Ceny Společnosti pro obranu svobody projevu. Letos budou hodnotit velká jména

Podle vládních stran u nás svoboda slova rozkvétá, což je dokazováno průzkumy svobody médií, které řadí Česko na desáté, nebo dokonce na šesté místo na světě. Nejčastěji tyto výsledky sdílejí politici z TOP 09. Jejich poslanecký kandidát Jiří Pospíšil ale na druhou stranu zdůrazňuje, že právo platí i pro „proruské trolly a extrémisty“ a podává trestní oznámení kvůli předvolebním plakátům.

Hodnocení mezinárodních organizací bude vždy subjektivní. Jako „tvrdá data“ ke svobodě projevu se v tomto případě jeví spíše počty trestných stíhání za trestné činy spáchané slovem. A ty v posledních letech rostou, i na základě autoritativního výkladu Nejvyššího státního zastupitelství, formulovaného po začátku války na Ukrajině v roce 2022.

V tehdejší mimořádné situaci docházelo i k bezprecedentním situacím jako bylo přímé vypínání webů.

A v letošním roce se výrazně zpřísnily tresty za „řeči“ v novele trestního zákoníku. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix z ODS to označuje jako „správné“, protože nenávist do společnosti nepatří. Trestní právo se má mnohem více zaměřovat na to, co označuje za „předsudečné útoky“, konané z důvodu nenávisti.

„To je spravedlivé a spravedlnost musí být spravedlivá,“ vysvětlila ministryně.

„Přísnější postihy předsudečných trestných činů (zejména verbálních útoků motivovaných nenávistí k menšinám, náboženství, sexuální orientaci atd.) reagují na nárůst netolerance a extremismu ve společnosti. Takové trestné činy nejsou jen slovy – často vedou k radikalizaci, rozdělování společnosti a skutečnému násilí,“ říká pro ParlamentníListy.cz lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

Pod vlivem těchto událostí začala už během covidové pandemie působit Společnost pro obranu svobody projevu, která k tématu pořádá odborné konference, publikuje texty a nabízí platformu. Od loňského roku také rozděluje Ceny za svobodu projevu.

„Abychom vyzdvihli příklady odvážných osobností a organizací či kolektivů hodných následování, které se staví za podporu svobody projevu,“ vysvětlují na webu. Současně je cílem medializovat téma svobody slova mezi veřejností a bránit ústavní hodnoty, názorovou pluralitu a občanskou odvahu.

„Kultivace svobody slova, projevu je poznaná nutnost. Svoboda slova, vyjadřování je atributem demokracie bez přívlastků. Otevřená komunikace, kterou svoboda projevu garantuje, je i nynějším civilizačním, společenským a politickým markerem, identifikačním znakem. To, že je formálně zaručena ústavou, jednoduše nestačí,“ říká k tomu pro ParlamentníListy.cz Josef Ftorek, který jako novinář a mediální expert působí už od devadesátých let.

Souhlasí s ním i docent Petr Žantovský. „Za minulého režimu byla ta propaganda, manipulace a vytváření náhradních pravd taková, jak já říkám, analogová. Takže celkem jednoduše průhledná a dost nápadná, takže kdo chtěl a záleželo mu na tom, mohl si svou svobodu slova udržet. Nebylo tak snadné obelhat člověka, který měl všech pět pohromadě, což je dneska mnohem horší,“ říká pro ParlamentníListy.cz.

Nekonečné možnosti má v digitálním světě nejen represivní aparát a správci sítí, ale nově do toho vstupuje i umělá inteligence. „Ono na ní totiž nic inteligentního není, je to jen výsledek programování některých zájmových činitelů s politickým cílem. A dokáže znevěrohodnit jakékoliv veřejné sdělení tak dokonale, že už opravdu nevíte, kde končí skutečný svět a začíná nějaká virtuální realita,“ obává se.

A právě proto je potřebné, aby se lidé dokázali za svobodu slova postavit.

První ročník cen se rozděloval v loňském roce, právě v době, kdy jsme si připomínali 35 let od listopadu 1989. „Svoboda projevu je základní podmínkou pluralitní demokracie. Zejména v době, kdy si připomínáme 35. výročí listopadu 1989, je potřeba si uvědomit, jak křehká tato svoboda může být,“ vysvětlovala SOSP.

Vyhrála soud s ČT

V prvním ročníku bylo oceněno Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků SMIS, které v době pandemie původně vystupovalo proti tomu, jakým způsobem pracují s čísly nakažených oficiální instituce. Později na vědecké bázi rozporovalo pandemická opatření, za což si vysloužilo nadávky do dezinformátorů, a to i z veřejnoprávní obrazovky. Doktorka Zuzana Krátká, jedna z hlavních tváří skupiny, později vyhrála soud, který České televizi přikázal omluvu.

Z kritiků covidových opatření, pro které byla vytvořena posměšná nálepka „antivaxeři“, byl oceněn i profesor Jiří Beran. Do pandemie nejcitovanější a mezinárodně nejuznávanější český imunolog musel strpět, že jej do kategorie „známé osobnosti, propagující dezinformace“ zařadilo dokonce Ministerstvo zdravotnictví, tehdy vedené Janem Blatným.

Třetím oceněným lékařem byl MUDr. Lukáš Pollert, někdejší olympijský vítěz, jehož se na základě jeho názorů začaly stranit i některé charity, které dříve podporoval. A dočíst se o sobě například mohl, že „Pollertovi bohužel dávno jebnulo, už někdy za kovidu, a teď je z něj absolutní dezolát a ruská štětka“.

Cenu získal rovněž bývalý poslanec Oldřich Kužílek, který byl v roce 1999 spoluautorem zákona o svobodě informací, známé „sto šestky“ a novinářka Cecílie Jílková. Dcera spisovatelů Ludvíka Vaculíka a Lenky Procházkové se dlouhodobě věnuje tématu svobody slova, novinářsky rozkryla například pozadí bruselských směrnic pro regulaci internetu.

Z osobností získal cenu Petr Drulák, bývalý velvyslanec ve Francii a náměstek ministra zahraničí, kterého se kvůli jeho názorům neúspěšně pokoušeli vyhodit z Ústavu mezinárodních vztahů. Z dalších institucí byl oceněn Institut Václava Klause a týdeník Echo24.cz.

Letos probíhá druhý ročník a právě teď běží nominace. Svého hrdinu můžete doporučit na webu SOSP. V kategoriích jednotlivců anebo organizací a kolektivů je možné vybrat až dva favority.

„Můžete vybrat známou osobnost za její dlouhodobý přínos či konkrétní čin (např. článek, vystoupení) nebo například zcela neznámého hrdinu za jeho odvážné zastání se jiných,“ vysvětlují organizátoři k první kategorii, ve které ale nelze nominovat pracovníky samotné organizace, dále členy poroty a aktivní politiky.

V případě organizací a kolektivů lze navrhovat za dlouhodobý přínos, stejně jako za konkrétní statečný čin nebo zastání se jiných.

Ze všech návrhů poté vybere laureáty devítičlenná porota. V ní v letošním roce usedne veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov, člen Rady České televize Pavel Matocha, bývalá členka Rady ČTK a sama v současnosti velmi aktivní novinářka Angelika Bazalová, moderátorka Martina Kociánová, dlouholetý šéfredaktor Marek Stoniš, jeden z veteránů české žurnalistiky Miroslav Korecký a komentátoři Karolína Stonjeková a Thomas Kulidakis.

„Možná to může znít jako klišé, ale faktem je, že svoboda, svoboda projevu, svoboda slova, to nejsou žádné samozřejmosti,“ říká k tomu právě Karolína Stonjeková. Ocitáme se podle ní v době, kdy je opět třeba o svobodu slova bojovat.

„Je to velmi špatná doba a každá podobná aktivita je strašně důležitá. Možná mnoho věcí nezmění, ale může je zpomalit. A může mezi lidmi udělat velkou osvětu, aby rozuměli tomu světu, který se teď kolem nich buduje,“ věří Petr Žantovský.