Dle pořadatelů přišlo zhruba 10 tisíc lidí, a proto se pochod opozdil. „Přišlo třikrát až pětkrát více lidí, než se čekalo, průvod je dlouhý dva kilometry, omlouváme se za zdržení,“ informoval vedoucí spolku Milion chvilek pro demokracii Minář v průběhu pochodu, jak informují Lidovky.cz. Ovšem policejní odhady jsou poněkud konzervativnější, hovoří o pěti tisících demonstrantech.
Průvod začal na Václavském náměstí. Již sem si účastníci přinesli transparenty, které se dotýkaly současné politické situace jako „Jediní dva migranti, kteří v naší zemi dělají problémy – Babiš a Okamura“ či „Komunismus byl, je a vždy bude totalitní“. K davu promlouvalo několik pamětníků. Z význačných například hlasatelka televize Kamila Moučková, které o událostech 21. srpna 1969 ve sdělovacích prostředcích informovala.
„Jsme zvláštní národ... Dovedeme tři dny zvonit klíči, potom jdeme domů a na všechno se vykašleme,“ uvedla svůj projev. „Nyní máme prezidenta, který je orientovaný na Moskvu a komunistickou Čínu,“ kroutila hlavou. Následně se rozhovořila i o premiéru Babišovi: „Hlavně, ať nechce vládnout této zemi, my ho nechceme. Ať se radši nechá jmenovat řepkovým králem. Obávám se, že naše demokracie se začíná plíživě měnit v diktaturu mocných, nenechme si to líbit,“ burcovala Moučková občany, kteří se pak vydali na pochod.
Pochod se zastavil před sídlem KSČM a držel minutu ticha. Minář při pietě mával českou vlajkou. Před sídlem KSČM zanechal průvod černou rakev se jmény pěti padlých v roce 1969 a nakreslené siluety figurantů, které je měly symbolizovat. A také obkreslené siluety bot, které ukazují, kolik lidí se sešlo. „Bolševický vrazi! Svině!“ zaznělo z davu. Dle Novinek.cz i „Rudá špína!“ Účastníci pak směrem k sídlu komunistů hlasitě bučeli, pískali a skandovali: „Hanba!“
Pět figurantů znázorňujících oběti protestů
Repro Facebook Milon chvilek pro demokracii
Vzkazy pro KSČM
Pak se pochod vydal směrem na Pražský hrad, kam dorazil podle Novinek.cz krátce před 21. hodinou. Mikuláš Minář držel projev před sochou Masaryka na Hradčanském náměstí. „Vážení a milí spoluobčané, milí a vzácní přátelé, přišli jsme na Hrad. Na Hrad! A co jsme sem přinesli?“ ptal se pořadatel demonstrace. Z davu zřejmě zazněla narážka na rudé trenýrky, kterými skupina Ztohoven nahradila standardu ČR. „To je pravda, ale kromě trenýrek jsme sem přinesli všechno to, s čím jsme vycházeli z Václavského náměstí. Vědomí historických souvislostí. Smutek. Vzdor. Vděčnost. Naději. A odhodlání. A taky Ústavu České republiky!“ zvýšil Minář hlas a dočkal se potlesku.
Mikuláš Minář na Hradčanském náměstí
„A v té Ústavě se píše, v článku 72, že prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády,“ pokračoval Minář. Pak demonstrativně vytrhl celou stránku se zmíněným článkem za pískotu a bučení obecenstva. „A v článku 68 stojí, prezident republiky na návrh předsedy vlády jmenuje ostatní členy vlády,“ citoval dále Minář. Pak opět demonstrativně vytrhl část Ústavy a vyhodil vytržené listy. „Hanba, hanba, hanba!“ začali skandovat přítomní.
Zakladatel Milionu chvilek trhá Ústavu ČR
„Tak k čemu tu Ústavu ještě máme, že? Je mi jasný, že hned zítra mě všichni nařknou, že jsem právě zneuctil Ústavu. Ale copak lze zneužít Ústavu tak, že ji někdo roztrhá, nebo spíš tak, že ten, kdo ji má poslouchat, tak se jí neřídí?“ vysvětlil Minář své činy. Následovalo skandování: „Máme toho dost!“
„Co na to říkáte, pane Masaryku, kam jsme to dopracovali?“ obrátil se Minář na sochu zakladatele Československa. „Přátelé, přišli jsme sem uzavřít dnešní důležitý průvod. Kromě toho, že zazní důležitý proslov o tom, co si máme vzít z roku 1968 a 1969, mi dovolte, abych položil pár otázek, které visí ve vzduchu. Pokud budete souhlasit, vyslovím je i vaším jménem. Pane prezidente, proč hrubě porušujete Ústavu? Pane prezidente, proč nerespektujete výsledky voleb a svobodné právo ČSSD vybírat si vlastní ministry? Proč to nerespektujete? Pane premiére, proč se chováte jako slaboch a nedokážete respekt k Ústavě prosadit? Proč někoho do vlády navrhnete a po třech měsících lavírování ho zase zavrhnete?“ tázal se zakladatel Milionu chvilek, načež z davu začalo znít: „StBák, StBák!“
Ing. Miloš Zeman
„Pane premiére, proč opíráte svou moc o komunistickou stranu? Pane prezidente a pane premiére, proč záměrně svými výroky a činy rozdělujete celou naši společnost? Vážení a milí spoluobčané, je jeden vzkaz, který nyní můžeme společně adresovat. Jak našim nejvyšším protiústavním činitelům, tak sobě navzájem. Doufám, že máte ještě tu křídu. A pokud ne, tak vám ji někdo půjčí. Tenhle vzkaz může posloužit jako odpověď na otázku, co dělat a kudy vede cesta dál. Tenhle vzkaz v sobě obsáhne jedno prosté gesto. A prosím teďka, uchopme křídu, natočme se všichni k Tomáši Garrigue Masarykovi a znovu i zde obkresleme své stopy a nechme je tady na Hradčanském náměstí. Protože díky tomu po nás zbyde jasný vzkaz: Náměstí plné stop nasměrovaných čelem k Masarykovi a zády k Miloši Zemanovi,“ vyzval Minář přítomné. Následovala pauza na obkreslování stop. „Ano, je to pravda, začíná křídní boj. A kreslete pořádně, protože zítra ráno půjde mluvčí (Ovčáček) a bude počítat, kolik nás tady bylo,“ zažertoval Minář. Doplnil, že stopy symbolizují ochotu Milionu chvilek přijít znova.
Fotogalerie: - Připomínka 1968 v Karlových Varech
Následoval projev religionisty Chlupy o událostech roku 1968 a 1969, načež ho Minář uvedl do kontextu. „Buďme odvážní a mluvme spolu,“ popsal poselství setkání. „Nevytěsňujme, nikdo z nás, nepříjemné informace, mluvme pravdivě a otevřeně. Protože jen tímto postojem pravdy si můžeme udržet vlastní autenticitu a sílu. A když si uvědomíme souvislosti minulých událostí, můžeme i lépe porozumět souvislostem událostí současných. A takové porozumění nás může vést od prostého znepokojení a vzteku ke skutečné změně a vytrvalé drobné práci. Jak si to přál Tomáš Garrigue Masaryk.“ Dodal, že tato změna už pomalu přichází. „Čas je na naší straně, ale bez nás a bez našeho úsilí, bez našich obětí a bez naší vytrvalosti ta změna nenastane. A proto buďme odvážní a mluvme spolu,“ vyzval ještě. Setkání skončilo zpěvem státní hymny a výzvou, ať si přítomní vezmou leták a začnou diskutovat se svými blízkými o událostech konce šedesátých let.
„A já myslel, že alespoň roztřískáme okna,“ konstatoval v žertu jeden z účastníků dle serveru Lidovky.cz.
Video z celé akce Milionu chvilek pro demokracii
Trhání Ústavy na symbolickém místě nezůstalo bez odezvy politiků a jiných činitelů. „Vy ji porušujete, my ji roztrháme! Převlečená nenávist a lež horuje o lásce a pravdě. Názorná ukázka, kdo je kdo,“ zhodnotil počínání Mináře a jeho následovatelů poslanec Jaroslav Foldyna.
„Mikuláš Minář (Milion chvilek) dnes veřejně roztrhal Ústavu České republiky, nejvyšší zákon naší země. Nenacházím slov,“ řekla k tomu advokátka Jana Zwyrtek Hamplová.
Bývalý hejtman Michal Hašek také neskrýval rozhořčení: „Nejdříve krádež a zničení prezidentské standardy, potom tahání státní vlajky z dámského přirození a dnes roztrhání ústavy. Co přijde příště?“
A do Mikuláše Mináře se pustil také koordinátor Trikolóry Petr Viktorýn. Tvrdě. „Aktivista na úrovni listopadového agenta Zifčáka? Demonstrativní trhání ústavy. Jistě beztrestně?“ ptá se.
„Cílem mise, jak se dnes s oblibou říká, je zjevné vyvolání negativní atmosféry vůči demokraticky zvolenému prezidentovi. Vše vypadá nenahodile, plánovaně, s určitým stupňováním, téměř až jako strategie, která by měla pokračovat (ne-li vyvrcholit) 17. 11.?“ teoretizuje Viktorýn. Leč dodává: „...ale na to už nikdo neskočí. Smutné je, že tito samozvaní vůdci lidu postupně zdiskreditovali všechny státní svátky. A nebylo právě pouze toto účelem? Nemít vlastenecky co slavit?“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
