Na rusko-ukrajinských hranicích roste aktivita ruských vojenských složek. Země pod vedením prezidenta Vladimíra Putina posílá na hranici s Ukrajinou tanky a vzkazuje světu, že si na svém území může přesouvat tanky, kam uzná za vhodné. Z Ukrajiny se zase ozývá, že armáda je připravena čelit případné ruské agresi.
Svůj názor k poslednímu vývoji v této zemi připojil v rozhovoru pro Forum24 bývalý šéf NATO Petr Pavel. „Rusko má ve své strategické bezpečnostní teorii i praxi princip nazvaný ‚eskalací k deeskalaci‘. Jeho použitím může Rusko v čase podle své volby nejprve vyhrotit situaci, samozřejmě s odkazem na nepřátelské kroky protivníka, vyvolat obavy z možného konfliktu, donutit protějšky odkrýt karty a následně postupným uvolněním nejen získat mnohem více, než by bylo jinak možné, ale zároveň s využitím cílené informační kampaně vytvořit dojem konstruktivního mírotvorce. Myslím, že jsme v přímém přenosu svědky uplatňování tohoto principu,“ myslí si.
Dále dodal, že jak současné Rusko, tak ani Sovětský svaz v mezinárodních vztazích nefungoval na principu pokus-chyba, ale vždy přemýšlel o několik kroků dopředu. „Ani tentokrát nejde o nějakou okamžitou reakci na nějakou izolovanou událost. Důvodů v pozadí může být více. Nátlak na Ukrajinu a její zastrašování na cestě do euroatlantických struktur mezi nimi jsou jistě také. Je to i testování Západu, a především nové americké administrativy, kam až jsou ochotné zajít v obraně demokratických hodnot a podpoře Ukrajiny. A tak jako v novodobé ruské historii již několikrát, kdykoliv se režim prezidenta Putina dostává do vnitřních potíží, najde rychle vnějšího nepřítele, kterým odvede pozornost,“ dodal Pavel.
Fotogalerie: - Jmenování Arenbergera
Novinář Alexandr Mitrofanov zase na svém twitteru napsal, že se to v Česku ví málo, ale v ruském mediálním prostoru se má na několika názorových platformách rozebírat válka, kterou rozpoutá Rusko proti Ukrajině. „Zároveň v Česku tlačí nejvyšší představitelé dvě hybridní zbraně ruského kremelského agresora – Sputnik V a Dukovany,“ myslí si Mitrofanov. Načež dostal v diskusi odpověď, že snad by ruská účast ve výstavbě Dukovan padla, kdyby Rusko válku s Ukrajinou rozjelo. „Proč? Řekne se, že malé Rusko přepadla obrovská, zlá Ukrajina, a bude po ptákách. Naopak že je nutné nešťastnému Rusku pomoct,“ má jasno novinář.
Proč? Řekne se, že malé Rusko přepadla obrovská, zlá Ukrajina, a bude po ptákách. Naopak že je nutné nešťastnému Rusku pomoct.
— Alexandr Mitrofanov (@AlexandrMitrofa) April 8, 2021
Politický geograf Michael Romancov sdílel článek serveru Ruské noviny, kde se psalo o tom, že za problémy Ukrajiny údajně může západ, speciálně Francie s Německem, a to prý již tím, jak se tyto země zachovaly při rozpadu Jugoslávie. „Rusko místo toho odvrátilo tři hrozící války. 2008 tím, že uznalo nezávislost Abcházie a Jižní Osetie a 2014 tím, že přijalo Krym... Ufff...“ dodal Romancov.
Za problémy Ukrajiny může západ, zejména Francie a Německo, a to už tím, jak se zachovaly v době rozpadu Jugoslávie. Rusko místo toho odvrátilo tři hrozící války. 2008 tím, že uznalo nezávislost Abcházie a Jižní Osetie a 2014 tím, že přijalo Krym... Ufff... https://t.co/36Hp2S9ysQ
— Michael Romancov (@MichaelRomancov) April 4, 2021
Fotogalerie: - Jelení příkop otevřen
Novinář Vláďa Foltán má za to, že se dá souhlasit s tím, že za problémem s Ukrajinou může právě Francie a Německo, jelikož tyto země se dle něj chovají vůči Rusku slabošsky. „Těžko pak můžou Rusy od čehokoliv odradit a doplácí na to Ukrajina (a Gruzie a další). Zbytek je samozřejmě klasická ruská prasárna,“ uzavřel tweet Foltán.
Ta první část první věty dává smysl, protože právě Německo a Francie se chovají vůči Rusku trapně slabošsky. Těžko pak můžou Rusy od čehokoliv odradit a doplácí na to Ukrajina (a Gruzie a další). Zbytek je samozřejmě klasická ruská prasárna. https://t.co/4QCMZjuIOb
— Vláďa Foltán ???? (@VladaFoltan) April 4, 2021
Senátor Pavel Fischer pak píše o tom, že na okupovaných územích Ukrajiny roste napětí a není se prý čemu divit. „Moskva vysílá jednotky armády ve velké síle. Budu o tom jednat s velvyslancem Perebyiniem. Na Ukrajině se už 7 let hraje o to, zda v Evropě rozhoduje dělostřelectvo, nebo mezinárodní právo,“ myslí si Fischer.
Rusko zvyšuje tlak. Na okupovaných územích #Ukraine roste napětí a není divu: Moskva vysílá jednotky armády ve velké síle. Budu o tom jednat s velvyslancem @YPerebyinis.
— Pavel Fischer (@PavelFischer) April 7, 2021
Na Ukrajině se už 7 let hraje o to, zda v Evropě rozhoduje dělostřelectvo, nebo mezinárodní právo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: tle
