyrábějí drony nebo jejich součástky. Zahrnují útoky na baltské státy, na zdroje nebezpečí z ruského hlediska. Záměrem ruských analytiků, kteří tímto způsobem argumentují, je, aby si Evropané uvědomili, že nic nejde donekonečna,“ vysvětluje Robejšek.

Zdůraznil, že Evropa nemá na válku s Ruskem. „Mohli bychom se postavit Rusku jedině za předpokladu, že bychom mobilizovali USA,“ vysvětlil komentátor. Američané však podle něj mohou také „jenom poslat teplé deky“. Do války by se zapojili pouze v případě, že by situaci vyhodnotili v souladu s článkem pět NATO, tedy jako útok na ně.

„Nikdo z těch, kdo nesou odpovědnost, na to nemyslí, ale konflikt by se odehrával v Evropě. Jak by vypadal náš kontinent poté, co by se USA opravdu zapojily do války? To jsou témata, která by odpovědné politiky měla pronásledovat ve snech. Zdá se, že to tak není,“ podivuje se Robejšek.

Podotkl, že živíme elity, které by nám měly zajistit bezpečnost, ale ony neplní svou povinnost. „Jejich povinností je starat se o stabilní poměry. Nejpodstatnější je podívat se otevřenýma očima na to, v jakém stavu jsou evropské armády. Kolik tanků, raket je k dispozici, jak vypadá výroba, odkud bychom eventuálně dostávali další zbraně. Zjistíme, že z USA ne, protože Američané už svoje sklady vyprázdnili. Náš vlastní bezpečnostní průmysl se zabývá zejména tím, jak si obstarat co nejrychlejší zisky. Platí to pro náš průmysl, německý i francouzský průmysl,“ podotkl analytik.

Není podle něj zájem na tom budovat obrannou kapacitu podle nějaké strategické doktríny. Evropa zůstává pod vlivem těch, které zajímá jenom maximalizace zisků. „Chybí tady ti, kteří by řekli, co potřebujeme do jaké doby a co nepotřebujeme vůbec. Strategickou vizi zřejmě nemá vůbec nikdo. A když ji má, tak se ji bojí vyslovit, protože pak by byl dotazován, čí je přítel a komu to slouží. Je pro mě intelektuálně nepřijatelné, že když něco vyslovím, nebo nevyslovím, tak se to stane, nebo nestane. To je magie. Tomu věří babky zaříkávačky, ne politici. Realita je neúprosná, nemilosrdná a kritická. Politici bezesné noci nemají, já je mám,“ přiznal se Robejšek.

Fotogalerie: - Jednání sněmovny

Spolu s ním podle něj mají bezesné noci také ti, kteří vědí, jak na tom jsme a jak by vypadala válka. „Naše hlasy jsou zřejmě příliš slabé,“ povzdechl si komentátor.

Upozornil, že se blíží důležité volby v Německu a ve Francii. V Německu by v září mohla posílit AfD, o prezidentské křeslo ve Francii bude usilovat buď Marine Le Penová, nebo Jordan Bardella. Očekávatelné změny by Robejšek vnímal „s kladným znaménkem“. Obává se však, že všechny vládnoucí strany v důležitých evropských zemích „provokují cosi jako možnost vyvolat výjimečný stav“.

„Pak se dají dělat věci, které by se jinak dělat nedaly, neslučovaly by se s demokratickým uspořádáním. Ten, kdo má moc, se jí nikdy dobrovolně nevzdá. V Evropě jde o všechno. Jde o záchranu základů evropské civilizace. Jedná se o to, jestli se ekonomickým silám v pozadí podaří prosadit cosi jako technofeudalismus za pomoci technokratických kontrolních instrumentů, nebo jestli se podaří pomocí opozičních proudů prosadit cestu k organickému přerodu, k reformě, opravě nejhorších chyb a vad současného západoevropského politického systému. Roli hraje i to, kdo chce vyprovokovat válku s Ruskem. To by byl nejlepší způsob, jak si obstarat výjimečný stav,“ varuje Robejšek.

Česká společnost je podle něj lehkomyslná. Lidé mají za to, že se jim vede dobře, a dále věci nedomýšlejí. „Je to hlavně hlas z Prahy, z bohaté metropole. Jinde to zní jinak, ale není to vnímáno médii ani politiky, protože ti si hrají svou hru, která nemá s národními zájmy nic společného,“ uvedl politolog.

Největší hrozbou pro Evropu podle něj je posedlost západní společnosti penězi. „Od toho nejmenšího z nás po toho nejbohatšího. Tahle zaslepenost zkresluje pohled na všechno,“ uzavřel Robejšek.

Psali jsme:

Robejšek pro PL: Obdivuji Trumpa, ale Írán je chyba. Hrozí mu sesazení

Vědí, že končí. Robejšek a Macinkova hádka v Mnichově

Rozhovory PL- Petr Robejšek

Robejšek: NATO končí. Připravme se