Stále se hovoří o ukrajinské ofenzivě, jenže v médiích čteme, že Ukrajincům docházejí nejen dělostřelecké granáty, ale také protiraketová obrana. Tohle měl ukázat nedávný únik tajných amerických vojenských analýz.
Jste rádi, že EU rozšiřuje emisní povolenky i na dopravu a bydlení?Anketa
Ukrajinci mají podle Šándora nepochybně dilema, které i charakterizoval. „Pro úspěšnou ofenzivu, mluvím za ukrajinskou stranu, potřebujeme dostatek lidského potenciálu, dostatek bojové techniky včetně těžké, to znamená tanky, bojová vozidla pěchoty, dělostřelecké systémy potřebujeme mít dobře integrované do nějakých celků na úrovni brigád. Potřebujeme mít velmi dobře vytvořenou logistiku včetně oprav této techniky, a ne na posledním místě dobře vycvičené posádky. To je základ úspěchu. V momentě, kdy se může zpomalovat dodávka jednotlivých komponentů včetně výcviku posádek tanků a bojových vozidel, dáváme Rusům čas, aby obranu připravili způsobem, aby si na ní protiofenziva vylámala zuby. Je to spojená nádoba, která ukazuje, že maximální připravenost, která je potřeba, může vyvolat, že i Rusové budou dobře připraveni,“ analyzoval Šándor.
Ukrajinci podle generála nepochybně nemají sílu, aby zaútočili po celém úseku asi čtrnáctisetkilometrové široké fronty. „Ale na některých směrech tak, aby odřízli Krym od pevninského Ruska. To se obávám, že Rusové také vědí a jsou schopní se na to připravit,“ upozornil.
Není pravda, že Čína nemá zájem na ukončení konfliktu
Podpora Západu je na verbální rovině na vysoké úrovni, pokulhává, pokud jde o rovinu faktickou. „Myslím si, že vyjádření prezidenta Pavla ve smyslu, že je potřeba Ukrajincům podporu stále vyjadřovat, ale že jim už Česká republika nemá co dát, může ukazovat realitu ostatních zemí. Pokud by toto nastalo u Spojených států, šance Ukrajiny obstát v konfliktu by se rapidně snížila,“ uvedl Šándor. Pak připomenul rovinu diplomaticko-politickou. „Ukazuje se, že čínská role, řekněme proaktivní diplomatické politiky, není již zdaleka odmítána a není pravda, co říká prezident, že Čína nemá zájem na ukončení konfliktu. Ukazovat se může i snížená ochota západních zemí dál podporovat Ukrajinu, kdy sami nejsme schopní jim dát, co potřebují,“ dodal.
Scházejí dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů a právě ony by mohly být rozhodující silou v současné opotřebovávací válce. Unijní ministři se přitom v březnu dohodli, že jich do konce roku dostanou na Ukrajinu rovný milion. „Zatím je to nějakých 40 tisíc a celý proces komplikuje i Francie se svým požadavkem, aby všechny dělostřelecké náboje byly vyrobeny na území EU. Myslím si, že hlavní problém je nalézt, kde ještě je munice pro techniku sovětské provenience, která ještě na Ukrajině převládá, a to může být i limitní, do jaké míry může ukrajinská ofenziva uspět,“ říká Šándor.
Ofenziva Ukrajinců musí být úspěšná k udržení podpory zemí Západu. „Pokud jde o Rusa, Rus má jasný limit, a ukazuje to i na bojišti, že dál asi příliš nepostoupí, pokud jde o dobývání Ukrajiny, ale věnuje maximum síly, aby udržel dobytá území. To poslední, čeho by se byl ochoten vzdát, bude Krym. Pokud by vše došlo tak daleko, že by byl v sázce Krym, dokážu si představit, že by to mohlo být základem pro větší válku v Evropě,“ analyzoval Šándor.
Fotogalerie: - Za mír na Vítkov
Žili jsme dvacet let v boji s terorismem
Pro Ukrajinu byl první systém Patriot velká pomoc. Jenže jak už jsme říkali, slyšíme, že Kyjevu docházejí rakety, a Západ jich sám nemá dost. „Žili jsme dvacet let v boji s terorismem, kde nebylo potřeba tanků, bojových vozidel pěchoty, raketových systémů v takové míře, jako jsou potřeba dnes. Řada zemí může být už za limitem, kdy si potřebuje zachovat nějaké počty zbraní v případě vlastního konfliktu. Obnovit výrobu není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Nevím, kolik zařízení Patriot už Spojené státy na území Ukrajiny rozmístily. Jestli jsou schopné ochránit hluboký týl Ukrajiny a zároveň zajistit bojující vojska. Myslím si, že i ten ruský brutální raketový útok na kritickou infrastrukturu Ukrajiny má za cíl zlomit Ukrajince, narušit výrobu sloužící k válečné podpoře, ale zároveň udržovat systémy protivzdušné obrany takto rozmístěné, což znemožňuje jejich přisunutí a větší vojenskou angažovanost v linii dotyku obou válčících jednotek,“ vysvětlil.
Šándor: Poláci jdou na to velmi radikálně
Zajímavý je přístup Polska. V ČR Poslanecká sněmovna nedávno odhlasovala povinná dvě procenta na obranu. Jenže Poláci chtějí dávat rovnou čtyři. Objednali si například víc HIMARS, než je teď na celém území USA. Objevil se nápad, že by za polské zbrojení mohli zaplatit „západní spojenci“ a že by Polákům měla pomoci Evropská unie a NATO.
„Poláci jdou na to velmi radikálně. Ty počty techniky, kterou nakupují jak ze Spojených států, tak z Koreje apod., jedná se o stovky a stovky letounů, tanků, dokonce budou mít stovky raketometů HIMARS. Může se stát, že nebudou mít obsluhu. Na druhou stranu chápu, že Poláci mají historickou zkušenost s Ruskem, a tím pádem slouží jako lacinější způsob vyzbrojování Ukrajiny pro Západ tím, že Poláci mohou např. vyrábět, dodávat a Západ jim to zaplatí. Do jaké míry se toto ukáže jako prozíravé ze strany Polska, je otázkou dalšího vývoje. Tím, že jdeme na princip zvyšování podílu HDP na vyzbrojování, je odraz změněné bezpečnostní situace v Evropě, ale zároveň i naše vnímání toho, zda ji lze v blízké budoucnosti vylepšit tak, abychom neskončili někde na vrcholu studené války,“ dodal.
Smlouva o obranné spolupráci se Spojenými státy
Česká republika uzavřela smlouvu o obranné spolupráci se Spojenými státy. Dokument projde ještě schvalovacím procesem v obou komorách Parlamentu a čeká na podpis prezidenta. Smlouva má umožnit urychlení některých schvalovacích procesů, např. když přes republiku pojede americká armáda atp.
„Je to otázka názoru, jestli za dané bezpečnostní situace v Evropě je nutné, abychom byli schopni jako hostitelská země přijímat ve smyslu vojenském jednotky ze Spojených států, které jsou evidentně rozhodující, pokud jde o celkovou bojovou sílu Severoatlantické aliance. Já jako bývalý voják a podporovatel členství České republiky v Severoatlantické alianci s tím nemám problém,“ říká Šándor. „Předpokládám, že veškerá opatření budou stále v rukou českého Parlamentu, který nebude v případě nutnosti komplikovat realizaci smlouvy, kterou má podepsanou většina členů NATO. Jde jen o to, aby česká jurisdikce měla stále navrch nad americkou, aby nedocházelo k nějakému porušování zákonů ze strany amerických vojáků,“ dodává. Připomíná, že česká veřejnost je velmi citlivá na přítomnost cizích vojsk na našem území. „Uvidíme, v jaké podobě bude smlouva Parlamentem odsouhlasená. Osobně si myslím, že je-li Aliance v podstatě závislá na síle Spojených států a my žijeme v takové situaci, pak je tato smlouva správným krokem,“ uzavírá svůj komentář Andor Šándor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
Putin z Putimi
